Aktuální číslo:

2017/12

Téma měsíce:

Kontakty

JIŘÍ SVOBODA: Čas lovců. Dějiny paleolitu, zvláště na Moravě

 |  5. 11. 1999
 |  Vesmír 78, 629, 1999/11

V mladém paleolitu (zhruba před 25 000 lety) stoupl význam skupiny moravských sídlišť ležících uprostřed paleolitického osídlení. Na místě dnešních Dolních Věstonic, Pavlova, Předmostí a Petřkovic si Homo sapiens sapiens stavěl svá obydlí, kultivovaně pohřbíval mrtvé, scházel se s rodinou u ohně, maloval lovecké výjevy, odkládal odpadky na skládku – s nadsázkou lze říci, že žil podobně jako my.

O paleolitickém lovci má většina z nás vyhraněnou představu, převzatou z Burianových obrazů a dokreslenou příběhy ze Štorchových Lovců mamutů. Ne že by to byla představa vysloveně špatná – i takoví lovci existovali. Problém je v tom, že představu pračlověka zevšeobecňujeme. Mezi neandertálci a obyvateli Dolních Věstonic byl obrovský rozdíl. Vyhovuje nám prostinký Kopčem úsečně vyrážející několik slov a pomáhající si trhanou posunčinou, jíž se shovívavě usmíváme. Věstonický lovec v šitém koženém obleku zdobeném nášivkami, znalec přírody i lidí, tvůrce rituálů, jimž nerozumíme, je pro nás příliš složitý, tudíž nevěrohodný. Leká nás hloubka symbolů, jejichž význam nejsme schopni domyslet.

Vzali jsme na vědomí vyspělost dávných civilizací v Egyptě či v Římě, ale příliš nepočítáme s něčím takovým u nás. Dějiny pro nás začínají Přemyslovci, co důležitého mohlo být před nimi? A teď se najednou ve Věstonicích najde svědectví o tkaní textilu před nějakými 25 000 lety! Na fotografiích s datovanými nálezy pracovních nástrojů či uměleckých předmětů s úlekem zjišťujete, že za posledních 30 000 let se člověk příliš nezměnil. Tolik asi nejpodstatnější informace pro laiky.

Odborníci nebo čtenáři s hlubším zájmem o archeologii se poučí o nálezech dokládajících nejstarší lidské osídlení, o způsobech života charakterizujících jednotlivá období, o tom, jaké kde bylo podnebí, čím vším se člověk živil, které rostliny využíval, co všechno si vyráběl, jaké udržoval rituály. Dozví se, kde všude se u nás stopy po starém lidském osídlení našly a jaká překvapení nás mohou čekat v severních Čechách, kde se s výzkumem začalo nedávno. Kniha je doplněna přehlednými tabulkami dat, seznamem zkoumaných lokalit a rejstříkem místních i osobních jmen.

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Archeologie
RUBRIKA: Nad knihou

O autorovi

Pavla Loucká

Mgr. Pavla Loucká (*1950) vystudovala obor čeština-jugoslavistika na Filozofické fakultě UK v Praze. V redakci Vesmíru se zabývá jazykovou úpravou textů a popularizací češtiny. Deset let (1996–2006) psala pro Vesmír jazykové koutky. Je autorkou dvou knih o češtině: „Zahrada ochočených slov“ (Dokořán 2007) a „Dech, duch a duše češtiny“ (Albatros 2008).

Doporučujeme

Přemýšlej, než začneš kreslit

Přemýšlej, než začneš kreslit

Ondřej Vrtiška  |  4. 12. 2017
Nástup počítačů, geografických informačních systémů a velkých dat proměnil tvorbu map k nepoznání. Přesto stále platí, že bez znalosti základů...
Tajemná „Boží země“ Punt

Tajemná „Boží země“ Punt uzamčeno

Břetislav Vachala  |  4. 12. 2017
Mnoho vzácného zboží starověkého Egypta pocházelo z tajemného Puntu, kam Egypťané pořádali časté obchodní výpravy. Odkud jejich expedice...
Hmyz jako dokonalý létací stroj

Hmyz jako dokonalý létací stroj

Rudolf Dvořák  |  4. 12. 2017
Hmyz patří k nejdokonalejším a nejstarším letcům naší planety. Jeho letové schopnosti se vyvíjely přes 300 milionů let a předčí dovednosti všech...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné