Aktuální číslo:

2017/12

Téma měsíce:

Kontakty

JARMILA BACHMANNOVÁ: Podkrkonošský slovník

Academia, Praha 1998, 270 stran, ideografický heslář o 25 000 položkách, abecední rejstřík základních hesel ideografického hesláře, abecední diferenční slovník; cena 195 Kč, náklad neuveden
 |  5. 10. 1999
 |  Vesmír 78, 585, 1999/10

Svérázné podkrkonošské nářečí, nejzajímavější ze severovýchodočeské nářeční podskupiny, dosud živoří. Většina z nás pochází „odnikud“, jak říkával dialektolog J. Bělič o lidech, z jejichž jazyka ani on sám nepoznal, odkud pocházejí. Zato obyvatelé Bratříkova, Držkova, Loužnice, Radčic a Zásady (na Železnobrodsku) odněkud jsou, dodnes mluví jinak než my. Vezměme si jen hláskoslovné rozdíly: místo v tu vyslovují polosamohláskové u (prauda), před slabikotvorné lr vkládají samohlásku připomínající e (melčeť, berzy), místo skupinky dl vyslovují ll (hnelle). Ještě zajímavější jsou odlišnosti ve slovní zásobě. Víte například, co je to bouchoř? Říká se tak vrchní zmrzlé vrstvě sněhu.

J. Bachmannová v těch pěti vesnicích zaznamenávala v rozmezí 11 let (1972–1983) mluvu mladších lidí. Jakkoli pět vesnic dialektologicky nereprezentuje celé Podkrkonoší, jsou to „důležité“ vesnice, které tvořily českou enklávu uvnitř německého osídlení. Lidé tu buď zápasili s málo úrodnou půdou, nebo vyráběli sklo a navlékali korále. Málo se stěhovali, vdávali se a ženili mezi sebou, takže jejich dialekt zůstával „konzervován“.

Mohli bychom namítnout, že se z tak speciálního slovníku nedovíme, které slovo platí pouze pro enklávu a které pro celé Podkrkonoší. Od toho ale máme Český jazykový atlas (na němž spolupracuje i autorka slovníku). Z atlasu zjistíte, že některá slova žijí pouze na Železnobrodsku či Jablonecku (sklářská terminologie), jiná se vyskytují od Světlé po Trutnov (tedy pod Ještědským hřbetem a celými Krkonošemi). Protože mám ráda kraj Karoliny Světlé (další českou enklávu podkrkonošského nářečí), vyhledala jsem dva dialektizmy přežívající dosud na obou místech.

Před většinou chalup na Železnobrodsku i Světelsku bývají moska či mostka (pomnožné, od slova most). J. Bachmannová uvádí, že je to zápraží. Doplním, že v kopcovitém kraji jsou některé chalupy postaveny ve svahu, a proto zápraží bývá podle terénu různě vyvýšené – široká „lavice“ před chalupou, na níž se od jara do podzimu odehrává život (bývá tam víc světla než ve světnici). Na moskách si děti hrají, hospodyně škrábou brambory, psi se tam vyhřívají a večer se tam chodí na kus řeči.

Dalším místem charakteristickým pro obě enklávy jsou hrobky – hromady kamení vybíraného z polí (místo posledního odpočinku připomínají jen tvarem). Tyhle hrobky po r. 1948 zachránily nejednomu hospodáři majetek. Rozorání „kamenných mezí“ by nezvládl ani bagr, a tak ten, kdo měl pole hodně mizerné, směl se svou krávou orat mezi hrobkami i nadále. Hrobky se staly nejen oblíbeným místem dětských her, ale i útočištěm drobných živočichů.

Chce to jít tam, vidět a slyšet, přiřadit slova k správným objektům. Kniha je cenná jak kvalitou zpracování, tak tím, že uchováná slova, která brzy zaniknou. Nejedna navlékačka korálů už odešla pracovat do továrny, hrobky zarůstají lesem a pražští chalupáři se povalují na moskách, aniž by je uměli pojmenovat. Podkrkonošský slovník může posloužit lingvistům, etnografům, literárním tvůrcům, redaktorům i veřejnosti.

/Kniha vznikla s finanční podporou Fondu AV ČR pro vydávání vědecké literatury/

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Lingvistika
RUBRIKA: Nad knihou

O autorovi

Pavla Loucká

Mgr. Pavla Loucká (*1950) vystudovala obor čeština-jugoslavistika na Filozofické fakultě UK v Praze. V redakci Vesmíru se zabývá jazykovou úpravou textů a popularizací češtiny. Deset let (1996–2006) psala pro Vesmír jazykové koutky. Je autorkou dvou knih o češtině: „Zahrada ochočených slov“ (Dokořán 2007) a „Dech, duch a duše češtiny“ (Albatros 2008).

Doporučujeme

Tajemná „Boží země“ Punt

Tajemná „Boží země“ Punt uzamčeno

Břetislav Vachala  |  4. 12. 2017
Mnoho vzácného zboží starověkého Egypta pocházelo z tajemného Puntu, kam Egypťané pořádali časté obchodní výpravy. Odkud jejich expedice...
Hmyz jako dokonalý létací stroj

Hmyz jako dokonalý létací stroj

Rudolf Dvořák  |  4. 12. 2017
Hmyz patří k nejdokonalejším a nejstarším letcům naší planety. Jeho letové schopnosti se vyvíjely přes 300 milionů let a předčí dovednosti všech...
Hranice svobody

Hranice svobody uzamčeno

Stefan Segi  |  4. 12. 2017
Podle listiny základních práv a svobod, která je integrovaná i v Ústavě ČR, jsou „svoboda projevu a právo na informace zaručeny“ a „cenzura je...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné