Vesmír

Samec místo samičky v hnízdě. Pštros nezřídka jeví takovou ochotu vůči své družce, že ji zastupuje na hnízdě, aby mláďata chladem neutrpěla pohromy. Vedle toho bylo známo o australské labuti černé (Cygnus atratus), že sameček dopřává oddechu 2 až 4 hod. denně své druhé polovici a zastupuje ji na toto období, aby zahříval uložená vajíčka v hnízdě. Nedávno byl pozorován dle zprávy v pařížské akademii předčítané, zvláštní případ v ornithologickém oddělení v Nogentude Rotrou. Černá labuť chystala se usednouti do hnízda, když nešťastnou náhodou stala se obětí dráždivého psa. Hlídači se domnívali, že podklad labutí úplně zanikne, když bez pobídky dostavil se samec a vytrval ve své zástupnické činnosti po plných 41 dní. I později ošetřoval svou pernatou drobotinu, chránil ji rozpjatou perutí, vodil ji k nádržce a pečoval o její stravu.

Vesmír 1. listopadu 1898, s. 23

První promoce ženy v Rakousku odbývala se druhého dubna m. r. ve Vídni. Byla tu povýšena na doktorku všeho lékařství slečna Gabriela baronka Possauerova, která dosáhnuvši již v Curychu titulu doktorského, složila ve Vídni znova maturitní zkoušku a medicinská rigorosa, aby tu mohla praxi lékařskou provozovati.

Vesmír 1. dubna 1899, s. 144

Zvířata, která nikdy nepijí. Jest několik druhů zvířat, která po celý život nepozřou ani kapky vody; k těmto náleží lama v Patagonii a jisté gazely dalekého Východu. Jistý papoušek žil padesát dvě léta v zahradě zoologické v Londýně bez potřeby jediné kapky vody. Mnozí přírodozpytci mají za to, že zajíci neužívají jiné vláhy, nežli rosy na rostlinách. Jistý počet plazů, hadů, ještěrů a jistých žab žijí a prospívají na místech úplně bezvodých. Též jistý druh myší, který žije na drsných planinách Ameriky západní, obstojí úplně bez vlhkosti. Konečně ve Francii v krajině Lozérské jsou stáda krav a ovcí, které nepijí skoro nikdy a přesto neposkytují méně mléka, z něhož připravuje se pověstný sýr Roquefortský.

Vesmír 1. dubna 1899, s. 143

Nejlehčí pevné hmoty. Ku přípravě nástrojů, které mají za účel, aby při různých katastrofách lodních udržely tělo lidské nad vodou, užívá se hlavně hmot, u nichž rozhoduje, jak zcela přirozeno, jejich specifická váha. Nejprve slouží k tomu účelu korek, to jest kůra dubu korkového, jehož specifická váha činí 0.24. Jiná velmi lehká hmota jest bezová dřeň (duše), jež má specifickou váhu 0.09, a konečně sobí chlupy, jejichž specifická váha je 0.1. Nedávno seznalo se, že dřeň slunečnice jest ještě značně lehčí.

Vesmír 15. října 1898, s. 10

Ostatky po Buddhovi. Anglický archeolog Vincent Smith vynesl na světlo vysoce zajímavé paměti po indickém světci Buddhovi. Po někdejším městě Kapilavastu, v němž se Buddha narodil, marně se badatelé pídili, ač se o něm často mluví ve starých legendách i dávnověkých spisech. Polohu památného toho místa zjistil nyní Smith, odkryv jeho ostatky v Nepalu.

Vesmír 1. listopadu 1898, s. 22