Aktuální číslo:

2026/4

Téma měsíce:

Radioaktivita

Obálka čísla

Přibývá naše Země na váze?

 |  5. 8. 1998
 |  Vesmír 77, 473, 1998/8

V současné době dopadne na naši planetu ročně asi 3×107 gramů meziplanetárních prachových částic ze zodiakálního prachového oblaku. To je nejméně 100násobek toho, co na Zemi dopadne jako meteority o váze 100 až 1 000 000 gramů. Numerické modelování vývoje tohoto oblaku odhalilo, že za posledních 1,2 milionu let se toto množství významně měnilo (2- až 3násobně). A co víc: v těchto změnách byla nalezena 100 000letá periodicita (antikorelující s orbitální excentricitou Země). Koncentrace mimozemského 3He v hlubokomořských sedimentech vykazuje podobnou periodicitu, avšak posunutou o 50 000 let.

Většina klimatologů přijímá názor, že návrat a ústup doby ledové každých 100 000 let je způsoben redistribucí slunečního tepla na zeměkouli cyklickou změnou zemské orbity. Fyzik Richard Muller z Kalifornské univerzity v Berkeley navrhl hypotézu, že nástup a ústup doby ledové by mohl být způsoben změnou sklonu dráhy Země, který by Zemi ponořil do oblaku meziplanetárního prachu. Citovaná práce ukazuje, že tohoto prachu je o několik řádů méně a jediný způsob, jak se posunout o několik řádů, by byl rozpad velkého asteroidu. Science 280, 874–876, 1998

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Geologie
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Ivan Boháček

Mgr. Ivan Boháček (*1946) absolvoval Matematicko-fyzikální fakultu UK v Praze. Do roku 1977 se zabýval v Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského molekulovou spektroskopií, do roku 1985 detektory ionizujících částic v pevné fázi v Ústavu pro výzkum, výrobu a využití radioizotopů. Spolu s Z. Pincem a F. Běhounkem je autorem knihy o fyzice a fyzicích Newton by se divil (Albatros, Praha 1975), a se Z. Pincem pak napsali ještě knihu o chemii Elixíry života a smrti (Albatros, Praha 1976). Ve Vesmíru působí od r. 1985.
Boháček Ivan

Doporučujeme

Ničí ozon choleru?

Ničí ozon choleru? uzamčeno

Iva Hůnová, Libor Elleder  |  30. 3. 2026
Pražská klementinská observatoř patří k těm, které mají nejdelší řadu nepřetržitých hydrometeorologických pozorování na světě. To se všeobecně...
Jak se člověk stává biologem

Jak se člověk stává biologem

Jan Černý  |  30. 3. 2026
Biologem se člověk nerodí, biologem se člověk stává. Ne jednorázovým rozhodnutím nebo náhlým osvícením, ale pomalým vrůstáním do světa, který je...
Patnáct let Fukušimy

Patnáct let Fukušimy uzamčeno

Vladimír Wagner  |  30. 3. 2026
Nejsilnější zemětřesení v dějinách přístrojového měření lokalizovaly seismografy v pátek 11. března 2011 pod mořským dnem nedaleko Japonska....