Aktuální číslo:

2025/6

Téma měsíce:

Červená

Obálka čísla

Astronomická svatyně?

 |  5. 9. 1998
 |  Vesmír 77, 519, 1998/9

Listujeme-li v dějinách astronomie, překvapí nás zvláštní posedlost, s níž se lidský rod věnuje hvězdnému nebi. Přitom si sotva lze představit něco odtažitějšího praktickému pozemskému životu. Ptáme se mimoděk, co že to vlastně máme společného s tím kosmickým kolotočem, na který nikdy nebudeme mít žádný vliv. Leccos nám napověděly ježaté hroty dřevěné palisády rekonstruované prehistorické observatoře. I při trojnásobně zmenšeném modelu člověk pochopí, že pro budování staveb tak velkorysých rozměrů s přesným astronomickým zaměřením musíte mít hodně závažný důvod. Uváděny bývají zejména praktické souvislosti (potřeba kalendáře), ale jistě tu nemalou roli hrají i potřeby emotivní a duchovní (hledání lidského osudu ve hvězdách).

Špičaté hroty kůlů, zapichujících se do nebe, připomínaly stověžaté panorama Prahy. Podařilo se nám jej na poslední chvíli natočit v neznámém pohledu z nejvyššího patra lešení kolem věže svatého Michala. Původně jsme hledali zajímavý motiv klementinské věže. Ale nakonec záběru nečekaně dominovala obří zlatá koule na věžičce, která v úrovni našich očí splývala s horizontem Pražského hradu. Najednou bylo očividné, že srdce Starého Města pražského je v nejvyšším parteru astronomickou svatyní, vztahující se věžemi k nebi.

Dává je konstruovat podle vlastních návrhů s péčí a zaujetím daleko převyšujícím potřeby pozorování. Po smrti císaře Rudolfa II. z nich v Praze nezbyde téměř nic. V prvním patře letohrádku královny Anny se přestanou konat plesy a nad skvostně zařízené pokojíky v přízemí se nastěhuje sbírka nejkrásnějších astronomických přístrojů světa.

Vltavská kotlina uzavírá jádro pražské astronomické svatyně, podobně jako předvěký rondel. Pak už jen stačilo změnit úhel pohledu na letohrádek královny Anny a střecha Belvederu se stala Noemovou archou, brázdící kýlem hvězdné nebe rudolfinské Prahy.

/Námět a text: Josef Císařovský, grafické zpracování: Mojmír Blažek, foto: Ervín Sanders, Josef Císařovský/

Obrázky

  • Kdo byl předchůdcem a kdo následníkem astronoma Tycha de Brahe?
  • Od kdy se v pražském Klementinu měří nepřetržitě teplota, atmosférický tlak a dešťové srážky? (Pozn. red.: údaj na s. 533 je převzat ze Science a není správný.)
  • Který architekt se podílel na projektu ondřejovské observatoře a parku kolem ní?
  • Vesmír 76, 174, 1997/3 referoval o tom, že popudem k článku Alberta Einsteina o gravitačních čočkách otištěnému v prosinci 1936 v časopise Science byla žádost českého elektroinženýra Rudi W. Mandla – záhadné postavy tohoto příběhu. Jeho identitu se nepodařilo určit ani redakci Vesmíru, ani kolegům dr. Petru Hadravovi a dr. Z. Horskému. Ti vyloučili i možnost, že by „podezřelým“ mohl být JUDr. V. Mandl, soukromý docent na ČVUT. První gravitační čočka byla objevena až r. 1979. P. Hadrava nás však upozornil na skutečnost, že ve francouzském časopise Comptes rendus již v březnu 1936 publikoval článek na totéž téma a s analogickým výsledkem jako A. Einstein všestranný astrofyzik původem z Brna, který se roku 1936 habilitoval na Karlově univerzitě. Jak se jmenoval?

Pozn. red.: Pokud by se stalo, že byste přece jen potřebovali nápovědu, najdete ji např. v knize Ondřejovská hvězdárna 1898–1998, Vesmír, Praha 1998

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Historie vědy

O autorovi

Josef Císařovský

 

Doporučujeme

Hvězdy, které se červenají

Hvězdy, které se červenají

Soňa Ehlerová  |  2. 6. 2025
Existují dvě skupiny lidí, kteří při slově „červenání“ pociťují výrazně nelibé pocity. Do první patří ti, kteří se hodně rdí a jimž to zároveň...
Barva krve, moci a života

Barva krve, moci a života

Jan Turek  |  2. 6. 2025
Červená barva není ani trochu neutrální. Její vnímání člověkem má velmi široké rozpětí. Je pro nás barvou lásky a života, ale také krve,...
Červená v říši zvířat

Červená v říši zvířat uzamčeno

Jaroslav Petr  |  2. 6. 2025
Jasnými barvami živočichové varují své okolí, ale také lákají partnery. Červené zbarvení získávají mnoha rozličnými způsoby.