Přibývá naše Země na váze?

V současné době dopadne na naši planetu ročně asi 3×10⁷ gramů meziplanetárních prachových částic ze zodiakálního prachového oblaku. To je nejméně 100násobek toho, co na Zemi dopadne jako meteority o váze 100 až 1 000 000 gramů. Numerické modelování vývoje tohoto oblaku odhalilo, že za posledních 1,2 milionu let se toto množství významně měnilo (2- až 3násobně). A co víc: v těchto změnách byla nalezena 100 000letá periodicita (antikorelující s orbitální excentricitou Země). Koncentrace mimozemského ³He v hlubokomořských sedimentech vykazuje podobnou periodicitu, avšak posunutou o 50 000 let.

Většina klimatologů přijímá názor, že návrat a ústup doby ledové každých 100 000 let je způsoben redistribucí slunečního tepla na zeměkouli cyklickou změnou zemské orbity. Fyzik Richard Muller z Kalifornské univerzity v Berkeley navrhl hypotézu, že nástup a ústup doby ledové by mohl být způsoben změnou sklonu dráhy Země, který by Zemi ponořil do oblaku meziplanetárního prachu. Citovaná práce ukazuje, že tohoto prachu je o několik řádů méně a jediný způsob, jak se posunout o několik řádů, by byl rozpad velkého asteroidu. Science 280, 874–876, 1998