Aktuální číslo:

2025/3

Téma měsíce:

Humor

Obálka čísla

Přibývá naše Země na váze?

 |  5. 8. 1998
 |  Vesmír 77, 473, 1998/8

V současné době dopadne na naši planetu ročně asi 3×107 gramů meziplanetárních prachových částic ze zodiakálního prachového oblaku. To je nejméně 100násobek toho, co na Zemi dopadne jako meteority o váze 100 až 1 000 000 gramů. Numerické modelování vývoje tohoto oblaku odhalilo, že za posledních 1,2 milionu let se toto množství významně měnilo (2- až 3násobně). A co víc: v těchto změnách byla nalezena 100 000letá periodicita (antikorelující s orbitální excentricitou Země). Koncentrace mimozemského 3He v hlubokomořských sedimentech vykazuje podobnou periodicitu, avšak posunutou o 50 000 let.

Většina klimatologů přijímá názor, že návrat a ústup doby ledové každých 100 000 let je způsoben redistribucí slunečního tepla na zeměkouli cyklickou změnou zemské orbity. Fyzik Richard Muller z Kalifornské univerzity v Berkeley navrhl hypotézu, že nástup a ústup doby ledové by mohl být způsoben změnou sklonu dráhy Země, který by Zemi ponořil do oblaku meziplanetárního prachu. Citovaná práce ukazuje, že tohoto prachu je o několik řádů méně a jediný způsob, jak se posunout o několik řádů, by byl rozpad velkého asteroidu. Science 280, 874–876, 1998

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Geologie
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Ivan Boháček

Mgr. Ivan Boháček (*1946) absolvoval Matematicko-fyzikální fakultu UK v Praze. Do roku 1977 se zabýval v Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského molekulovou spektroskopií, do roku 1985 detektory ionizujících částic v pevné fázi v Ústavu pro výzkum, výrobu a využití radioizotopů. Spolu s Z. Pincem a F. Běhounkem je autorem knihy o fyzice a fyzicích Newton by se divil (Albatros, Praha 1975), a se Z. Pincem pak napsali ještě knihu o chemii Elixíry života a smrti (Albatros, Praha 1976). Ve Vesmíru působí od r. 1985.
Boháček Ivan

Doporučujeme

Kdo byl Kosmas? A proč napsal první český bestseller?

Kdo byl Kosmas? A proč napsal první český bestseller? uzamčeno

Irena Jirků  |  3. 3. 2025
K výzkumu Kosmovy kroniky se po letech vrátil, protože – jak říká – dosud nenašel uspokojivou odpověď na základní otázku: Proč vůbec vznikla?...
Mají zvířata smysl pro legraci?

Mají zvířata smysl pro legraci?

Jaroslav Petr  |  3. 3. 2025
Umí se zvířata smát nebo aspoň usmívat? Mají smysl pro to, čemu my lidé říkáme humor? Pokud ano, jak se jejich schopnosti projevují a k čemu jsou...
Selský rozum u kulatého stolu

Selský rozum u kulatého stolu uzamčeno

Selský rozum rezonuje napříč společností jako jakýsi archetyp racionálního myšlení. Není to ale pouze rétorická figura, která se používá pro svůj...