Aktuální číslo:

2025/3

Téma měsíce:

Humor

Obálka čísla

JIŘÍ KAŠE, PETR KOTLÍK: Braunův Betlém, Drama krajiny a umění v proměnách času

Nakladatelství Paseka, Praha 1999, grafická úprava Pavel Štefan, náklad a cena neuvedeny
 |  5. 12. 1999
 |  Vesmír 78, 673, 1999/12

Historik umění Jiří Kaše a technolog restaurování Petr Kotlík se spojili, aby napsali knihu usilující o záchranu Betléma – komplexu barokních soch Matyáše Bernarda Brauna v Novém lese u Kuksu.

Braun tyto sochy vytvořil v letech 1717–1732 v areálu hraběte Františka Antonína Sporcka, příznivce vydavatelské, hudební i výtvarné činnosti. V evropském sochařství 18. století má Kuks mimořádné postavení nejen pro působivost sochařských děl, tesaných většinou do rostlé skály, ale i jako příklad pokročilého krajinného myšlení s barokními a postbarokními prvky. Historické pasáže s životními příběhy Sporckovými i Braunovými zvyšují čtivost knihy. Zároveň si při jejich četbě uvědomíme, proč je potřeba Braunovo dílo chránit.

Kaše a Kotlík ukazují, že dosavadní snahy o záchranu areálu Nového lesa, soch a reliéfů nebyly úspěšně završeny, protože nebyly pojaty mezioborově. Stav kamene se velmi zhoršil a záchrana Braunových děl i obnova celého areálu vyžaduje spolupráci historiků umění a restaurátorů, biologů a mikrobiologů, chemiků a fyzikálních chemiků. Autoři shrnují výsledky umělecko-historického průzkumu, historii restaurátorských zásahů i informace získané přírodovědeckým a technologickým zkoumáním. Na tomto základě jsou postavena praktická řešení k záchraně Braunových děl i obnovy areálu.

Kniha je psána srozumitelným jazykem, poučení v ní najdou nejen odborníci, ale i zájemci o historii.

Citát

Bohumil Hrabal: Harlekýnovy milióny, Československý spisovatel, Praha 1981, s. 23

Když mlčící starci kráčeli v zamyšlení kolem mne, otočila jsem se a zeptala: Slyšela jsem, že jste pamětníci starých časů, kdo to, prosím, byl hrabě Špork? Pan Václav Kořínek si oběma rukama přitiskl ke spánkům své neposlušné vlasy, a pak pravil, nevěstou hraběte Šporka byla baronka Františka Apolonia ze Sweerts-Reistu, rok jí dal hrabě na rozmyšlenou, kdyby cítila, že srdcem lne k jinému muži, aby mu to řekla, svatba pak byla prvního máje roku šestnáct set osmdesát šest ve Slezsku... pravil a otočil se na svoje dva přátele, pan Otokar Rykr si zatlačil cvikr ke kořeni nosu a pokračoval ...Jeho manželka mu tady povila dva synáčky, pokřtili je se slávou přímo královskou, ale oba záhy uložili v malých rakvičkách do hrobky u loretánské kaple, tam, pod jihozápadním koutem klášterního dvora, později je dal převézt do Kuksu...

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Výtvarné umění
RUBRIKA: Nad knihou

O autorovi

Pavel Straka

Doc. RNDr. Pavel Straka, DrSc.,(*1947) vystudoval Přírodovědeckou fakultu UK. V Ústavu struktury a mechaniky hornin AV ČR, v. v. i., se zabývá chemickými, fyzikálními a technologickými vlastnostmi kaustobiolitů a anorganických polymerů také úpravou nerostných surovin. Kromě odborných prací spolupracoval na Atlasu uhlí, napsal několik učebních textů. Po pedagogické stránce spolupracuje zejména s VŠCHT v Praze.

Doporučujeme

Kdo byl Kosmas? A proč napsal první český bestseller?

Kdo byl Kosmas? A proč napsal první český bestseller? uzamčeno

Irena Jirků  |  3. 3. 2025
K výzkumu Kosmovy kroniky se po letech vrátil, protože – jak říká – dosud nenašel uspokojivou odpověď na základní otázku: Proč vůbec vznikla?...
Mají zvířata smysl pro legraci?

Mají zvířata smysl pro legraci?

Jaroslav Petr  |  3. 3. 2025
Umí se zvířata smát nebo aspoň usmívat? Mají smysl pro to, čemu my lidé říkáme humor? Pokud ano, jak se jejich schopnosti projevují a k čemu jsou...
Selský rozum u kulatého stolu

Selský rozum u kulatého stolu uzamčeno

Selský rozum rezonuje napříč společností jako jakýsi archetyp racionálního myšlení. Není to ale pouze rétorická figura, která se používá pro svůj...