Podvody, či harašení?
| 5. 5. 1998 | Vesmír 77, 294, 1998/5
Na Cornellově univerzitě ve Spojených státech se projednává případ, kdy doktorandka Antonia Demas tvrdí, že profesor David Levitsky jí nepřiznal výsledky výzkumu (týkající se výživy dětí). David Levitsky popírá, že by její výzkum použil. Na Michiganské univerzitě se projednával jiný případ, jenž skončil přiřčením náhrady 1,1 milionu dolarů statističce Carolyn Phinney, která tvrdila, že jí „školitel ukradl její myšlenky“.
Senátor George Brown (o němž bylo možné slyšet od našich iracionálních „racionalistů“, že podlehl myšlenkám Václava Havla, a proto se postavil proti stavbě supravodivého supercollideru v Texasu v projektové ceně 12 miliard dolarů) k tomu říká: Bez ohledu na to, jaké budou závěry v případě Demasové, poukazují tato obvinění na obecný problém mladých badatelů, jimž nejlepší myšlenky zcizí jejich starší kolegové. O podobných případech existuje více zpráv, nemůžeme však vědět, kolik jich je nezaznamenáno, většinou kvůli zastrašování. Inu, vztah doktorand – školitel je složitý.
Nature 392, 113, 1998
Ke stažení
Článek ve formátu PDF [247,71 kB]
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Různé
RUBRIKA: Aktuality
O autorovi
Ivan Boháček
Mgr. Ivan Boháček (*1946) absolvoval Matematicko-fyzikální fakultu UK v Praze. Do roku 1977 se zabýval v Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského molekulovou spektroskopií, do roku 1985 detektory ionizujících částic v pevné fázi v Ústavu pro výzkum, výrobu a využití radioizotopů. Spolu s Z. Pincem a F. Běhounkem je autorem knihy o fyzice a fyzicích Newton by se divil (Albatros, Praha 1975), a se Z. Pincem pak napsali ještě knihu o chemii Elixíry života a smrti (Albatros, Praha 1976). Ve Vesmíru působí od r. 1985.
Doporučujeme
Recyklace plastového odpadu
Zdeněk Kruliš | 9. 12. 2019
Plastové odpady a jejich neblahý vliv na životní prostředí jsou poslední dobou námětem mnoha populárních i populárně- -naučných článků tištěných i...
Odpad, nebo surovina?
Vladimír Wagner | 9. 12. 2019
Pokud se ukáže hrozba rostoucí koncentrace CO2 pro vývoj klimatu opravdu tak veliká, jak předpokládají některé scénáře, bude třeba zrychlit cestu...
Modré moře pod blankytnou oblohou
Jaromír Plášek | 9. 12. 2019
Při pohledu na blankytnou oblohu si většina čtenářů určitě vzpomene, že za její barvu může jakýsi Rayleighův rozptyl slunečního světla. V případě...
Sledujte nás na sociálních sítích