Éra vyzáblých vepřů

Stále víc si libujeme v libovém vepřovém a v důsledku toho přibývá anorektických vepřů! Farmáři se snaží vyšlechtit selektivní plemenitbou masitá, ale hubená zvířata. Podle J. Owena z Waleské univerzity však hrozí, že tyto šlechtitelské programy vyprodukují selata se sklonem k syndromu hubených prasat, připomínajícím lidskou mentální anorexii – útlá zvířata jsou hyperaktivní a nežerou. Zdá se, že mají zmutované geny pro ryanodinové receptory, které regulují přísun kalciových iontů přes buněčnou membránu. Takové mutace jsou spojeny s hubeností a náchylností ke stresu. Trpí tím jen malé procento prasat, ale jsou obavy, že by se to mohlo rozšířit.

Geneticky daný sklon k poruchám tohoto typu mají i někteří lidé, takže by při výzkumu bylo možno využít podobnosti mezi člověkem a prasetem jak v tělesné váze, tak v trávicím systému. Budou tu ovšem i rozdíly – např. u prasat zatím nebyla zaznamenána bulimie.

Kromě genetického předurčení tu zřejmě působí další faktory, např. životní prostředí. Svou roli začíná hrát větší komfort v prasečím bydlení. Britští farmáři, odsuzovaní za individuální odchov pašíků v těsných chlívcích, stavějí krásné společné vepříny. Zjistilo se však, že některá méně průbojná prasata se v nich těžko dostávají ke korytu.

Lékaři doufají, že studie vyzáblých prasat mohou být využity k testování nových léků proti mentální anorexii. (New Sci. 163, č. 2203, s. 5, 1999)