Stav korálových útesů
| 5. 8. 1998Korálové útesy jsou domovem asi 25 % všeho mořského života a jsou nejohroženějšími ekosystémy naší planety. Pro miliony lidí mají značný význam, slouží jim jako hlavní zdroj obživy. Útesy ohraničující laguny zároveň chrání pobřežní porosty před vlnobitím. Diskutuje se také o vlivu korálových útesů na globální změny klimatu (např. El Nio), mluví se o roli útesů při cirkulaci vzduchu, hlavně oxidu uhličitého.
Není pochyb o tom, že korálové útesy hrají v biosféře naší planety důležitou roli, přesto patří k nejohroženějším ekosystémům. V posledních několika desetiletích lidstvo zničilo přes 14 milionů hektarů korálových útesů. Destrukce stále pokračuje a odhaduje se, že 70 % veškerých korálových útesů bude zničeno během života naší a následující generace.
Za záchranu korálových útesů se bojuje celosvětově (projekt Land Ocean Interaction in the Coastal Zone), ochrana korálů je také součástí výzkumu biosféry a geosféry (v rámci International Geosphere-Biosphere Programme se na Filipínách v dubnu 1995 konala konference zabývající se rolí pobřežních procesů ve vztahu k celkové změně podnebí). Každoročně se koná Coral Reef Symposium, zabývající se mimo jiné přípravou koordinované ochrany korálových útesů na celém světě a sledováním vlivu negativních změn korálových útesů na lidstvo.
Obrázky
Citát
Václav Pfleger, korálový útes, Academia Praha 1989
„Přestože je Rudé moře značně uzavřené, přece jen je spojeno s Indickým oceánem a to se odráží i na složení fauny, která je z převážné většiny stejná v obou mořích, ale shodná i s faunou západní části Tichého oceánu. Přesto má Rudé moře některé druhy endemické právě pro svoji izolovanost. Jejich podíl se pohybuje mezi 20 až 30 %. Patří mezi ně např. plži zavinutci a ryby z čeledi Chaetodontidae... Na druhé straně je zde méně druhů většiny živočišných skupin spojených s útesem než v hlavní části indopacifické provincie.“
Rudé moře poskytuje náročným korálům ideální prostředí... teplota vody je zřetelně vyšší než by odpovídalo těmto zeměpisným šířkám. Útesy v severní části jsou proto nejsevernější bohatě vyvinuté útesy na světě. I když je Rudé moře úzké, je překvapivě hluboké, až 2 605 m. Dalším příznivým faktorem... je minimální obsah sedimentů ve vodě. Pouštní klima je také příčinou, že kromě příležitostných splachů neústí do moře žádné trvalé toky a salinita zůstává stále stejná i blízko břehů... ve vzdálenosti 10 i více km od břehu se nachází další systém útesů, který připomíná roztříštěný bariérový útes.
Konečným cílem lovící ryby je tělo ježovky. Má snad tělo ježovky i nejdůležitější funkci při rozeznávání kořisti? Všechny pokusy s atrapami simulujícími jen tělo ježovky nebo jen shluky ostnů byly neuspokojivé. Ryby nereagovaly ani na nepohyblivý les ostnů, ani na těla bez ostnů. Teprve když jsem posadil na dno moře kompletní atrapu, zakousl se ostenec nakonec i do ostnů, když se mu předtím nepodařilo foukáním atrapu převrátit. Pokoušel se tlamou atrapu zvednout a odnést. Rychle jsem ostence zahnal, aby nakonec můj podvod neprohlédl. Dnes visí tato atrapa, která se zatím proslavila i v televizi, mezi trofejemi potápěčského střediska v Ejlatu. Malý štítek připevněný na atrapě nese název The Fricke Freak, Frickova zrůda.
Aby si informovaný člověk představil ježovku, k tomu stačí shluk ostnů, ale ryba se pravděpodobně orientuje detailněji a podle jiných schémat. Jistě například ryby sledují i pohyby ostnů. I to se dalo v pokuse dokázat. Zahrabal jsem ježovku do písku tak hluboko, že byly vidět jen pohybující se ostny. Pro kontrolu mi sloužily hluboko zahrabané ježovky, jejichž ostny se nepohybovaly, poněvadž nebyly schopny překonat odpor těžkého písku. Ryby se skutečně zajímaly jen o ježovky s pohyblivými ostny. Ty také ofukovaly tak dlouho, dokud je z písku nevydolovaly. Pohyblivý les ostnů je tedy důležitým znakem, podle nějž ryby rozeznávají ježovky.
Ke stažení
Článek ve formátu PDF [34,29 kB]
O autorovi
Svatopluk Civiš
Doporučujeme
Se štírem na štíru
Ustrašená společnost 
