Aktuální číslo:

Mraky a klima

| 5. 10. 1999

| Vesmír 78, 594, 1999/10

Znečištění atmosféry organickými látkami může vést k ochlazování Země. Polutanty totiž mohou snížit povrchové napětí na částicích aerosolu. Ty se tak snáze stávají kondenzačními jádry vodní páry a vzniká více kapiček tvořících mraky. Více mraků znamená vyšší albedo zemského povrchu (více slunečního záření se odráží zpět do kosmického prostoru), a tedy se zemský povrch ochlazuje.

Zatímco sluneční konstanta je zhruba 1350 W.m^–2, odhaduje se, že skleníkové plyny mohou přidat až 2,4 W.m^–2. Zvýšení albeda naopak ubere až 1,5 W.m^–2.

Nature 401, 223–225, 257–259

Ke stažení

Článek ve formátu PDF [706,83 kB]

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Atmosféra

RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Ivan Boháček

Mgr. Ivan Boháček (*1946) absolvoval Matematicko-fyzikální fakultu UK v Praze. Do roku 1977 se zabýval v Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského molekulovou spektroskopií, do roku 1985 detektory ionizujících částic v pevné fázi v Ústavu pro výzkum, výrobu a využití radioizotopů. Spolu s Z. Pincem a F. Běhounkem je autorem knihy o fyzice a fyzicích Newton by se divil (Albatros, Praha 1975), a se Z. Pincem pak napsali ještě knihu o chemii Elixíry života a smrti (Albatros, Praha 1976). Ve Vesmíru působí od r. 1985.

články autora