Vesmír

Dějiny ženevské konvence a červeného kříže. [...] Mezinárodní spolek ten vyvinul se z malých počátků r. 1859. Úsilí zakladatele Jeana Henryho Dunanta, zrozeného 8. května 1828 v Ženevě, který navrhl po bitvě u Solferina, aby se o oběti bitev pečovalo, ač sám v životě doznal nejsmutnějších zkušeností, podařilo se, že spolek ten působí dnes ve všech státech Evropy, Ameriky, v Kongu, Persii, Japonsku a Siamu. Myšlénka Dunantova, že přispění nemá se teprve za války organisovati, nýbrž že již v míru má býti vše připraveno, a že má se pomáhati i při každé jiné velké bídě (hladu, povodni, zemětřesení), aby se úleva zjednala trpícím, uskutečnila se nyní téměř ve všech státech.

Vesmír 1. února 1898, s. 96

Láska mateřská u výra. Blíže jednoho dvorce hnízdil se ve vysoké skále párek výrů. Dělníkovi ze dvorce podařilo se chytiti mladého výra, jenž zavřen byl do kurníku. Jaké bylo udivení domácích lidí, když z rána druhého dne nalezli před kurníkem čerstvou koroptev. To se opakovalo i druhého, třetího dne, tak že s napjetím v noci číháno na staré, však bez úspěchu. Mládě v kurníku ozývalo se jen ob čas, staří pak zcela nepozorovaně dostavili se s potravou, již před chlévkem upustili. To dálo se po celých 14 dní. [...]

Vesmír 1. února 1888, s. 95

Nezužitkované houby a jahody. Hygienický list německý „Volkswohl“ stýská si, že v německých lesích přichází ročně v niveč mnoho milionů, protože se jahody a houby nesbírají tak čile, jak by bylo možno. Je tu jedlých hub mnohem více, nežli by kdo myslil. Také jahody bylo by záhodno pilněji sbírati. Příprava zavařenin a ovocných šťáv je velmi jednoduchá. Děti měly by se do přírodních věd v lese zasvěcovati. Vesmír 1. února 1898, s. 96