Aktuální číslo:

2020/7

Téma měsíce:

Klimatické změny

Inkvizitorské sklony klubu skeptiků

(J. Zrzavý, Vesmír 77, 244, 1998/5)
 |  5. 7. 1998
 |  Vesmír 77, 364, 1998/7

Velmi přesně poukazujete na inkvizitorské sklony klubu skeptiků. V tomto směru je vaše reakce na místě a lze s ní pouze souhlasit. Dopouštíte se v ní však jednoho poměrně závažného prohřešku vůči fér argumentaci [...] Píšete „Protože nahlédnutím do mezinárodní vědecké databáze pan profesor Heřt v evoluční biologii nepracuje, ..., věcná polemika by nebyla na místě.“ Znamená to, že věcně polemizujete pouze s těmi badateli, které najdete ve zmíněné databázi? [...] Nejdřív prolustrujete autory, a pokud neprojdou, tak článek ani nečtete? Kdyby byl takový hypotetický lustrační postup aplikován všeobecně, tak by ani nepřibývali noví badatelé, neboť ti, kteří by nebyli v patřičné databázi, by nebyli čteni, a tudíž by neměli šanci se do ní dostat.

Zajímalo by mne, zda například I. M. Havel figuruje v oné databázi tak, jak to požadujete. Pokud je I. M. Havel z hlediska evoluční biologie toliko „zvídavým laikem“, pak tím, že přiznáváte, že s jeho články polemizujete, přímo popíráte svou vlastní větu „...se zvídavými laiky se nelze přít“.

[...] Domnívám se, že Vaše reakce byla zcela oprávněná, [...] avšak mnou kritizovaný argument možná poskytne Vašim odpůrcům možnost Vás obvinit z vědeckého sektářství a povýšenosti (uvedou desítky slavných samouků, kteří přispěli k rozvoji vědy). [...]

Ondřej Roldán, Praha 4


Odpověď autora:

Milý pane Roldáne,

máte samozřejmě pravdu. Protože jednou z mých základních povahových vlastností je mimořádná, snad až excesivní slušnost, pokora a úcta k oponentům, vedl jsem svou polemiku s písemností pana profesora Heřta tak, abych nikoho ani slůvkem neranil. Proto došlo k té terminologické konfúzi, kterou teď – ač nerad – musím uvést na pravou míru. Existují nejméně čtyři kategorie neodborníků: (A) člověk, který něčemu nerozumí = laik; (B) člověk, který něčemu nerozumí, ale chce tomu porozumět = zvídavý laik; (C) člověk, který něčemu nerozumí, a proto tvrdí, že to neexistuje = ignorant; (D) člověk, který něčemu nerozumí a tvrdí, že to tudíž neexistuje, a protože to existuje, snaží se to zakázat = zlý blbec. Pouhý fakt, že jsem před lety nadšeně přešel z Akademie věd, tedy instituce, kde laiků, natož zvídavých, vlastně není, na fakultu, kde jsou laiků, občas i zvídavých, plné posluchárny, naznačuje, že komunikaci s laiky vyhledávám. Proto si taky koneckonců můžeme psát skrz Vesmír.

Nicméně věc má ještě jeden háček: kdo je oprávněn činit autoritativní prohlášení o tom, že tohle je věda a tohle pavěda? Co vůbec legitimizuje k autoritativním prohlášením o vědě? Tituly, kulaté razítko, věk dostatečný k potenciálnímu dosažení tzv. moudrosti? Domnívám se, že je to jakžtakž úspěšný pobyt ve vědě, a proč to neříct natvrdo: v hlavním proudu vědy, v pop-science. Totéž platí i o popularizátorech; člověk někdy žasne, k čemu všemu člověka opravňuje letmé prolistování dvou špatných knih (blíže Vesmír 2/1998). Přiznám se, že nevěřím na geniální outsidery v dnešní vědě; přinejmenším ne tolik, abych kvůli jejich potenciální existenci přestal věřit na jednoduše spočitatelnou vědeckou produktivitu jako měřítko vědecké erudice. Proto navrhuji všem, kteří k tomu mají možnost, aby si autory populárních článků (nikoliv esejů, prosím) prolustrovali zhruba takto: nalezněme autorovy vědecké publikace, pokud možno vytištěné mimo území Česka, nedbejme na autorovo skučení, že má spoustu publikací v nějakých sbornících, odečtěme ty články, které vyšly v mnohooborových časopisech (Nature, Science, PNAS apod.), a podívejme se na tematický záběr časopisů, v nichž autor publikoval, a na tematický záběr časopisů, v nichž je citován. Získáme tak hrubou mapu oblasti, kde se může pohybovat s jakousi erudicí, protože ví. (Často neví ani tady, ale skoro určitě neví vně.) Výsledky jsou často pozoruhodné. Zatímco existence Ferdy mravence, jenž umí všechno stejně dobře, je z hlediska evoluční ekologie vyloučená (však taky neexistuje), brouk Pytlík, který všemu rozumí, protože to viděl v biografu, je bytost hojná, až oči přecházejí.

Diskutovat lze kdykoliv s kýmkoliv. Diskuse s brouky Pytlíky je obtížná proto, že ve skutečnosti jim musíte vysvětlovat elementárnější pravdy, než by z jejich titulů, kulatých razítek a moudrosti logicky plynulo – a než si oni sami myslí. S broukem Pytlíkem musíte diskutovat úplně stejně jako s jiným neodborníkem, jenomže on se kvůli tomu urazí. Brouk Pytlík právě nemůže být zvídavým laikem; kolísá mezi kategoriemi C, pokud necítí potřebu napravovat věci veřejné, a D, pokud ji cítí.

Tohle všechno se opravdu netýká laiků, a vůbec ne těch zvídavých.

Jan Zrzavý

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Různé

O autorech

Ondřej Roldán

Jan Zrzavý

Doporučujeme

O mariánském sloupu, který se nevrátil na Staroměstské náměstí

O mariánském sloupu, který se nevrátil na Staroměstské náměstí

Eliška Fulínová  |  18. 7. 2020
Instalace neúplné kopie mariánského sloupu na pražské Staroměstské náměstí přišla ironií osudu ve zjitřené době, kdy se na různých místech po...
Na staré zkušenosti nezapomínejme

Na staré zkušenosti nezapomínejme

Eva Bobůrková  |  13. 7. 2020
Vladimír Vonka je uznávaný virolog v Česku i ve světě. Ač brzy oslaví devadesáté narozeniny, stále se věnuje vědě, konkrétně vývoji...
Komu se nelení…

Komu se nelení…

Petr Pokorný  |  13. 7. 2020
Jsou-li nějaké změny příliš pomalé, lidé je v subjektivním čase svých životů skoro nevnímají. Stačí se ale podívat na staré krajinomalby či...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné