Mraky a klima
| 5. 10. 1999 | Vesmír 78, 594, 1999/10
Znečištění atmosféry organickými látkami může vést k ochlazování Země. Polutanty totiž mohou snížit povrchové napětí na částicích aerosolu. Ty se tak snáze stávají kondenzačními jádry vodní páry a vzniká více kapiček tvořících mraky. Více mraků znamená vyšší albedo zemského povrchu (více slunečního záření se odráží zpět do kosmického prostoru), a tedy se zemský povrch ochlazuje.
Zatímco sluneční konstanta je zhruba 1350 W.m–2, odhaduje se, že skleníkové plyny mohou přidat až 2,4 W.m–2. Zvýšení albeda naopak ubere až 1,5 W.m–2.
Nature 401, 223–225, 257–259
Ke stažení
Článek ve formátu PDF [706,83 kB]
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Atmosféra
RUBRIKA: Aktuality
O autorovi
Ivan Boháček
Mgr. Ivan Boháček (*1946) absolvoval Matematicko-fyzikální fakultu UK v Praze. Do roku 1977 se zabýval v Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského molekulovou spektroskopií, do roku 1985 detektory ionizujících částic v pevné fázi v Ústavu pro výzkum, výrobu a využití radioizotopů. Spolu s Z. Pincem a F. Běhounkem je autorem knihy o fyzice a fyzicích Newton by se divil (Albatros, Praha 1975), a se Z. Pincem pak napsali ještě knihu o chemii Elixíry života a smrti (Albatros, Praha 1976). Ve Vesmíru působí od r. 1985.
Doporučujeme
Lov kýchajících demokratů 
Tomáš Grim | 4. 2. 2019
Spatřit loveckou akci volně žijících predátorů je svátek. A být jejím svědkem od úplného začátku po úplný konec, z bezprostřední blízkosti, s...
(Ne)barevné vidění hlubokomořských ryb
Zuzana Musilová | 4. 2. 2019
Je velmi obtížné vžít se do světa hlubokomořské ryby. Žijete ve zdánlivě nekonečném trojrozměrném oceánu, kam neproniká téměř žádné světlo a kde...
Optická pinzeta a světelný záblesk
Hana Turčičová | 4. 2. 2019
Nobelova cena za optickou pinzetu a za triky, jak zvýšit výkon a nezničit aktivní prostředí laseru.
Sledujte nás na sociálních sítích