Aktuální číslo:

2018/4

Téma měsíce:

Forenzní věda

Teplota zemského jádra

 |  5. 11. 1999
 |  Vesmír 78, 654, 1999/11

Máte v tom jasno? Ne tak zcela fyzikové. Ti totiž vědí, že dosavadní údaj je založen na dejme tomu kvalifikovaném odhadu, neboť nevíme přesně, jak se chová železo (popř. železo s příměsemi) za tlaků odpovídajících zemskému jádru. Poloměr zemského jádra je 2900 km a je složeno hlavně ze železa. Bývá ještě rozlišováno vnitřní (pevné) a vnější (tekuté) jádro. Tlak na rozhraní vnitřního a vnějšího jádra je 330 gigapascalů. Statická měření v diamantové komůrce jdou až k tlakům 200 gigapascalů (viz podrobněji Vesmír 77, 78, 1998/2). Vyšší tlaky lze dosáhnout pomocí rázových vln, avšak interpretace těchto dynamických výsledků není jednoduchá.

Kdyby teplota stoupala rychlostí 20 až 30 kelvinů na kilometr, již po několika stech kilometrech do zemského nitra by se horniny musely začít vypařovat. V zemském plášti je však teplo transportováno konvekcí velmi účinně, a tak se gradient teploty sníží až o dva řády. Odhady v zemském jádře se spoléhají na předpoklad, že rozhraní mezi pevným vnitřním jádrem a tekutým vnějším jádrem má teplotu tání materiálu jádra. Alfé se spolupracovníky však přišel s výpočtem „od základu“ (ab initio) a stanovil teplotu na 6670 ± 600 K na rozhraní vnitřního a vnějšího jádra.

Nature 401, 432–33, 462–64, 1999

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Fyzika
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Ivan Boháček

Mgr. Ivan Boháček (*1946) absolvoval Matematicko-fyzikální fakultu UK v Praze. Do roku 1977 se zabýval v Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského molekulovou spektroskopií, do roku 1985 detektory ionizujících částic v pevné fázi v Ústavu pro výzkum, výrobu a využití radioizotopů. Spolu s Z. Pincem a F. Běhounkem je autorem knihy o fyzice a fyzicích Newton by se divil (Albatros, Praha 1975), a se Z. Pincem pak napsali ještě knihu o chemii Elixíry života a smrti (Albatros, Praha 1976). Ve Vesmíru působí od r. 1985.
Boháček Ivan

Doporučujeme

Hledět ke hvězdám nikdy nebylo těžší

Hledět ke hvězdám nikdy nebylo těžší

Eva Bobůrková  |  23. 4. 2018
Vidět Mléčnou dráhu? Nebe plné hvězd? V Evropě dnes nemožné. V Chile se problém světelného znečištění řeší, říká astronom a zástupce Evropské...
Táto, mámo, máme molu!

Táto, mámo, máme molu!

Halina Šimková  |  20. 4. 2018
O početí nového lidského života často mluvíme jako o fascinujícím zázraku. Mechanismy tvorby pohlavních buněk a oplození jsou však evolucí...
Bitva o mozkové neurony

Bitva o mozkové neurony audio

Jaroslav Petr  |  12. 4. 2018
Před pár dny utrpěla naše představa o neustálé obnově lidského mozku nově vznikajícími neurony „těžké K.O.“. Teď se ale z článku v časopisu Cell...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné