Mraky a klima
| 5. 10. 1999 | Vesmír 78, 594, 1999/10
Znečištění atmosféry organickými látkami může vést k ochlazování Země. Polutanty totiž mohou snížit povrchové napětí na částicích aerosolu. Ty se tak snáze stávají kondenzačními jádry vodní páry a vzniká více kapiček tvořících mraky. Více mraků znamená vyšší albedo zemského povrchu (více slunečního záření se odráží zpět do kosmického prostoru), a tedy se zemský povrch ochlazuje.
Zatímco sluneční konstanta je zhruba 1350 W.m–2, odhaduje se, že skleníkové plyny mohou přidat až 2,4 W.m–2. Zvýšení albeda naopak ubere až 1,5 W.m–2.
Nature 401, 223–225, 257–259
Ke stažení
Článek ve formátu PDF [706,83 kB]
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Atmosféra
RUBRIKA: Aktuality
O autorovi
Ivan Boháček
Mgr. Ivan Boháček (*1946) absolvoval Matematicko-fyzikální fakultu UK v Praze. Do roku 1977 se zabýval v Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského molekulovou spektroskopií, do roku 1985 detektory ionizujících částic v pevné fázi v Ústavu pro výzkum, výrobu a využití radioizotopů. Spolu s Z. Pincem a F. Běhounkem je autorem knihy o fyzice a fyzicích Newton by se divil (Albatros, Praha 1975), a se Z. Pincem pak napsali ještě knihu o chemii Elixíry života a smrti (Albatros, Praha 1976). Ve Vesmíru působí od r. 1985.
Doporučujeme
Jak se bakterie oddávají sexu? 
Pavel Payne | 29. 9. 2026
Srovnání bakteriálních genomů ukázalo, že homologní rekombinace je u bakterií překvapivě častá. Známé mechanismy přenosu DNA však samy o sobě...
Pravidla buněčné spolupráce
Jan Černý | 29. 9. 2026
Buňky vznikly i díky tomu, že se membránou oddělily od okolního světa. Teprve když některé z těchto hranic začaly být řízeně prostupné, objevil se...
Cesta do Tibetu jako nástroj propagandy 
Jarmila Ptáčková | 29. 9. 2026
V očekávání většiny cestujících do Tibetu se pravděpodobně objevují zasněžené hory, prastaré kláštery a tmavorudá roucha buddhistických mnichů....











