Aktuální číslo:

2024/11

Téma měsíce:

Strach

Obálka čísla

Inkvizitorské sklony klubu skeptiků

(J. Zrzavý, Vesmír 77, 244, 1998/5)
 |  5. 7. 1998
 |  Vesmír 77, 364, 1998/7

Velmi přesně poukazujete na inkvizitorské sklony klubu skeptiků. V tomto směru je vaše reakce na místě a lze s ní pouze souhlasit. Dopouštíte se v ní však jednoho poměrně závažného prohřešku vůči fér argumentaci [...] Píšete „Protože nahlédnutím do mezinárodní vědecké databáze pan profesor Heřt v evoluční biologii nepracuje, ..., věcná polemika by nebyla na místě.“ Znamená to, že věcně polemizujete pouze s těmi badateli, které najdete ve zmíněné databázi? [...] Nejdřív prolustrujete autory, a pokud neprojdou, tak článek ani nečtete? Kdyby byl takový hypotetický lustrační postup aplikován všeobecně, tak by ani nepřibývali noví badatelé, neboť ti, kteří by nebyli v patřičné databázi, by nebyli čteni, a tudíž by neměli šanci se do ní dostat.

Zajímalo by mne, zda například I. M. Havel figuruje v oné databázi tak, jak to požadujete. Pokud je I. M. Havel z hlediska evoluční biologie toliko „zvídavým laikem“, pak tím, že přiznáváte, že s jeho články polemizujete, přímo popíráte svou vlastní větu „...se zvídavými laiky se nelze přít“.

[...] Domnívám se, že Vaše reakce byla zcela oprávněná, [...] avšak mnou kritizovaný argument možná poskytne Vašim odpůrcům možnost Vás obvinit z vědeckého sektářství a povýšenosti (uvedou desítky slavných samouků, kteří přispěli k rozvoji vědy). [...]

Ondřej Roldán, Praha 4


Odpověď autora:

Milý pane Roldáne,

máte samozřejmě pravdu. Protože jednou z mých základních povahových vlastností je mimořádná, snad až excesivní slušnost, pokora a úcta k oponentům, vedl jsem svou polemiku s písemností pana profesora Heřta tak, abych nikoho ani slůvkem neranil. Proto došlo k té terminologické konfúzi, kterou teď – ač nerad – musím uvést na pravou míru. Existují nejméně čtyři kategorie neodborníků: (A) člověk, který něčemu nerozumí = laik; (B) člověk, který něčemu nerozumí, ale chce tomu porozumět = zvídavý laik; (C) člověk, který něčemu nerozumí, a proto tvrdí, že to neexistuje = ignorant; (D) člověk, který něčemu nerozumí a tvrdí, že to tudíž neexistuje, a protože to existuje, snaží se to zakázat = zlý blbec. Pouhý fakt, že jsem před lety nadšeně přešel z Akademie věd, tedy instituce, kde laiků, natož zvídavých, vlastně není, na fakultu, kde jsou laiků, občas i zvídavých, plné posluchárny, naznačuje, že komunikaci s laiky vyhledávám. Proto si taky koneckonců můžeme psát skrz Vesmír.

Nicméně věc má ještě jeden háček: kdo je oprávněn činit autoritativní prohlášení o tom, že tohle je věda a tohle pavěda? Co vůbec legitimizuje k autoritativním prohlášením o vědě? Tituly, kulaté razítko, věk dostatečný k potenciálnímu dosažení tzv. moudrosti? Domnívám se, že je to jakžtakž úspěšný pobyt ve vědě, a proč to neříct natvrdo: v hlavním proudu vědy, v pop-science. Totéž platí i o popularizátorech; člověk někdy žasne, k čemu všemu člověka opravňuje letmé prolistování dvou špatných knih (blíže Vesmír 2/1998). Přiznám se, že nevěřím na geniální outsidery v dnešní vědě; přinejmenším ne tolik, abych kvůli jejich potenciální existenci přestal věřit na jednoduše spočitatelnou vědeckou produktivitu jako měřítko vědecké erudice. Proto navrhuji všem, kteří k tomu mají možnost, aby si autory populárních článků (nikoliv esejů, prosím) prolustrovali zhruba takto: nalezněme autorovy vědecké publikace, pokud možno vytištěné mimo území Česka, nedbejme na autorovo skučení, že má spoustu publikací v nějakých sbornících, odečtěme ty články, které vyšly v mnohooborových časopisech (Nature, Science, PNAS apod.), a podívejme se na tematický záběr časopisů, v nichž autor publikoval, a na tematický záběr časopisů, v nichž je citován. Získáme tak hrubou mapu oblasti, kde se může pohybovat s jakousi erudicí, protože ví. (Často neví ani tady, ale skoro určitě neví vně.) Výsledky jsou často pozoruhodné. Zatímco existence Ferdy mravence, jenž umí všechno stejně dobře, je z hlediska evoluční ekologie vyloučená (však taky neexistuje), brouk Pytlík, který všemu rozumí, protože to viděl v biografu, je bytost hojná, až oči přecházejí.

Diskutovat lze kdykoliv s kýmkoliv. Diskuse s brouky Pytlíky je obtížná proto, že ve skutečnosti jim musíte vysvětlovat elementárnější pravdy, než by z jejich titulů, kulatých razítek a moudrosti logicky plynulo – a než si oni sami myslí. S broukem Pytlíkem musíte diskutovat úplně stejně jako s jiným neodborníkem, jenomže on se kvůli tomu urazí. Brouk Pytlík právě nemůže být zvídavým laikem; kolísá mezi kategoriemi C, pokud necítí potřebu napravovat věci veřejné, a D, pokud ji cítí.

Tohle všechno se opravdu netýká laiků, a vůbec ne těch zvídavých.

Jan Zrzavý

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Různé

O autorech

Ondřej Roldán

Jan Zrzavý

Doporučujeme

Se štírem na štíru

Se štírem na štíru

Daniel Frynta, Iveta Štolhoferová  |  4. 11. 2024
Člověk každý rok zabije kolem 80 milionů žraloků. Za stejnou dobu žraloci napadnou 80 lidí. Z tohoto srovnání je zřejmé, kdo by se měl koho bát,...
Ustrašená společnost

Ustrašená společnost uzamčeno

Jan Červenka  |  4. 11. 2024
Strach je přirozeným, evolucí vybroušeným obranným sebezáchovným mechanismem. Reagujeme jím na bezprostřední ohrožení, které nás připravuje buď na...
Mláďata na cizí účet

Mláďata na cizí účet uzamčeno

Martin Reichard  |  4. 11. 2024
Parazitismus je mezi živočichy jednou z hlavních strategií získávání zdrojů. Obvyklá představa parazitů jako malých organismů cizopasících na...