Jaký mozek měli předchůdci člověka?
| 5. 7. 1998 | Vesmír 77, 414, 1998/7
Pomalu každá nová fosilie s sebou nese nebezpečí, že bude nutné opustit dosavadní představy o minulosti. Provází to i poslední nálezy lebek předchůdců člověka. Dosud paleontologové předpokládali, že objem mozkovny lebky Stw 505, připisované dospělému jedinci Australopithecus africanus, jejíž stáří bylo určeno na 2,8 až 2,6 milionu let, přesahuje 600 cm3. (Připomeňme, že moderní člověk má mozkovnu s objemem asi 1350 cm3.) Pomocí počítačové tomografie byl však objem mozkovny Stw 505 stanoven na pouhých 515 cm3. Navíc se paleontologové utvrdili v podezření, že také u ostatních nálezů byly objemy mozkoven nadhodnoceny.
Science 280, 1714,1730–1731, 1998
Ke stažení
Článek ve formátu PDF [285,31 kB]
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Antropologie
RUBRIKA: Aktuality
O autorovi
Ivan Boháček
Mgr. Ivan Boháček (*1946) absolvoval Matematicko-fyzikální fakultu UK v Praze. Do roku 1977 se zabýval v Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského molekulovou spektroskopií, do roku 1985 detektory ionizujících částic v pevné fázi v Ústavu pro výzkum, výrobu a využití radioizotopů. Spolu s Z. Pincem a F. Běhounkem je autorem knihy o fyzice a fyzicích Newton by se divil (Albatros, Praha 1975), a se Z. Pincem pak napsali ještě knihu o chemii Elixíry života a smrti (Albatros, Praha 1976). Ve Vesmíru působí od r. 1985.

Doporučujeme
Probírat se úlovkem hlubokomořských ryb jako pokladem 
Eva Bobůrková | 3. 2. 2025
Přírodovědkyni Zuzaně Musilové učarovaly ryby. A to hlavně podivuhodné ryby hlubokomořské, s obrovskýma očima a strašlivými zuby. Byť mnohé z nich...
Doba skleněná 
Natalie Venclová, Kateřina Tomková | 3. 2. 2025
Obliba skla trvá už kolem 5000 let. Díky využití přírodních věd dokážeme prohloubit dosavadní poznání toho, kdy a kde se vyráběly skleněné...
Skleněný zázrak 
Marek Janáč | 3. 2. 2025
Jeden z nejunikátnějších sklářských příběhů všech dob odstartovaly dvě rodinné tragédie. Leopoldu Blaschkovi z Českého Dubu zemřela na choleru...