Aktuální číslo:

2018/10

Téma měsíce:

Navigace

Přibývá naše Země na váze?

 |  5. 8. 1998
 |  Vesmír 77, 473, 1998/8

V současné době dopadne na naši planetu ročně asi 3×107 gramů meziplanetárních prachových částic ze zodiakálního prachového oblaku. To je nejméně 100násobek toho, co na Zemi dopadne jako meteority o váze 100 až 1 000 000 gramů. Numerické modelování vývoje tohoto oblaku odhalilo, že za posledních 1,2 milionu let se toto množství významně měnilo (2- až 3násobně). A co víc: v těchto změnách byla nalezena 100 000letá periodicita (antikorelující s orbitální excentricitou Země). Koncentrace mimozemského 3He v hlubokomořských sedimentech vykazuje podobnou periodicitu, avšak posunutou o 50 000 let.

Většina klimatologů přijímá názor, že návrat a ústup doby ledové každých 100 000 let je způsoben redistribucí slunečního tepla na zeměkouli cyklickou změnou zemské orbity. Fyzik Richard Muller z Kalifornské univerzity v Berkeley navrhl hypotézu, že nástup a ústup doby ledové by mohl být způsoben změnou sklonu dráhy Země, který by Zemi ponořil do oblaku meziplanetárního prachu. Citovaná práce ukazuje, že tohoto prachu je o několik řádů méně a jediný způsob, jak se posunout o několik řádů, by byl rozpad velkého asteroidu. Science 280, 874–876, 1998

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Geologie
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Ivan Boháček

Mgr. Ivan Boháček (*1946) absolvoval Matematicko-fyzikální fakultu UK v Praze. Do roku 1977 se zabýval v Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského molekulovou spektroskopií, do roku 1985 detektory ionizujících částic v pevné fázi v Ústavu pro výzkum, výrobu a využití radioizotopů. Spolu s Z. Pincem a F. Běhounkem je autorem knihy o fyzice a fyzicích Newton by se divil (Albatros, Praha 1975), a se Z. Pincem pak napsali ještě knihu o chemii Elixíry života a smrti (Albatros, Praha 1976). Ve Vesmíru působí od r. 1985.
Boháček Ivan

Doporučujeme

Vlaštovka extrémista

Vlaštovka extrémista

Jaroslav Cepák, Petr Klvaňa  |  10. 10. 2018
Díky satelitní telemetrii se podařilo odhalit vpravdě neuvěřitelné výkony některých ptačích druhů. Nejznámějším je zřejmě osmidenní nonstop let...
Velké umění astronavigace: Od astrolábu po sextant

Velké umění astronavigace: Od astrolábu po sextant

Petr Scheirich  |  1. 10. 2018
Staří mořeplavci prý určovali polohu své lodi podle hvězd. Tato rozšířená romantická představa je ale nesprávná. Metoda astronavigace nikdy nebyla...
Jak se neztratit na moři

Jak se neztratit na moři

Petr Scheirich  |  1. 10. 2018
Dle znamenitého pozorování Slunce a Měsíce shledávám naši zeměpisnou délku 178° 18' 30" západně od Greenwiche. Zeměpisná délka dle logu je 175°...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné