JIŘÍ SVOBODA: Čas lovců. Dějiny paleolitu, zvláště na Moravě

 |  5. 11. 1999
 |  Vesmír 78, 629, 1999/11

V mladém paleolitu (zhruba před 25 000 lety) stoupl význam skupiny moravských sídlišť ležících uprostřed paleolitického osídlení. Na místě dnešních Dolních Věstonic, Pavlova, Předmostí a Petřkovic si Homo sapiens sapiens stavěl svá obydlí, kultivovaně pohřbíval mrtvé, scházel se s rodinou u ohně, maloval lovecké výjevy, odkládal odpadky na skládku – s nadsázkou lze říci, že žil podobně jako my.

O paleolitickém lovci má většina z nás vyhraněnou představu, převzatou z Burianových obrazů a dokreslenou příběhy ze Štorchových Lovců mamutů. Ne že by to byla představa vysloveně špatná – i takoví lovci existovali. Problém je v tom, že představu pračlověka zevšeobecňujeme. Mezi neandertálci a obyvateli Dolních Věstonic byl obrovský rozdíl. Vyhovuje nám prostinký Kopčem úsečně vyrážející několik slov a pomáhající si trhanou posunčinou, jíž se shovívavě usmíváme. Věstonický lovec v šitém koženém obleku zdobeném nášivkami, znalec přírody i lidí, tvůrce rituálů, jimž nerozumíme, je pro nás příliš složitý, tudíž nevěrohodný. Leká nás hloubka symbolů, jejichž význam nejsme schopni domyslet.

Vzali jsme na vědomí vyspělost dávných civilizací v Egyptě či v Římě, ale příliš nepočítáme s něčím takovým u nás. Dějiny pro nás začínají Přemyslovci, co důležitého mohlo být před nimi? A teď se najednou ve Věstonicích najde svědectví o tkaní textilu před nějakými 25 000 lety! Na fotografiích s datovanými nálezy pracovních nástrojů či uměleckých předmětů s úlekem zjišťujete, že za posledních 30 000 let se člověk příliš nezměnil. Tolik asi nejpodstatnější informace pro laiky.

Odborníci nebo čtenáři s hlubším zájmem o archeologii se poučí o nálezech dokládajících nejstarší lidské osídlení, o způsobech života charakterizujících jednotlivá období, o tom, jaké kde bylo podnebí, čím vším se člověk živil, které rostliny využíval, co všechno si vyráběl, jaké udržoval rituály. Dozví se, kde všude se u nás stopy po starém lidském osídlení našly a jaká překvapení nás mohou čekat v severních Čechách, kde se s výzkumem začalo nedávno. Kniha je doplněna přehlednými tabulkami dat, seznamem zkoumaných lokalit a rejstříkem místních i osobních jmen.

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Archeologie
RUBRIKA: Nad knihou

O autorovi

Pavla Loucká

Mgr. Pavla Loucká (*1950) vystudovala obor čeština-jugoslavistika na Filozofické fakultě UK v Praze. V redakci Vesmíru se zabývá jazykovou úpravou textů a popularizací češtiny. Deset let (1996–2006) psala pro Vesmír jazykové koutky. Je autorkou dvou knih o češtině: „Zahrada ochočených slov“ (Dokořán 2007) a „Dech, duch a duše češtiny“ (Albatros 2008).

Doporučujeme

Recyklace plastového odpadu

Recyklace plastového odpadu

Zdeněk Kruliš  |  9. 12. 2019
Plastové odpady a jejich neblahý vliv na životní prostředí jsou poslední dobou námětem mnoha populárních i populárně- -naučných článků tištěných i...
Odpad, nebo surovina?

Odpad, nebo surovina?

Vladimír Wagner  |  9. 12. 2019
Pokud se ukáže hrozba rostoucí koncentrace CO2 pro vývoj klimatu opravdu tak veliká, jak předpokládají některé scénáře, bude třeba zrychlit cestu...
Modré moře pod blankytnou oblohou

Modré moře pod blankytnou oblohou

Jaromír Plášek  |  9. 12. 2019
Při pohledu na blankytnou oblohu si většina čtenářů určitě vzpomene, že za její barvu může jakýsi Rayleighův rozptyl slunečního světla. V případě...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné