mff2024mff2024mff2024mff2024mff2024mff2024

Aktuální číslo:

2024/3

Téma měsíce:

Elektromobilita

Obálka čísla

Proč má člověk poměrně velký mozek?

 |  5. 8. 1998
 |  Vesmír 77, 425, 1998/8

Na dubnové výroční schůzi americké asociace fyzikálních antropologů (Science 280, 1345, 1998) se mimo jiné diskutovalo o tom, proč má člověk relativně velký mozek, mnohem větší než všichni ostatní primáti. Je to tím, že lidský mozek je žravý. Mozek novorozence spotřebovává 60 % energie, kterou dítě přijímá. Navíc se hmota mozku během prvého roku života zdvojnásobí a v dospělosti váží lidský mozek zhruba o 1 kg více, než mozky savců podobně velkých jako člověk. Celkový příjem energie je však stejný u člověka jako u stejně velkých zvířat.

Jsou na to dvě teorie: 1. Mozek člověka dostává energii, která se ušetří jinde, jmenovitě v trávicím ústrojí. 2. Je to projev mateřské investice, placentární výživa a pak energie z mateřského mléka umožňují, aby mozek do 4 let věku dosáhl 85 % své dospělé váhy. Vskutku mají ostatní primáti jednak mnohem menší mozek než člověk, jednak mnohem hmotnější trávicí ústrojí, hlavně střeva. Protože více než 70 % celkové spotřeby energie u člověka spotřebovávají mozek, srdce, ledviny a trávicí ústrojí, musí být mozek privilegován na účet některého z této skupiny orgánů, a jsou to střeva. Když naši prapředci opustili převážně vegetariánskou stravu, přestali potřebovat velká střeva – trávení masa potřebuje méně střev než trávení rostlinné potravy. A tak jim povyrostl mozek, získali schopnost ulovit ještě více masa nebo si maso vypěstovat a ve využívání této možnosti – mít menší střeva a větší mozek – pokračujeme dodnes. Je zajímavé, že přední český fyziolog E. Babák se proslavil svým zjištěním (Biologische Zentralblatt 23, 477, 519, 1993), že když se pulci krmí masem místo rostlinnou potravou, mají výrazně menší střevo. Bylo to dokonce předmětem jeho druhé habilitační práce, když tu první se vlivem politických poměrů vídeňsko-pražských jeho učiteli F. Marešovi nepodařilo prosadit (viz Bravený a Franc: Edward Babák, Nadace Masarykiana, Brno 1997).

Nevím, zda Babák tehdy pulcům vážil i mozek (mělo by se to zkusit!), ale rozhodně se stal zakladatelem české vývojové fyziologie (Čas. lék. čes. 42, 164, 198, 228, 1903) a Lékařské fakulty Masarykovy univerzity v Brně.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Fyziologie

O autorovi

Vratislav Schreiber

Prof. MUDr. Vratislav Schreiber, DrSc., (*1924) vystudoval Lékařskou fakultu UK v Praze. Podílel se na studiu hormonu TRH a oxidu dusnatého. Pod jeho vedením vyšla monografie o stresu. Je zakládajícím členem Učené společnosti ČR a předsedou České endokrinologické společnosti. Byl prvním, kdo dostal cenu Praemium Bohemiae. V roce 2003 mu prezident republiky udělil medaili Za zásluhy.

Doporučujeme

Jak to bylo, jak to je?

Jak to bylo, jak to je? uzamčeno

Ondřej Vrtiška  |  4. 3. 2024
Jak se z chaotické směsi organických molekul na mladé Zemi zrodil první život? A jak by mohla vypadat jeho obdoba jinde ve vesmíru? Proč vše živé...
Otazníky kolem elektromobilů

Otazníky kolem elektromobilů uzamčeno

Jan Macek, Josef Morkus  |  4. 3. 2024
Elektromobil má některé podstatné výhody. Ale samotné vozidlo je jen jednou ze součástí komplexního systému mobility s environmentálními dopady a...
Návrat lidí na Měsíc se odkládá

Návrat lidí na Měsíc se odkládá uzamčeno

Dušan Majer  |  4. 3. 2024
Tragédie lodi Apollo 1 nebo raketoplánů Challenger a Columbia se již nesmí opakovat. Právě v zájmu vyšší bezpečnosti se odkládají plánované cesty...