Aktuální číslo:

2020/7

Téma měsíce:

Klimatické změny

Madagaskarští dinosauři vypovídají o postavení kontinentů

 |  5. 8. 1998
 |  Vesmír 77, 476, 1998/8

Současný model rozpadu Gondwany na dnes známé kontinenty je založen hlavně na geofyzikálních nálezech. Většinou se udává (např. P. Rabinowitz, 1983, M. Coffin, 1986, 1987, 1988 nebo B. Storey, 1995), že k oddělení Antarktidy od indomadagaskarské pevniny došlo před 125 miliony let, k separaci Jižní Ameriky a Afriky před 100 miliony let a k odlomení Madagaskaru od indického subkontinentu před 85–90 miliony let. Biogeografických údajů, které by ho mohly upřesnit nebo naopak zpochybnit, je velmi málo. Užitečné by byly zejména takové případy, kdy určitá skupina živočichů nebo rostlin obývala rozsáhlý areál, sahající přes několik dnešních kontinentů. Vhodnými kandidáty jsou např. dinosauři, neboť, jak se dnes soudí, až do konce spodní křídy žili tito plazi velmi kosmopolitně.

Dinosauří fosilie z okolí města Majungy na Madagaskaru (formace Maeverano) jsou známy již více než sto let. Různé fragmenty z těchto vrstev ukázaly, že zde během svrchní křídy žily nejméně tři druhy dinosaurů – sauropodní Titanosaurus madagascariensis, teropodní Majungasaurus crenatissimus a pachycefalosauní Majungatholus atopus.

Nedávno byla v naplaveninách majungského bazénu objevena celá, velmi dobře zachovalá lebka druhu M. atopus. Díky ní a některým dalším nálezům se ukázalo, že M. atopus je příbuzný některým abelisaurním plazům, kteří jsou nalézáni v Jižní Americe. Současný výskyt těchto plazů v Americe, Indii a na Madagaskaru by ale naznačoval, že pevninský most mezi Indií a Antarktidou musel existovat mnohem déle, než se dosud předpokládalo. Někteří autoři proto uvažují o spojení přes kerguelenskou desku. Je dokonce možné, že „suché“ spojení mezi většinou gondwanských pevninských desek existovalo až do konce druhohor. (Science 280, 1048, 1998)

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Paleontologie
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Pavel Hošek

Mgr. Pavel Hošek (*1968) vystudoval parazitologii a entomologii na Přírodovědecké fakultě UK v Praze. Spolupracuje na projektu expedice LEMURIA, který mimo jiné vyústil do mnoha cest na Madagaskar. Zajímá se o vše, co s Madagaskarem souvisí. Z malgaštiny a dalších jazyků přeložil tradiční merinskou poezii (Dotek prolétajícího motýla, 2003) a madagaskarské mýty, legendy a pohádky (Rohatý král, 2003). Napsal také Dějiny Madagaskaru (2011).
Hošek Pavel

Doporučujeme

O mariánském sloupu, který se nevrátil na Staroměstské náměstí

O mariánském sloupu, který se nevrátil na Staroměstské náměstí

Eliška Fulínová  |  18. 7. 2020
Instalace neúplné kopie mariánského sloupu na pražské Staroměstské náměstí přišla ironií osudu ve zjitřené době, kdy se na různých místech po...
Na staré zkušenosti nezapomínejme

Na staré zkušenosti nezapomínejme

Eva Bobůrková  |  13. 7. 2020
Vladimír Vonka je uznávaný virolog v Česku i ve světě. Ač brzy oslaví devadesáté narozeniny, stále se věnuje vědě, konkrétně vývoji...
Komu se nelení…

Komu se nelení…

Petr Pokorný  |  13. 7. 2020
Jsou-li nějaké změny příliš pomalé, lidé je v subjektivním čase svých životů skoro nevnímají. Stačí se ale podívat na staré krajinomalby či...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné