Madagaskarští dinosauři vypovídají o postavení kontinentů

Současný model rozpadu Gondwany na dnes známé kontinenty je založen hlavně na geofyzikálních nálezech. Většinou se udává (např. P. Rabinowitz, 1983, M. Coffin, 1986, 1987, 1988 nebo B. Storey, 1995), že k oddělení Antarktidy od indomadagaskarské pevniny došlo před 125 miliony let, k separaci Jižní Ameriky a Afriky před 100 miliony let a k odlomení Madagaskaru od indického subkontinentu před 85–90 miliony let. Biogeografických údajů, které by ho mohly upřesnit nebo naopak zpochybnit, je velmi málo. Užitečné by byly zejména takové případy, kdy určitá skupina živočichů nebo rostlin obývala rozsáhlý areál, sahající přes několik dnešních kontinentů. Vhodnými kandidáty jsou např. dinosauři, neboť, jak se dnes soudí, až do konce spodní křídy žili tito plazi velmi kosmopolitně.

Dinosauří fosilie z okolí města Majungy na Madagaskaru (formace Maeverano) jsou známy již více než sto let. Různé fragmenty z těchto vrstev ukázaly, že zde během svrchní křídy žily nejméně tři druhy dinosaurů – sauropodní Titanosaurus madagascariensis, teropodní Majungasaurus crenatissimus a pachycefalosauní Majungatholus atopus.

Nedávno byla v naplaveninách majungského bazénu objevena celá, velmi dobře zachovalá lebka druhu M. atopus. Díky ní a některým dalším nálezům se ukázalo, že M. atopus je příbuzný některým abelisaurním plazům, kteří jsou nalézáni v Jižní Americe. Současný výskyt těchto plazů v Americe, Indii a na Madagaskaru by ale naznačoval, že pevninský most mezi Indií a Antarktidou musel existovat mnohem déle, než se dosud předpokládalo. Někteří autoři proto uvažují o spojení přes kerguelenskou desku. Je dokonce možné, že „suché“ spojení mezi většinou gondwanských pevninských desek existovalo až do konce druhohor. (Science 280, 1048, 1998)