MultilicenceBiologie2025MultilicenceBiologie2025MultilicenceBiologie2025MultilicenceBiologie2025MultilicenceBiologie2025MultilicenceBiologie2025

Aktuální číslo:

2025/5

Téma měsíce:

Pohlaví

Obálka čísla

Fytofluory

 |  5. 5. 1998
 |  Vesmír 77, 302, 1998/6

Objev zeleně fluoreskujícího proteinu (GFP) umožnil nové výzkumy v rostlinné i živočišné říši. Nevýhodou používání GFP je nutnost excitovat fluorescenci krátkovlnným zářením z poměrně drahých zdrojů; toto záření také podporuje v buňkách autofluorescenci, která může pozorování rušit. Novou možností pro fluorescenční studie je syntéza žlutooranžově fluoreskujícího barviva přímo v živých rostlinných buňkách a pletivech. V nich se vyskytuje obtížně detegovatelný fytochrom, důležitá tetrapyrolová sloučenina, která řídí fotomorfogenní pochody rostlin. Vpraví-li se do buněk roztok příbuzného přirozeného barviva sinic a ruduch (fykoerytrobilinu), naváže se toto barvivo rychle na fytochrom. Vzniklý komplex přijímá zářivou energii ve viditelné oblasti spektra a výrazně fluoreskuje v oblasti 590-610 nm. Jeho fluorescence je třikrát jasnější než fluorescence GFP. Tento komplex objevili kalifornští vědci J. C. Lagarias a J. T. Murphy v pokusech s mutantem huseníčku hy1, který obsahuje gen pro fytochrom, ale není schopen vytvořit příslušný chromofor. Ponořením do roztoku fykoerytrobilinu vznikly sloučeniny, které vědci nazvali fytofluory. Jejich umístění v buňkách lze podle fluorescence snadno zjistit. Uvažuje se i o metodách genetického inženýrství, kdy by se vpravila rekombinantní DNA fytochromu do savčích buněčných kultur, které by pak fytochrom syntetizovaly. Protože fytochrom i fykoerytrobilin patří mezi látky s podobným chromoforem, bude zřejmě možné vytvořit i další kombinace s jinými biliproteiny, které by mohly fluoreskovat při různých vlnových délkách a hodit se tedy k značkování jednotlivých sloučenin a biologických pochodů. (Current Biology 7, 870-876, 1997)

Obrázky

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Biologie

O autorovi

Zdeněk Šesták

RNDr. Zdeněk Šesták, DrSc., (*1932) vystudoval Přírodovědeckou fakultu UK v Praze. V Ústavu experimentální botaniky AV ČR se zabývá fyziologií fotosyntézy. Šéfredaktor časopisu Photosynthetica. (e-mail: sestak@ueb.cas.cz)

Doporučujeme

Milostný život nálevníků

Milostný život nálevníků uzamčeno

Ivan Čepička  |  5. 5. 2025
Pohlavní proces, sex, je jedním ze zásadních vynálezů eukaryot. Projevy s ním spojené jsme zvyklí vídat na makroskopické úrovni, ať už to jsou...
Chromozomy, geny, hormony a pohlaví

Chromozomy, geny, hormony a pohlaví

Jaroslav Petr  |  5. 5. 2025
Na téma „ona a on“ se píšou básně, romány i dramata. Pestré a napínavé příběhy nabízí i příroda. Cesty, jimiž se může ubírat vývoj pohlaví...
Dřevěné mrakodrapy

Dřevěné mrakodrapy uzamčeno

Václav Sebera  |  5. 5. 2025
Nejvyšší člověkem postavené stavby jsou takové, které se přibližují, doslova drápou, k mrakům – mrakodrapy. Nepřekvapuje, že jejich nosné systémy...