Aktuální číslo:

2025/6

Téma měsíce:

Červená

Obálka čísla

Teplota zemského jádra

 |  5. 11. 1999
 |  Vesmír 78, 654, 1999/11

Máte v tom jasno? Ne tak zcela fyzikové. Ti totiž vědí, že dosavadní údaj je založen na dejme tomu kvalifikovaném odhadu, neboť nevíme přesně, jak se chová železo (popř. železo s příměsemi) za tlaků odpovídajících zemskému jádru. Poloměr zemského jádra je 2900 km a je složeno hlavně ze železa. Bývá ještě rozlišováno vnitřní (pevné) a vnější (tekuté) jádro. Tlak na rozhraní vnitřního a vnějšího jádra je 330 gigapascalů. Statická měření v diamantové komůrce jdou až k tlakům 200 gigapascalů (viz podrobněji Vesmír 77, 78, 1998/2). Vyšší tlaky lze dosáhnout pomocí rázových vln, avšak interpretace těchto dynamických výsledků není jednoduchá.

Kdyby teplota stoupala rychlostí 20 až 30 kelvinů na kilometr, již po několika stech kilometrech do zemského nitra by se horniny musely začít vypařovat. V zemském plášti je však teplo transportováno konvekcí velmi účinně, a tak se gradient teploty sníží až o dva řády. Odhady v zemském jádře se spoléhají na předpoklad, že rozhraní mezi pevným vnitřním jádrem a tekutým vnějším jádrem má teplotu tání materiálu jádra. Alfé se spolupracovníky však přišel s výpočtem „od základu“ (ab initio) a stanovil teplotu na 6670 ± 600 K na rozhraní vnitřního a vnějšího jádra.

Nature 401, 432–33, 462–64, 1999

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Fyzika
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Ivan Boháček

Mgr. Ivan Boháček (*1946) absolvoval Matematicko-fyzikální fakultu UK v Praze. Do roku 1977 se zabýval v Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského molekulovou spektroskopií, do roku 1985 detektory ionizujících částic v pevné fázi v Ústavu pro výzkum, výrobu a využití radioizotopů. Spolu s Z. Pincem a F. Běhounkem je autorem knihy o fyzice a fyzicích Newton by se divil (Albatros, Praha 1975), a se Z. Pincem pak napsali ještě knihu o chemii Elixíry života a smrti (Albatros, Praha 1976). Ve Vesmíru působí od r. 1985.
Boháček Ivan

Doporučujeme

Hvězdy, které se červenají

Hvězdy, které se červenají

Soňa Ehlerová  |  2. 6. 2025
Existují dvě skupiny lidí, kteří při slově „červenání“ pociťují výrazně nelibé pocity. Do první patří ti, kteří se hodně rdí a jimž to zároveň...
Barva krve, moci a života

Barva krve, moci a života

Jan Turek  |  2. 6. 2025
Červená barva není ani trochu neutrální. Její vnímání člověkem má velmi široké rozpětí. Je pro nás barvou lásky a života, ale také krve,...
Červená v říši zvířat

Červená v říši zvířat uzamčeno

Jaroslav Petr  |  2. 6. 2025
Jasnými barvami živočichové varují své okolí, ale také lákají partnery. Červené zbarvení získávají mnoha rozličnými způsoby.