Vesmír

Pěstění jmélí. Pokusy vypěstovati jmélí (Viscum album) uměle podařily se inspektorovi botanické zahrady universitní, p. Matěji Tatarovi na Smíchově, znamenitě. Pověsti, že jest nutno ke zdárnému vzniku cizopasné té rostliny přirozeného pohnojení ptačím trusem, ukázaly se býti po vykonaných pokusech do jisté míry lichými. Pan Tatar pěstuje jmélí uměle od r. 1897, a to na jabloni, hrušce a hlohu. Dozralé semeno položil mezi úžlabí větvic dne 24. února, připraviv pro ně kůru čistou. Za tím účelem zbavil ji všeho mouru a umyl vodou, načež rozmáčkl plod tak, aby semeno ostřejším koncem dolů se obrátilo a vlastní lepkavinou samo se upevnilo. Klíčky počaly se patrně objevovati ve 14.-15. měsíci.

Vesmír 1. listopadu 1898, s. 24

Splavnění Vltavy z Prahy do Litoměřic a Ústí, na němž již se pracuje, není ovšem bez významu také pro rybářství a rybolov říční. Zdymadly, z nichž jedno dokončuje se právě, druhé počínají stavěti u Troje, Roztok a Dolan pod Libšicemi, u Mlázovic atd., změní se úplně dosavadní poměry. Nad jehlovými jezy povstanou velké a hluboké tišiny, kde i při nejnižším stavu vody bude o více než 2 m více vody nežli dosud; proud vody bude se brati po straně buď plavidlem lodním nebo propustí vorovou.

Vesmír 15. prosince 1898, s. 58

O ústrojích hlasových u hmyzu. Ohromně mnoho jest druhů hmyzích, ale poměrně málo jest jedinců, kteří nadáni jsou ústroji hlasovými. Nemohouť přece ani brouci nebo-li lomenokřídlí, motýli nebo šupinokřídlí, síťokřídlí a polokřídlí až na nepatrné výjimky vyluzovati zůmyslně nějakých zvukův. Avšak statečný zástup hmyzů bzučících a bručících, vrzajících a všelijak zvučících je přece vždy tak veliký [...]

Vesmír 15. února 1899, s. 114

Sluch rybí. Dlouho veden spor o to, mají-li ryby sluch. Nejnověji prof. Kreid prováděl řadu pokusů, aby otázku na jisto postavil. Vybral si k tomu zlaté rybky ve dvou akváriích, aby na nich pozoroval účinky zvukových proudů. Jedny z nich otrávil strychninem, poněvadž tímto jedem se vnímavost zvířat velice zvyšuje. Nad povrchem vody vzbuzoval pomocí proudu elektrického i prostými nástroji rozmanité zvuky, ale ke všemu hbité obyvatelky chladných vln zůstávaly netečnými, třeba že zvukové záchvěvy nápadně byly sesilovány. Jakmile dotekl se však stěn akvaria a slabý třeba ohlas se ozval, zlaté rybky projevovaly značný nepokoj. Kried z toho soudí, že vůbec šupinatci postrádají smyslu sluchového a že dozvídají se o jeho dojmech toliko citovými nervy, po povrchu těla rozloženými

Vesmír 1. ledna 1897, s. 70