Ze starých ročníků Vesmíru

Užitečnosť ropuchy. A. H. Kirkland pokusil se četnými pozorováními přesněji zjistiti potravu lidem nenáviděné ropuchy. Ve 149 ropuchách, jichž žaludky prohlédl, bylo v procentech: částí nezjištěných 5, kousků nerostů 1, úlomků rostlinných 1, žížal 1, slimáků 1, stonožek 10, pavouků 2, kobylek a cvrčků 3, mravenců 19, střevlíků 8, listorohých brouků 6, nosatců 5, různého hmyzu 9, různých larev 19, housenek 9.

Vesmír 1. května 1898, s. 168

Svéhlavosť ropuchy. Při pletí salátu zraněna byla nevědomky ropucha nad levým okem a tím stala se poznatelnou. Aby se jí to nepřihodilo podruhé neb, aby nebyla ušlápnuta v malé té zahrádce, byla vyhozena na níže ležící louku. Druhého dne byla však opět na témže místě. Sotva uviděla rýček, na který byla nabrána dne minulého, postavila se na prsty, vyzdvihla se a nadýmala vzdorně! Nebylo jí to ovšem nic platno a byla na novo vystěhována mnohem dále přes skalku několik metrů vysokou a kolmě k zahrádce vystupující. Leč netrvalo to dlouho - ropucha dostala se zase nahoru, a batolíc se i na zakřiknutí a dupnutí stavěla se k obraně, klopila hlavu, mžourala očima, a vystrkovala jazyk! V brlohu vyhrabaném poloukryta trávila horké dny po celé leto, jen z večera a rána vylézajíc. Vesmír 1. dubna 1898, s. 131

Původ jména kaviar. O čase, kdy počalo užívati se kaviaru, nesnadno je rozhodovati. Ve 14. století objevuje se jméno kaviar v obchodní geografii, kterou sepsal Florentiňan Balducci Pegolotti. [...] Z řečtiny pochází vlašské botargo, u Vlachů často užívané jméno pro kaviar. Toto jméno zajisté dlužno odvozovati od jména národa usedlého kdysi při moři Kaspickém a při březích Pontských. Ten slul Kabarové n. Kavarové a provozoval rybolov. Od Kabarů obdrželo také území na severním svahu Kavkazu své jméno Kabarda, o čem zmiňuje se již císař Konstantin. Podle jeho zpráv mohlo by pocházeti jméno kaviar již z 9. století. [...] Olearius praví, že obyčejným jídlem Rusů jsou ikary, připravované nejlépe u Astrachanu a vyvážené zvláště do Italie, kdež slují kaviar.

Vesmír 15. dubna 1888, s. 155

Dřevo tužkové. K obkládání dobrých tužek užívá se, jak známo, dřeva cedru virginského, který jest domovem v Severní Americe, ale nyní také místy v střední Evropě, kde zaveden jest jako ozdobný strom, již od roku 1664 se pěstuje. Známá firma Fabrova ve Steinu u Norimberka spotřebuje ročně k obkládání tužek 567 m³ nebo 6000 centů tohoto dřeva cedrového [...] Mimochodem budiž připomenuto, že jakožto náhrady za dřevo toto na tužky méně cenné se užívá též napouštěného dřeva lipového a olšového.

Vesmír 15. dubna 1898, s. 155

Očkování proti uštknutí zmije. Člen francouzské akademie věd v Paříži Pavel Bert činil pokusy s jedem včely, vosy, sršně a štíra, jimiž dokázal, že otravná látka jejich v podstatě své jest si podobna a pouze množstvím od sebe se liší. Nejméně otravy pustí do rány žahadlem zasazené naše přičinlivá medonoska [...] Pavel Bert na zkoušku nechal píchnouti morče od sršně, a když jed vykonal svůj účinek v těle malého huňáče, připustil, aby na něm zmije osvědčila smrtnosť svého ostrého zoubku. A hle, ku podivu, očekávané následky ústrojného rozkladu nedostavily se a po nějaké chvíli zvířátko vesele pobíhalo po podlaze pracovny učencovy.