Mraky a klima
| 5. 10. 1999 | Vesmír 78, 594, 1999/10
Znečištění atmosféry organickými látkami může vést k ochlazování Země. Polutanty totiž mohou snížit povrchové napětí na částicích aerosolu. Ty se tak snáze stávají kondenzačními jádry vodní páry a vzniká více kapiček tvořících mraky. Více mraků znamená vyšší albedo zemského povrchu (více slunečního záření se odráží zpět do kosmického prostoru), a tedy se zemský povrch ochlazuje.
Zatímco sluneční konstanta je zhruba 1350 W.m–2, odhaduje se, že skleníkové plyny mohou přidat až 2,4 W.m–2. Zvýšení albeda naopak ubere až 1,5 W.m–2.
Nature 401, 223–225, 257–259
Ke stažení
Článek ve formátu PDF [706,83 kB]
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Atmosféra
RUBRIKA: Aktuality
O autorovi
Ivan Boháček
Mgr. Ivan Boháček (*1946) absolvoval Matematicko-fyzikální fakultu UK v Praze. Do roku 1977 se zabýval v Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského molekulovou spektroskopií, do roku 1985 detektory ionizujících částic v pevné fázi v Ústavu pro výzkum, výrobu a využití radioizotopů. Spolu s Z. Pincem a F. Běhounkem je autorem knihy o fyzice a fyzicích Newton by se divil (Albatros, Praha 1975), a se Z. Pincem pak napsali ještě knihu o chemii Elixíry života a smrti (Albatros, Praha 1976). Ve Vesmíru působí od r. 1985.
Doporučujeme
Hospodářský cyklus: od Velké krize po současnost
Pavel Potužák | 1. 9. 2025
Kolísání produkce, zaměstnanosti a inflace provází tržní ekonomiky minimálně od konce průmyslové revoluce. Proč v některých obdobích hospodářství...
Globální eliminace poliovirů očkováním 
Vladimír Vondrejs | 1. 9. 2025
Je to už dávno (1960), co jsme u nás jako první na světě oslavili úplné odstranění poliovirů a rotariáni začali uvažovat o velké investici...
Do nitra Etny
Lukáš Krmíček | 1. 9. 2025
Etna neohrožuje jen zvědavé turisty či blízká lidská osídlení svými erupcemi. Může být nebezpečná i nestabilitou svých sopečných svahů.