Mraky a klima
| 5. 10. 1999 | Vesmír 78, 594, 1999/10
Znečištění atmosféry organickými látkami může vést k ochlazování Země. Polutanty totiž mohou snížit povrchové napětí na částicích aerosolu. Ty se tak snáze stávají kondenzačními jádry vodní páry a vzniká více kapiček tvořících mraky. Více mraků znamená vyšší albedo zemského povrchu (více slunečního záření se odráží zpět do kosmického prostoru), a tedy se zemský povrch ochlazuje.
Zatímco sluneční konstanta je zhruba 1350 W.m–2, odhaduje se, že skleníkové plyny mohou přidat až 2,4 W.m–2. Zvýšení albeda naopak ubere až 1,5 W.m–2.
Nature 401, 223–225, 257–259
Ke stažení
- Článek ve formátu PDF [706,83 kB]
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Atmosféra
RUBRIKA: Aktuality
O autorovi
Ivan Boháček
Mgr. Ivan Boháček (*1946) absolvoval Matematicko-fyzikální fakultu UK v Praze. Do roku 1977 se zabýval v Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského molekulovou spektroskopií, do roku 1985 detektory ionizujících částic v pevné fázi v Ústavu pro výzkum, výrobu a využití radioizotopů. Spolu s Z. Pincem a F. Běhounkem je autorem knihy o fyzice a fyzicích Newton by se divil (Albatros, Praha 1975), a se Z. Pincem pak napsali ještě knihu o chemii Elixíry života a smrti (Albatros, Praha 1976). Ve Vesmíru působí od r. 1985.
Doporučujeme
Jak to bylo, jak to je?
Ondřej Vrtiška | 4. 3. 2024
Jak se z chaotické směsi organických molekul na mladé Zemi zrodil první život? A jak by mohla vypadat jeho obdoba jinde ve vesmíru? Proč vše živé...
Otazníky kolem elektromobilů
Jan Macek, Josef Morkus | 4. 3. 2024
Elektromobil má některé podstatné výhody. Ale samotné vozidlo je jen jednou ze součástí komplexního systému mobility s environmentálními dopady a...
Návrat lidí na Měsíc se odkládá
Dušan Majer | 4. 3. 2024
Tragédie lodi Apollo 1 nebo raketoplánů Challenger a Columbia se již nesmí opakovat. Právě v zájmu vyšší bezpečnosti se odkládají plánované cesty...