2018/7

Co kdyby…

| 5. 3. 1999

| Vesmír 78, 174, 1999/3

Složení zemského pláště a jádra závisí kromě jiného na rychlosti difuze na jednotlivých fázových rozhraních. Za podmínek, které panují na rozhraní svrchního a spodního pláště, tj. za tlaků asi 9 až 15 gigapascalů a teplot 1100 až 1400 oC, difundují kationty Mg, Fe a Ni ve wadsleyitu o jeden až dva řády rychleji než v olivínu. V přechodové zóně tedy nastává chemické mísení (homogenizace heterogenit) mnohem rychleji než v hloubkách menších než 410 km.

Science 283, 362–365, 1999

Spánek a bdění považujeme spíše za vzájemně se vylučující stavy. Ptáci však mohou spát s jedním okem otevřeným a jednou hemisférou bdící. Mohou tak při spánku v rizikových situacích zaznamenat případné nebezpečí.

Nature 397, 397–398, 1999

25. prosince 1998 zemřel experimentální fyzik Hans Oeschger (* 2.4. 1927), vedoucí postava vrtů Dye 3 a GRIP v Grónsku. Spolu s Ch. C. Langleyem a W. Dansgaardem zdokumentoval řadu náhlých klimatických změn (známých jako Dansgaardovy-Oeschgerovy oscilace)

Nature 397, 396, 1999

Rozbor sedimentů v horském jezeru Laguna Pallcacocha v Ekvádoru ukázala, že periodicita jevu El Niño před 15 000 lety byla přinejmenším 15 let.

Science 283, 516–520, 1999