Aktuální číslo:

2025/3

Téma měsíce:

Humor

Obálka čísla

Hrad přepevný...

 |  5. 10. 1999
 |  Vesmír 78, 586, 1999/10

Snaha budovat „nedobytné“ myšlenkové systémy je v novější době vždy provázena snahou po vytváření architektonických monumentů, které by je reprezentovaly. Výstavba chrámů a svatyní nejrůznějších náboženství je věc natolik obecně známá a obsáhlá, že ji zde nebudu rozvádět. Podstatně zajímavější z hlediska sebereflexe vědy je éra stavby jejích svatyň, spadající převážně do druhé poloviny minulého století a vyznačující se téměř všeobecnou, nezkalenou a přímočarou scientistní vírou. Jako kultovně reprezentační stavbu lze označit takovou, jejíž ozdobnost a pořizovací náklad jsou ve zjevném nepoměru k účelu, kterému má sloužit. 1) Takto poslední desetiletí minulého věku vyprodukovala řadu architektonických památek, nad nimiž se tají dech – stačí sledovat obrovskou okázalost a nákladnost mnoha přírodovědeckých muzejí – v Paříži (i budova pařížské Akademie věd stojí za pozornost), Vídni, a zejména Londýně. Londýnské přírodovědecké muzeum, obří stavba v neobyzantinském stylu, skýtá při bližším ohledání nejednu pozoruhodnost – stačí si povšimnout archeopteryxů a pterodaktylů na vlysech či sloupů s povrchem ve stylu kmenů sigillarií a lepidodender, celkem pozoruhodně citlivě zakomponovaných do byzantského výtvarného rámce. Za zmínku stojí i neomaurská Haydarpašova Marmarská univerzita v Istanbulu a jako nejpozdnější typická památka tohoto typu Lomonosovova univerzita v Moskvě.

Ani u jedné z nich nelze parareligiózní zdroj inspirace – mešitu či pravoslavný chrám – přehlédnout. Ani zevně, ani uvnitř. Je pozoruhodné, jak značnou základnu fundamentalizmů nejrůznějšího typu, od scientistního přes křesťanský či islámský až k totalitarizmům našeho století, tvoří středostavovské vrstvy, které bezezbytku dodávají lidský materiál pro jejich funkcionářské struktury. Středostavovská solidnost a neustálé existenční obavy jsou asi ideální živnou půdou pro potřebu takovéto životní dráhy a opory. Chlapci z těchto vrstev, v mírně záplatovaných, ale čistých textiliích, už v dětství malí dospělí, přijíždějí zdaleka. V lepším případě na studie, v horším na ideologickou přípravu. Nadšené pohledy jejich očí sledují se zatajeným dechem věže a báně templu, ve kterém snad už brzo budou kostelníky, a potom snad i ...

Poznámky

1) Církevní obřady a kázání lze pochopitelně provozovat, jak známo z příkladu Tábora, i v zadaptované stodole. Je to ale právě gotická katedrála, která vyjadřuje „sakrálnost“ toho, co se v ní děje.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Různé
RUBRIKA: Eseje

O autorovi

Stanislav Komárek

Prof. RNDr. et Dr. rer. nat. Stanislav Komárek, Ph.D., (*1958) vystudoval biologii na Přírodovědecké fakultě UK. Zabývá se dějinami biologie, vztahem mezi přírodou a kulturou a také biologickou estetikou. V nakladatelství Vesmír vyšly jeho knihy Sto esejů o přírodě a společnosti (1995), Dějiny biologického myšlení (1997), Lidská přirozenost (1998), Hlavou dolů (1999) a rovněž dvě publikace týkající se problematiky mimikry: Mimicry, Aposematism and Related Phenomena in Animalis and Plants – Bibliography 1800–1990 (1998), Mimikry, aposematismus a příbuzné jevy (2000). Recenzi jeho poslední knihy Ochlupení bližní: Zvířata v kulturních kontextech (Academia 2011)

Doporučujeme

Kdo byl Kosmas? A proč napsal první český bestseller?

Kdo byl Kosmas? A proč napsal první český bestseller? uzamčeno

Irena Jirků  |  3. 3. 2025
K výzkumu Kosmovy kroniky se po letech vrátil, protože – jak říká – dosud nenašel uspokojivou odpověď na základní otázku: Proč vůbec vznikla?...
Mají zvířata smysl pro legraci?

Mají zvířata smysl pro legraci?

Jaroslav Petr  |  3. 3. 2025
Umí se zvířata smát nebo aspoň usmívat? Mají smysl pro to, čemu my lidé říkáme humor? Pokud ano, jak se jejich schopnosti projevují a k čemu jsou...
Selský rozum u kulatého stolu

Selský rozum u kulatého stolu uzamčeno

Selský rozum rezonuje napříč společností jako jakýsi archetyp racionálního myšlení. Není to ale pouze rétorická figura, která se používá pro svůj...