Aktuální číslo:

2017/12

Téma měsíce:

Kontakty

Škrkavky, středověk a mech

(Vesmír 78, 136, 1999/3)
 |  5. 12. 1999
 |  Vesmír 78, 664, 1999/12

Již dlouho jsem na stránkách Vesmíru nečetl tak přínosný, zajímavý a příkladný článek, jako je práce Mgr. Petra Pokorného „Svědectví smetišť“. Chtěl bych jen upozornit na něco, co jsem před lety slýchal od přestárlých zaměstnanců pražských vodárenských služeb (a ti to slyšeli od svých předchůdců). Při asanaci pražské čtvrti Josefov, kde bývaly od nepaměti jen žumpy, se tato oblast napojovala na pražskou vodárenskou a kanalizační síť. Přitom žumpy vyjevily i obsahy, o kterých se pan Pokorný nezmiňuje. (Jeho článku to pochopitelně nevytýkám, neboť je to sdělení viděné očima přírodovědce, nikoli kriminalisty.) V žumpách skončila tělíčka mnoha nechtěných novorozeňat a občas se narazilo i na kostry zamordovaných dospělců.

Nyní k vlastnímu obsahu článku. Můj učitel dětského lékařství prof. MUDr. Jiří Brdlík (1883–1965) se stal přednostou pediatrické kliniky Komenského univerzity v Bratislavě hned po jejím založení (po 1. světové válce). Jednou ráno při vizitě mu ukázali asi šestiletého chlapečka, který, stoje ve své postýlce, dělal nezvyklé kroutivé pohyby ručkama a grimasy, aniž pro to byl zjevný důvod. Prof. Brdlík diagnostikoval choreu (tanec), syndrom svědčící pro poškození bazálních ganglií mozku (zde neostriata). Vyzval chlapečka, aby prstem rozmázl štěnici (Ciemx lectularius) lezoucí po zdi, tehdy běžného krev sajícího parazita. Chlapeček se ale pro své neuspořádané pohyby do štěnice nemohl strefit. Prof. Brdlík pohlédl na vrchní sestru a řekl: „Dejte mu Santonin!“ (běžný prostředek proti škrkavkám). Prof. Brdlík byl tenkrát velmi mladý. Jeho asi o deset let starší první asistent jen obtížně skryl pochybovačný škleb. „Měl jsem štěstí,“ poznamenal prof. Brdlík, když nám r. 1956 tuto příhodu líčil, „druhý den z dítěte vyšlo celé klubko škrkavek a choreatické pohyby zmizely.“ Z tohoto téměř anekdoticky znějícího příběhu lze čerpat několikeré poučení:

  • Výskyt a význam škrkavek nelze odkazovat do středověku, jak by nezasvěcený čtenář mohl soudit po přečtení textu k nádhernému snímku škrkavky dětské.
  • Škrkavky mohou způsobovat choreatický syndrom u dětí.
  • Dětští lékaři to většinou přehlédnou a léčí postižené dítě pro tanec sv. Víta (Chorea minor), který má zcela jinou etiologii.
  • Že může být chorea způsobena škrkavkami, není známo např. v USA (lékařské zkušenosti z pomezí někdejší osmanské říše nemusí vždy dospět až do oblasti někdejších indiánských stepí).

Co se týče hygienického použití mechu, vybavil se mi veršík, který český člověk vymyslel v době Protektorátu Čechy a Morava a zlomyslně jej vložil do úst kolaborantu Emanuelu Moravcovi: Chceš-li býti dobrým Čechem, utírej si p...l mechem, a ten kousek papírku, věnuj raděj na sbírku. To vzkazuje plešatec, Emanuel Moravec. Za 2. světové války se totiž musel povinně sbírat starý papír, ne proto, aby se šetřily lesy, ale aby se i touto cestou napomáhalo „konečnému vítězství Velkoněmecké říše“.

Z mých připomínek snad plyne, že skutečnosti, jimiž mladí optimističtí autoři (a je to tak správné) rádi naplňují středověk, nejednou přežívají téměř do současnosti.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Medicína

O autorovi

George O. Krizek

M.D. George O. Krizek (*1932) vystudoval Lékařskou fakultu UK v Praze. V r. 1968 získal titul Dr. med. na Rudolfově univerzitě ve Vídni. Působil na Univerzitě George Washingtona ve Washingtonu, D.C. Zabývá se mimo jiné psychiatrií a vztahem psychiatrie k historii.

Doporučujeme

Přemýšlej, než začneš kreslit

Přemýšlej, než začneš kreslit

Ondřej Vrtiška  |  4. 12. 2017
Nástup počítačů, geografických informačních systémů a velkých dat proměnil tvorbu map k nepoznání. Přesto stále platí, že bez znalosti základů...
Tajemná „Boží země“ Punt

Tajemná „Boží země“ Punt uzamčeno

Břetislav Vachala  |  4. 12. 2017
Mnoho vzácného zboží starověkého Egypta pocházelo z tajemného Puntu, kam Egypťané pořádali časté obchodní výpravy. Odkud jejich expedice...
Hmyz jako dokonalý létací stroj

Hmyz jako dokonalý létací stroj

Rudolf Dvořák  |  4. 12. 2017
Hmyz patří k nejdokonalejším a nejstarším letcům naší planety. Jeho letové schopnosti se vyvíjely přes 300 milionů let a předčí dovednosti všech...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné