Aktuální číslo:

2026/10

Téma měsíce:

Spojení

Obálka čísla

Přibývá naše Země na váze?

 |  5. 8. 1998
 |  Vesmír 77, 473, 1998/8

V současné době dopadne na naši planetu ročně asi 3×107 gramů meziplanetárních prachových částic ze zodiakálního prachového oblaku. To je nejméně 100násobek toho, co na Zemi dopadne jako meteority o váze 100 až 1 000 000 gramů. Numerické modelování vývoje tohoto oblaku odhalilo, že za posledních 1,2 milionu let se toto množství významně měnilo (2- až 3násobně). A co víc: v těchto změnách byla nalezena 100 000letá periodicita (antikorelující s orbitální excentricitou Země). Koncentrace mimozemského 3He v hlubokomořských sedimentech vykazuje podobnou periodicitu, avšak posunutou o 50 000 let.

Většina klimatologů přijímá názor, že návrat a ústup doby ledové každých 100 000 let je způsoben redistribucí slunečního tepla na zeměkouli cyklickou změnou zemské orbity. Fyzik Richard Muller z Kalifornské univerzity v Berkeley navrhl hypotézu, že nástup a ústup doby ledové by mohl být způsoben změnou sklonu dráhy Země, který by Zemi ponořil do oblaku meziplanetárního prachu. Citovaná práce ukazuje, že tohoto prachu je o několik řádů méně a jediný způsob, jak se posunout o několik řádů, by byl rozpad velkého asteroidu. Science 280, 874–876, 1998

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Geologie
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Ivan Boháček

Mgr. Ivan Boháček (*1946) absolvoval Matematicko-fyzikální fakultu UK v Praze. Do roku 1977 se zabýval v Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského molekulovou spektroskopií, do roku 1985 detektory ionizujících částic v pevné fázi v Ústavu pro výzkum, výrobu a využití radioizotopů. Spolu s Z. Pincem a F. Běhounkem je autorem knihy o fyzice a fyzicích Newton by se divil (Albatros, Praha 1975), a se Z. Pincem pak napsali ještě knihu o chemii Elixíry života a smrti (Albatros, Praha 1976). Ve Vesmíru působí od r. 1985.
Boháček Ivan

Doporučujeme

Jakou barvu má vesmír

Jakou barvu má vesmír

Soňa Ehlerová  |  2. 11. 2026
Černá a bílá jsou pro mnoho lidí i barvami vesmíru (kosmu). Z pohledu člověka naprosto oprávněně: s výjimkou nejjasnějších objektů není lidské oko...
Jak mozek reguluje růst nádorů

Jak mozek reguluje růst nádorů uzamčeno

Mozek je nejvyšším řídicím centrem lidského těla. Zpracovává smyslové vjemy, vznikají v něm emoce, myšlení, řídí náš pohyb, ale také funkci...
Rostliny a dějiny

Rostliny a dějiny

Martin Soukup  |  2. 11. 2026
Koně, kozy, skot, také pšenice, ječmen, kukuřice a další domestikované druhy fauny a flóry. Nejen tomu se věnuje kniha Rostliny a rozkvět a pád...