Vesmír
Vápenné tufy. U paty vápencových skal v siluru našem i jinde vyvěrá dosti bystrých praménků, u nichž nezřídka zastaví se pozorovatel, aby podivil se úkazu zvláštnímu. Tu, kde nad průzračným potůčkem kloní se stinné habří, jež na jeho dno nastlalo hojně svého listí, spatřil, že listí toto je jakoby posypáno rezavě žlutou hmotou; chtěje pak vyndati z vody takový list, podivil se nemálo, když místo listu vyňal kus tvrdé hmoty kamenné [...] Však nejspodněji nebylo již možno rozeznati ani jednotlivé stonky mechové: tam již vše slito bylo v jedinou vrstvu kamennou. [...] U nás jsou třetihorní vápence a tufy v okolí Tuchoměřic, Valče, Kolozruk a Kostomlat, jež obsahují hojné zbytky listí, sladkovodních i suchozemských měkkýšů, nezřídka i pozůstatky třetihorních obratlovců [...]
Vesmír 1. listopadu 1888, s. 13
Dobyvatelé zlata a stříbra sluli jílovci. (Název ten vykládá Jireček z názvu osad, Jílovice, o kterých víme, že tam stříbro nebo zlato jílováno.) Nemíníme se při slově tom povolávati na nespolehlivou listinu kláštera Ostrovského, která vykládá latinské aurifossores českými jílovci, qui aurum de terra jilovant seu decutiunt, a febius terrae separant et lavunt extractum; větším a vážnějším svědectvím o jílování a jílovcích jsou nám jména osad toho znění, Jílovice, o kterých víme, že tam stříbro neb zlato jílováno. Znatelům hornictva jest povědomo, že horníci ve veliké úctě měli Jakuba Většího a že jemu ku cti zakládali chrámy, kde se usadili (Příbram).
Vesmír 15. června 1898, s. 196
O zlatu. Nemožno na tomto místě nevzpomenouti zpráv Jirečkových o poměrech českých a historických památkách nejstaršího těžení zlata a stříbra. Pravíť v uvedeném díle Jireček doslovně: Již v 10. věku máme hojné zprávy o bohatství stříbra a zlata v Čechách, tak že dle Nestora k roku 969. provozován obchod se stříbrem českým až do Bulhar na dolejším Dunaji, že za oběť posláno stříbro i zlato od Boleslava I. a choti jeho Emmy do Augsburku, že i poplatek země české do Němec vynášen a dáván byl ve zlatě a stříbře kromě volů. (Roku 1107 podařilo se cís. Jindřichovi IV. sebrati po Čechách 7000 hřiven stříbra.)
Vesmír 15. června 1898, s. 196