Aktuální číslo:

2018/4

Téma měsíce:

Forenzní věda

Madagaskarští dinosauři vypovídají o postavení kontinentů

 |  5. 8. 1998
 |  Vesmír 77, 476, 1998/8

Současný model rozpadu Gondwany na dnes známé kontinenty je založen hlavně na geofyzikálních nálezech. Většinou se udává (např. P. Rabinowitz, 1983, M. Coffin, 1986, 1987, 1988 nebo B. Storey, 1995), že k oddělení Antarktidy od indomadagaskarské pevniny došlo před 125 miliony let, k separaci Jižní Ameriky a Afriky před 100 miliony let a k odlomení Madagaskaru od indického subkontinentu před 85–90 miliony let. Biogeografických údajů, které by ho mohly upřesnit nebo naopak zpochybnit, je velmi málo. Užitečné by byly zejména takové případy, kdy určitá skupina živočichů nebo rostlin obývala rozsáhlý areál, sahající přes několik dnešních kontinentů. Vhodnými kandidáty jsou např. dinosauři, neboť, jak se dnes soudí, až do konce spodní křídy žili tito plazi velmi kosmopolitně.

Dinosauří fosilie z okolí města Majungy na Madagaskaru (formace Maeverano) jsou známy již více než sto let. Různé fragmenty z těchto vrstev ukázaly, že zde během svrchní křídy žily nejméně tři druhy dinosaurů – sauropodní Titanosaurus madagascariensis, teropodní Majungasaurus crenatissimus a pachycefalosauní Majungatholus atopus.

Nedávno byla v naplaveninách majungského bazénu objevena celá, velmi dobře zachovalá lebka druhu M. atopus. Díky ní a některým dalším nálezům se ukázalo, že M. atopus je příbuzný některým abelisaurním plazům, kteří jsou nalézáni v Jižní Americe. Současný výskyt těchto plazů v Americe, Indii a na Madagaskaru by ale naznačoval, že pevninský most mezi Indií a Antarktidou musel existovat mnohem déle, než se dosud předpokládalo. Někteří autoři proto uvažují o spojení přes kerguelenskou desku. Je dokonce možné, že „suché“ spojení mezi většinou gondwanských pevninských desek existovalo až do konce druhohor. (Science 280, 1048, 1998)

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Paleontologie
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Pavel Hošek

Mgr. Pavel Hošek (*1968) vystudoval parazitologii a entomologii na Přírodovědecké fakultě UK v Praze. Spolupracuje na projektu expedice LEMURIA, který mimo jiné vyústil do mnoha cest na Madagaskar. Zajímá se o vše, co s Madagaskarem souvisí. Z malgaštiny a dalších jazyků přeložil tradiční merinskou poezii (Dotek prolétajícího motýla, 2003) a madagaskarské mýty, legendy a pohádky (Rohatý král, 2003). Napsal také Dějiny Madagaskaru (2011).
Hošek Pavel

Doporučujeme

Táto, mámo, máme molu!

Táto, mámo, máme molu!

Halina Šimková  |  20. 4. 2018
O početí nového lidského života často mluvíme jako o fascinujícím zázraku. Mechanismy tvorby pohlavních buněk a oplození jsou však evolucí...
Bitva o mozkové neurony

Bitva o mozkové neurony audio

Jaroslav Petr  |  12. 4. 2018
Před pár dny utrpěla naše představa o neustálé obnově lidského mozku nově vznikajícími neurony „těžké K.O.“. Teď se ale z článku v časopisu Cell...
Oslazená rakovina

Oslazená rakovina

Marek Janáč  |  5. 4. 2018
Grant Evropské výzkumné rady (ERC) platí ve vědeckém světě jako známka nejvyšší kvality. Tato organizace totiž podporuje jen projekty, jež lze...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné