Učitelky a učitelé v komunikaci s žáky

Dotazník zjišťující rysy pedagogické komunikace byl předložen jak žákům a žákyním základních, středních i vysokých škol, tak jejich učitelům a učitelkám. Co vyplynulo z jeho vyhodnocení?

• Učitelky kladou důraz na důslednost, spravedlnost, čestnost, vlídnost, působí na ně kouzlo osobnosti, zdvořilost, upravenost. Podporují tvořivost, radost a optimizmus. Do výuky více zařazují praktická cvičení a dramatizaci. Kritizovány jsou za stereotypnost výuky a vyžadování pouhých odpovědí na otázky. Více se zajímají o osobní život a vztahy žáků mimo školu. Častěji se rozčilují.
• Učitelé lépe postihují individuální schopnosti žáků, jsou tolerantnější, systematičtější a udržují si určitý nadhled. Častěji než ženy volí rozhovor, využívají více metod, používají videotechniku apod. Jsou objektivnější v hodnocení, lépe udrží pozornost i kázeň, mají smysl pro humor, bývají však kritizováni za sklon k ironizaci. Jsou si vědomi svého nespisovného vyjadřování.

Nedostatků ve výslovnosti, v dikci a v dynamice projevu si nejsou vědomi ani učitelé, ani učitelky. Učitelky jsou příznivěji hodnoceny děvčaty než chlapci, přesto celkové hodnocení komunikačních schopností vyznívá ve prospěch učitelů. Zároveň však je patrné, že rozhoduje především typ osobnosti a její vlastnosti, nikoli její pohlaví. (Naše řeč 81, 112, 1998/2–3)