Aktuální číslo:

2020/7

Téma měsíce:

Klimatické změny

Diamanty z (uhlíkové) cibule

 |  5. 5. 1998
 |  Vesmír 77, 295, 1998/5

Vzájemné proměny různých forem uhlíku – tuhy (grafitu), diamantu a fullerenů (C60, C70, ... uhlíkové nanotrubičky) – stále více přitahují pozornost aplikovaného výzkumu. Zájem je například o diamantové vrstvy, které mohou po nanesení na různé součástky a nástroje mnohonásobně zvýšit jejich životnost.

Přeměnit grafit na diamant je těžká práce, vyžaduje to vysoké tlaky (více než 10 GPa – 100 000krát více než atmosférický tlak) a teploty (1600 K, tj. kolem 1300 °C), dobrý výtěžek je navíc zajištěn jen při použití katalyzátorů. Vysokým tlakem (20 GPa) se dají „rozmačkat“ na tvrdý diamant i kulovité molekuly fullerenů (připomíná to přeměnu načechraného sněhu na tvrdý led pod tlakem bot chodců a kol vozidel – však to znáte z vlastních experimentů všedního dne), a to při pokojové teplotě. S novým postupem nedávno přišli vědci z Institutu Maxe Plancka ve Stuttgartu (Applied Physics Letters 71, 1948–1950, 1997). Nejprve připravili uhlíkovou cibuli (do sebe vnořené „šlupky“ různě velkých fullerenů) z grafitových sazí ozařováním proudem iontů a dalším ozařováním ji pak přeměnili na drobné krystalky diamantu. Vysvětlení je takovéto: Těžké ionty (použit byl neon) urychlené elektrickým polem vyrážejí atomy uhlíku z „cibule“ a v místech, kde je největší zakřivení (a tedy i největší napětí), ve vnitřních vrstvách „cibule“, pak dochází vlivem lokálního tlaku ke vzniku diamantových zárodků. Pak už pokračuje růst samovolně. Výsledné nanokrystalky diamantu jsou velmi čisté, neboť není přidáván žádný katalyzátor. Předpokládá se, že při použití silnějšího zdroje proudu iontů se takto podaří vyrábět makroskopická množství diamantového prášku.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Chemie
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Jan Valenta

Doc. RNDr. Jan Valenta, PhD., (*1965) vystudoval Matematicko-fyzikálni fakultu UK v Praze, kde se nyní zabývá optickými vlastnostmi nanostruktur, spektroskopií jednotlivých molekul a polovodičových nanokrystalů a mj. také vývojem tandemových solárních článků. Je spoluautorem (s prof. Ivanem Pelantem) monografie Luminiscenční spektroskopie.

Doporučujeme

O mariánském sloupu, který se nevrátil na Staroměstské náměstí

O mariánském sloupu, který se nevrátil na Staroměstské náměstí

Eliška Fulínová  |  18. 7. 2020
Instalace neúplné kopie mariánského sloupu na pražské Staroměstské náměstí přišla ironií osudu ve zjitřené době, kdy se na různých místech po...
Na staré zkušenosti nezapomínejme

Na staré zkušenosti nezapomínejme

Eva Bobůrková  |  13. 7. 2020
Vladimír Vonka je uznávaný virolog v Česku i ve světě. Ač brzy oslaví devadesáté narozeniny, stále se věnuje vědě, konkrétně vývoji...
Komu se nelení…

Komu se nelení…

Petr Pokorný  |  13. 7. 2020
Jsou-li nějaké změny příliš pomalé, lidé je v subjektivním čase svých životů skoro nevnímají. Stačí se ale podívat na staré krajinomalby či...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné