Aktuální číslo:

2021/5

Téma měsíce:

150 let Vesmíru

Ústřičníkovo mnohoženství

 |  5. 8. 1998
 |  Vesmír 77, 475, 1998/8

Ústřičník velký (Haematopus ostralegus) je zvíře sexuálně i sociálně monogamní. Za určitých okolností se ale k existujícímu páru přidruží další samice. Jaké to má výhody?

Příbuzenský výběr nepadá v úvahu, protože (jak vyplývá z analýzy sekvence nukleotidů mikrosatelitní DNA) dvě samice v těchto trojicích si nejsou o nic více příbuzné, než by odpovídalo náhodě. Navíc ani samcům neskýtají dvě samice mnoho reprodukčních výhod. Jsou-li totiž snůšky jeho partnerek oddělené, musí rozdělit i svou péči o ně, a snesou-li obě do jednoho hnízda, je výsledný počet vajec příliš velký, než aby je bylo možno všechna vysedět.

Zajímavým jevem v chování samic ústřičníků žijících s týmž samcem jsou jejich homosexuální kopulace. Testovat, nakolik přispívají k udržování dobrých vztahů (jako je tomu např. u šimpanzů) a spolupráci při výchově mláďat, by bylo příliš složité. Existence homosexuálních kopulací ústřičníků však naznačuje, že ani heterosexuální chování ptáků nemusí sloužit vždy pouze přenosu spermatu.

Nevěrné samice třeba ani tolik nehledají lepší geny pro své potomky, ale zkoušejí jiné samce jako své potenciální partnery, a dojdou-li k přesvědčení, že by jim „milenec“ mohl být lepším partnerem, neváhají a toho dosavadního opustí. Stabilní dvojice pak pravidelnými kopulacemi odrazují vetřelce, kteří by mohli mít v úmyslu jejich vztah narušit.

Sen všech sociobiologů – jednotná teorie vysvětlující chování tlupy makaků i termití kolonie – je stále v nedohlednu. Zatím neumíme objasnit princip tří základních rozhodnutí (kdy, kde a s kým se rozmnožit) ani u zvířete s tak jednoduchou sociální strukturou, jakou má ústřičník. (Nature 391, 635, 1998)

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Zoologie
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Pavla Koucká

Mgr. Pavla Koucká (*1975) vystudovala biologii na Přírodovědecké fakultě UK a psychologii na Filozofické fakultě UK, je redaktorkou časopisu Psychologie dnes a doktorandkou na Přírodovědecké fakultě UK.

Doporučujeme

Jaké to je být fanouškem

Jaké to je být fanouškem

Dan Bárta  |  3. 5. 2021
Jsem ročník 1969. Poprvé jsem uviděl Vesmír na stole v kuchyni u svého spolužáka z gymplu v půlce osmdesátek. Na mou nejapnou otázku, jestli „jede...
Složitá jednoduchost virů

Složitá jednoduchost virů uzamčeno

Ivan Hirsch, Pavel Plevka  |  3. 5. 2021
Místo tradičního redakčního rozhovoru tentokrát nabízíme dialog virologů dvou generací a odlišných specializací, Ivana Hirsche a Pavla Plevky.
Časy Vesmíru

Časy Vesmíru

Tomáš Hermann  |  3. 5. 2021
První číslo Vesmíru vyšlo 3. května 1871, časopis tedy letošním květnovým číslem slaví 150. narozeniny. Při cestě do jeho historie můžeme za...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné