Aktuální číslo:

2017/12

Téma měsíce:

Kontakty

Bytí pobytu

 |  5. 2. 1999
 |  Vesmír 78, 118, 1999/2

V roce 1987 vytvořilo několik výtvarníků střední generace volné seskupení jako „reakci na současné podmínky pro české výtvarné umění, neumožňující v dostatečné míře spontánní spolupráci ani konfrontaci umělců“. Patnáct minut po dvanácté, Pozdě, ale přece – 12/15. První společné vystoupení na veřejnosti se odehrálo v dubnu 1988 v jízdárně v Kolodějích a bylo úspěšné ve smyslu kratičkého úvodního prohlášení – skutečně změnilo situaci. Ve Vesmíru jsme již představili značnou část členů tohoto seskupení: Jiřího Beránka, Kurta Gebauera, Ivana Kafku, Ivana Ouhela, Petra Pavlíka, Tomáše Švédu a Jiřího Načeradského; chybí Jaroslav Dvořák, Vladimír Novák a Michael Rittstein, ale i ty snad jednou představíme. Dnes tuto řadu doplňujeme o Václava Bláhu.

Těmito výčty, které mohou posloužit jen jako orientace v původním smyslu (rozpoznání světových stran), jsme ovšem Václava Bláhu nezařadili. Ono to ani není možné, protože Václav Bláha je nezařaditelný, tj. jeho dílo není začlenitelné do nějakého řádu. Vypovídá totiž o tom, co vůbec možnost nějakého řádu zakládá: o bytí pobytu. Václav Bláha je sám, je sám nutně, neboť jen v osamocenosti lze podat svědectví o tomto bytí pobytu. Jeho díla však sama nejsou – oslovují nás „jiné pobyty“ a dotýkají se nás právě v těch hlubinách, které jsou nám dostupné jen v našem osamocení. Velká stěna jeho ateliéru ve středu Prahy je pokryta snad už stovkou naléhavých vzkazů nadcházejícímu tisíciletí, vzkazů drásavých, ale někdy i v drásavosti něžných.

Pobyt je Janem Patočkou navržený překlad německého (filozofického) termínu „Dasein“ – „zde-bytí“ a je to termín, který vystihuje naši základní situaci ve světě. Svět jako celek nám není dán jakožto něco, co se už skládá z nějakých elementů (předmětů, věcí, jsoucen, událostí) – k tomu by nám musel být dán i jeho „stavební plán“. Otázka po bytí pobytu, po základním existenciálním charakteru pobytu, je naprosto odlišná od otázky po bytí jsoucna výskytového. (Proto také nejsou Bláhovy, a samozřejmě nejen jeho, obrazy zobrazováním výskytových jsoucen.) Je to otázka po založení vůbec každého strukturního momentu celku.

Myslím, že jste už podle (nezbytně) komplikovaného způsobu vyjadřování rozpoznali, že jsme se ocitli uprostřed Heideggerových úvah o Bytí a čase. A u něj nalezneme i to, co – zdá se mi – charakterizuje i základní naladěnost Bláhových obrazů a soch. Základem Heideggerovy analýzy bytí pobytu je fenomén úzkosti. „Úzkost jako bytostná možnost pobytu skýtá spolu s pobytem samým, jenž je v ní odemčen, fenomenální půdu pro explicitní uchopení původní celosti bytí pobytu. Jeho bytí se odhaluje jako starost.“ Tím se Heideggerovi otevírá cesta k porozumění otázce po smyslu bytí vůbec. Ale to je přece otázka, kde se stýká filozofie (a věda) s uměním.

PŘÍŠTÍMU STOLETÍ


Pozvolna skutečnost se proměňuje v neskutečnost.

Přečteš si tahle písmena, co nejsou od věci,

ještě jí vynadáš, vyčteš jak mravenci

pomalou k tobě spěšnost.



Věz, že se lidi z bytů nestěhují, pokud nevznik

důvod: nájemné jim poskočilo, otevřel se hrob.

Budoucnost prostě žádá jejich strop

bez nich



Ještě je možnost: zabrat souhvězdí.

Soudcovskou výmluvností

řeklo by se, pokud pro ně rychlost světla

je co pohroma,

přítomnost podstatou absence.

A jsoucnost - už jen patrona

nejsoucnosti.



Tak, s léty, důkazy jsou důležitější než zločin. Dny

zajímavější než život. Tak, interpunkční triky,

mění se i hlas. Jen ty se nezmůžeš na žádné noviny

a na teleskop, na vzpomínky.



Josif Brodskij

Konec krásné epochy

Mladá fronta, Praha 1997


Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Výtvarné umění

O autorovi

Jiří Fiala

Doc. RNDr. Jiří Fiala (*1939–2012) vystudoval Přírodovědeckou fakultu MU v Brně. Zabývá se filozofií matematiky a logiky. Přednáší analytickou filozofii a epistemologii na Západočeské univerzitě. Zde také vydal tři čítanky textů analytických filozofů. Kromě jiných textů přeložil řadu knih, například Karl Popper: Logika vědeckého bádání, Paul K. Feyerabend: Rozprava proti metodě, B. Mandelbrot: Fraktály, René Descartes: Regulae ad directionem ingenii – Pravidla pro vedení rozumu.

Doporučujeme

Tajemná sůva šumavská

Tajemná sůva šumavská

Jan Andreska  |  17. 12. 2017
Byl vyhuben a vrátil se. Na Šumavu lidskou snahou a do Beskyd vlastním přičiněním. Puštík bělavý teď žije opět s námi, ale ohrožení trvá.
Hmyz jako dokonalý létací stroj

Hmyz jako dokonalý létací stroj

Rudolf Dvořák  |  4. 12. 2017
Hmyz patří k nejdokonalejším a nejstarším letcům naší planety. Jeho letové schopnosti se vyvíjely přes 300 milionů let a předčí dovednosti všech...
Hranice svobody

Hranice svobody uzamčeno

Stefan Segi  |  4. 12. 2017
Podle listiny základních práv a svobod, která je integrovaná i v Ústavě ČR, jsou „svoboda projevu a právo na informace zaručeny“ a „cenzura je...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné