Vesmír - o čem psal před lety

Nového fossilního netopýra z miocenu objevil Claude Gaillard a popis jeho předložil francouzské akademii věd. Našel zbytky zvířete, prozkoumávaje třetihorní jíly u Grieve-Saint-Albana (na Vezeře). Je to celé hoření rámě, jakož i několik kousků této kosti nějakého bejložravého netopýra, z něhož nebylo dosud nic známo. Nálezem tím se potvrzuje, že bejložraví netopýři v době miocenu v Evropě se objevovali, i zdá se, že zvířata oné doby nedorůstala té velikosti jako nyní žijící bejložraví letouni. Ačkoli počet zubů nového netopýra není znám, autor je přece toho mínění, že zvíře náleželo asi k rodu Cynonycteris Pet., ježto kosť ramenní (humerus) velikostí i tvarem velice se podobá kosti ramenní egyptského druhu Cynonycteris aegyptica a madagaskarského kaloně Cygnonct. Dupreana.

Vesmír 1. února 1898, s. 95

Průmysl koralový býval do r. 1830 výlučně francouzský, zaměstnávaly se jím hlavně četné rodiny řemeslnické z Provence. Nyní však vzdor ochranným prostředkům, kterých užívá vláda republiky ku prospěchu svých poddaných, korály se zpracují namnoze v městech italských, jmenovitě na středisko tohoto výrobního odvětví se vyšinulo Livorno. Podobně také v průmyslu hedvábnickém Vlaši vyvinuli takovou houževnatosť, že vedle našich proslulé závody lyonské zanikají. Počet lodic francouzských, italských a španělských, které se vydávají na lov vzácných živočichů dna mořského, v první řadě mezi Bonou a La Callou, rok od roku se vzmáhá. [...] S bejem tunisským uzavřena již r. 1832, krátce po dobytí Alžíru smlouva, dle níž výhradní právo lovu podvodních koralových křovisk přenechává se Francii.

Vesmír 15. prosince 1896, s. 55

Netopýr Glossonycteris Geoffroyi Gray, jehož štětičkový jazyk podobně jest ustrojen jako jazyk kolibříků, chycen byl v botanické zahradě v Trinidadě na květech Eperuy. Navštěvuje květy, netopýr řečený vede sobě zcela jako lyšajové, tak že z počátku za podobného motýle byl považován. Že květy stromu zúrodňuje, o tom nemůže býti žádné pochybnosti.

Vesmír 1. března 1898, s. 119

Guma ku žvýkání. Dr. Andrew Wilson zmiňuje se v časopise III. London News 1898 p. 904 o zvláštním zvyku žvýkání gum (chickly), který u dětí lesnatých krajin Maine-ských v Americe jest obyčejný. Poněvadž výroba spotřebu nekryla, napodobí se též lahodně chutnající gumma z cukru a parafinu, jehož se dává 25 %. Nový výrobek čistí prý zuby, utvrzuje dásně, činí dech vonným a podporuje vyměšování slin. Podle všeho nová atrakce parafinová u dětí evropských mnoho obliby as nenajde.

Vesmír 1. října 1898, s. 284