Jaký mozek měli předchůdci člověka?
| 5. 7. 1998 | Vesmír 77, 414, 1998/7
Pomalu každá nová fosilie s sebou nese nebezpečí, že bude nutné opustit dosavadní představy o minulosti. Provází to i poslední nálezy lebek předchůdců člověka. Dosud paleontologové předpokládali, že objem mozkovny lebky Stw 505, připisované dospělému jedinci Australopithecus africanus, jejíž stáří bylo určeno na 2,8 až 2,6 milionu let, přesahuje 600 cm3. (Připomeňme, že moderní člověk má mozkovnu s objemem asi 1350 cm3.) Pomocí počítačové tomografie byl však objem mozkovny Stw 505 stanoven na pouhých 515 cm3. Navíc se paleontologové utvrdili v podezření, že také u ostatních nálezů byly objemy mozkoven nadhodnoceny.
Science 280, 1714,1730–1731, 1998
Ke stažení
- Článek ve formátu PDF [285,31 kB]
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Antropologie
RUBRIKA: Aktuality
O autorovi
Ivan Boháček
Mgr. Ivan Boháček (*1946) absolvoval Matematicko-fyzikální fakultu UK v Praze. Do roku 1977 se zabýval v Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského molekulovou spektroskopií, do roku 1985 detektory ionizujících částic v pevné fázi v Ústavu pro výzkum, výrobu a využití radioizotopů. Spolu s Z. Pincem a F. Běhounkem je autorem knihy o fyzice a fyzicích Newton by se divil (Albatros, Praha 1975), a se Z. Pincem pak napsali ještě knihu o chemii Elixíry života a smrti (Albatros, Praha 1976). Ve Vesmíru působí od r. 1985.
Doporučujeme
Exploze, které tvoří
Supernovy vytvářejí v mezihvězdném prostředí bubliny. V hustých stěnách bublin vznikají hvězdy. A to, co začalo výbuchem, končí hvězdou.
Mrtví termiti odpovídají na evoluční otázky
Aleš Buček, Jakub Prokop | 6. 1. 2025
Termiti představují odhadem čtvrtinu globální biomasy suchozemských členovců. Naší snahou je pochopit, jak dosáhli ekologického úspěchu, jak se...
Objev země Františka Josefa
Zdeněk Lyčka | 6. 1. 2025
Soukromá rakousko-uherská polární výprava v letech 1872–1874 nedosáhla zamýšleného cíle, jímž bylo proplout Severní mořskou cestou a případně...