Nejlepší umělé vakuum

 |  5. 5. 1998
 |  Vesmír 77, 353, 1998/6

Britský časopis New Sci. 25. dubna uvedl, že nejvyšší vakuum, které kdy bylo získáno uměle, se vyskytuje za družicí WSF vypuštěnou z raketoplánu Space Shuttle. Při letu ve výšce 4metrový disk WSF „rozhrne“ řídkou atmosféru tak, že v malé oblasti za ním je průměrná vzdálenost mezi atomy asi 2 mm. Časopis ještě pro srovnání uvedl, že v nejlepším na Zemi dosaženém vakuu je vzdálenost atomů desetiny milimetru, zatímco v mezihvězdném prostoru centimetry, v plynném halu naší Galaxie asi 10 cm a v mezigalaktickém prázdnu až 10 m! S drobnou korekcí se hned ozvali fyzici: řada pozemských laboratoří je na tom lépe, např. Gerald Gabrielse dosáhl vakua 6,6×10–15 pascalů, jemuž odpovídají přibližně 2 atomy v centimetru krychlovém. Úloha pro čtenáře: jaká je průměrná vzdálenost atomů v tomto případě?

Phys. News 370, 9. 5. 1998

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Fyzika
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Ivan Boháček

Mgr. Ivan Boháček (*1946) absolvoval Matematicko-fyzikální fakultu UK v Praze. Do roku 1977 se zabýval v Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského molekulovou spektroskopií, do roku 1985 detektory ionizujících částic v pevné fázi v Ústavu pro výzkum, výrobu a využití radioizotopů. Spolu s Z. Pincem a F. Běhounkem je autorem knihy o fyzice a fyzicích Newton by se divil (Albatros, Praha 1975), a se Z. Pincem pak napsali ještě knihu o chemii Elixíry života a smrti (Albatros, Praha 1976). Ve Vesmíru působí od r. 1985.
Boháček Ivan

Doporučujeme

Recyklace plastového odpadu

Recyklace plastového odpadu

Zdeněk Kruliš  |  9. 12. 2019
Plastové odpady a jejich neblahý vliv na životní prostředí jsou poslední dobou námětem mnoha populárních i populárně- -naučných článků tištěných i...
Odpad, nebo surovina?

Odpad, nebo surovina?

Vladimír Wagner  |  9. 12. 2019
Pokud se ukáže hrozba rostoucí koncentrace CO2 pro vývoj klimatu opravdu tak veliká, jak předpokládají některé scénáře, bude třeba zrychlit cestu...
Modré moře pod blankytnou oblohou

Modré moře pod blankytnou oblohou

Jaromír Plášek  |  9. 12. 2019
Při pohledu na blankytnou oblohu si většina čtenářů určitě vzpomene, že za její barvu může jakýsi Rayleighův rozptyl slunečního světla. V případě...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné