Aktuální číslo:

2018/10

Téma měsíce:

Navigace

JIŘÍ KAŠE, PETR KOTLÍK: Braunův Betlém, Drama krajiny a umění v proměnách času

Nakladatelství Paseka, Praha 1999, grafická úprava Pavel Štefan, náklad a cena neuvedeny
 |  5. 12. 1999
 |  Vesmír 78, 673, 1999/12

Historik umění Jiří Kaše a technolog restaurování Petr Kotlík se spojili, aby napsali knihu usilující o záchranu Betléma – komplexu barokních soch Matyáše Bernarda Brauna v Novém lese u Kuksu.

Braun tyto sochy vytvořil v letech 1717–1732 v areálu hraběte Františka Antonína Sporcka, příznivce vydavatelské, hudební i výtvarné činnosti. V evropském sochařství 18. století má Kuks mimořádné postavení nejen pro působivost sochařských děl, tesaných většinou do rostlé skály, ale i jako příklad pokročilého krajinného myšlení s barokními a postbarokními prvky. Historické pasáže s životními příběhy Sporckovými i Braunovými zvyšují čtivost knihy. Zároveň si při jejich četbě uvědomíme, proč je potřeba Braunovo dílo chránit.

Kaše a Kotlík ukazují, že dosavadní snahy o záchranu areálu Nového lesa, soch a reliéfů nebyly úspěšně završeny, protože nebyly pojaty mezioborově. Stav kamene se velmi zhoršil a záchrana Braunových děl i obnova celého areálu vyžaduje spolupráci historiků umění a restaurátorů, biologů a mikrobiologů, chemiků a fyzikálních chemiků. Autoři shrnují výsledky umělecko-historického průzkumu, historii restaurátorských zásahů i informace získané přírodovědeckým a technologickým zkoumáním. Na tomto základě jsou postavena praktická řešení k záchraně Braunových děl i obnovy areálu.

Kniha je psána srozumitelným jazykem, poučení v ní najdou nejen odborníci, ale i zájemci o historii.

Citát

Bohumil Hrabal: Harlekýnovy milióny, Československý spisovatel, Praha 1981, s. 23

Když mlčící starci kráčeli v zamyšlení kolem mne, otočila jsem se a zeptala: Slyšela jsem, že jste pamětníci starých časů, kdo to, prosím, byl hrabě Špork? Pan Václav Kořínek si oběma rukama přitiskl ke spánkům své neposlušné vlasy, a pak pravil, nevěstou hraběte Šporka byla baronka Františka Apolonia ze Sweerts-Reistu, rok jí dal hrabě na rozmyšlenou, kdyby cítila, že srdcem lne k jinému muži, aby mu to řekla, svatba pak byla prvního máje roku šestnáct set osmdesát šest ve Slezsku... pravil a otočil se na svoje dva přátele, pan Otokar Rykr si zatlačil cvikr ke kořeni nosu a pokračoval ...Jeho manželka mu tady povila dva synáčky, pokřtili je se slávou přímo královskou, ale oba záhy uložili v malých rakvičkách do hrobky u loretánské kaple, tam, pod jihozápadním koutem klášterního dvora, později je dal převézt do Kuksu...

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Výtvarné umění
RUBRIKA: Nad knihou

O autorovi

Pavel Straka

Doc. RNDr. Pavel Straka, DrSc.,(*1947) vystudoval Přírodovědeckou fakultu UK. V Ústavu struktury a mechaniky hornin AV ČR, v. v. i., se zabývá chemickými, fyzikálními a technologickými vlastnostmi kaustobiolitů a anorganických polymerů také úpravou nerostných surovin. Kromě odborných prací spolupracoval na Atlasu uhlí, napsal několik učebních textů. Po pedagogické stránce spolupracuje zejména s VŠCHT v Praze.

Doporučujeme

Jsme na vrcholu, další vývoj je na nás

Jsme na vrcholu, další vývoj je na nás

Ondřej Vrtiška  |  12. 10. 2018
Co nám studium zaniklých civilizací může říct o té naší? I tomu se bude věnovat přednáška Učené společnosti ČR, kterou v úterý 16. října přednese...
Velké umění astronavigace: Od astrolábu po sextant

Velké umění astronavigace: Od astrolábu po sextant

Petr Scheirich  |  1. 10. 2018
Staří mořeplavci prý určovali polohu své lodi podle hvězd. Tato rozšířená romantická představa je ale nesprávná. Metoda astronavigace nikdy nebyla...
Jak se neztratit na moři

Jak se neztratit na moři

Petr Scheirich  |  1. 10. 2018
Dle znamenitého pozorování Slunce a Měsíce shledávám naši zeměpisnou délku 178° 18' 30" západně od Greenwiche. Zeměpisná délka dle logu je 175°...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné