Aktuální číslo:

2018/12

Téma měsíce:

Jednotky SI

Fullereny i na Pravčické bráně?

(Vesmír 76, 628, 1997/11; 77, 64, 1998/2)
 |  5. 10. 1998
 |  Vesmír 77, 549, 1998/10

V. Cílek říká, že uvítá jakoukoliv zprávu o stopách blesku, jako je zmíněný „ohnivec“. Možná, že by stálo za to prozkoumat stopu poměrně starou, ale zcela jistě mimořádnou. Stopu po blesku, který uhodil do pískovcové věže zvané List na Hrubé skále u Turnova 7. 6. 1969. Ten den tam bylo poměrně husto horolezců. Asi ve 14 h přišla malá místní bouřka. Musel jsem odjet dříve, a tak jsem sledoval osamělý mohutný cumulonimbus nad Hrubou skálou už z dálky. Trochu škodolibě jsem si pomyslil, že toho kamarádi stejně moc nevylezou, protože bude pršet. Netušil jsem ovšem, k jak tragické události dojde. Náhlý prudký déšť zahnal skupinu horolezců do úkrytu pod skalní převisy pískovcové věže zvané List. Dvě dívky ani nestačily slanit až dolů a zůstaly v jeskyňce asi 5 m nad zemí. Jeden z prvních blesků zasáhl sousední, o něco vyšší věž zvanou Větrník, přeskočil na List a sjel do země. Následky byly katastrofální. Jedna z horolezkyň ve zmíněné jeskyňce a jeden kamarád dole pod převisem byli mrtvi a ostatní skončili s různými stupni popálení. Po rekonstrukci se ukázalo, že stupeň postižení spíše záležel na tom, jakému krokovému napětí byl kdo vzhledem ke své poloze vystaven, než že by blesk „vběhl“ pod převis. Oba mrtví zaujímali polohu vleže a byli tedy vystaveni největšímu krokovému napětí.

Blesk vypálil na povrchu skály několik cest širokých 10–20 cm. Na některých místech odprýskla jen povrchová krusta, jinde byl skelný povrch. Okolo skály byla spousta pískovcových úlomků. Místy cesta tvořila korýtko až 5 cm hluboké. Uvedené dráhy vedly do země poměrně daleko od úkrytu horolezců, což podporuje hypotézu, že úrazy byly vyvolány krokovým napětím a ne přímým výbojem. Snad by se dráha dala najít ještě dnes, existuje řada pamětníků. Zřejmě muselo jít o blesk zcela mimořádný. Kdo se pohybuje po skalách, ví, jak často bývají vrcholy zasaženy bleskem. Kdyby takové stopy zanechal třeba každý desátý blesk, musela by většina pískovcových věží viditelně ubývat v časových horizontech mnohem kratších, než jsou geologické.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Geologie

O autorovi

Petr Vysoký

Doc. Ing. Petr Vysoký, CSc., (*1939) vystudoval Elektrotechnickou fakultu ČVUT. Po kratším působení v Ústavu teorie informace a automatizace ČSAV přešel roku 1964 na katedru řídicí techniky Elektrotechnické fakulty ČVUT. Zabýval se adaptivním řízením, obecnou teorií systémů a kybernetikou, biomedicínským inženýrstvím a fuzzy logikou. V letech 1996–2000 vedl laboratoř inženýrsko-medicínské diagnostiky Centra biomedicínského inženýrství ČVUT, kde byl zahájen výzkum vlivu únavy na lidského operátora-řidiče. V současné době se touto problematikou zabývá na Dopravní fakultě ČVUT.

Doporučujeme

Tanec mezi pravděpodobnostmi

Tanec mezi pravděpodobnostmi

Ondřej Vrtiška  |  3. 12. 2018
Forenzní genetička Halina Šimková donedávna v Kriminalistickém ústavu Praha analyzovala DNA a pomáhala odhalovat vrahy, násilníky a zloděje. To ji...
Sedm základních kamenů

Sedm základních kamenů

Ivan Boháček  |  3. 12. 2018
Začalo to metrem. Ve dnech, kdy jde toto číslo Vesmíru do tiskárny, probíhá ve Versailles 26. konference pro váhy a míry (CGPM, Conférence...
Je resveratrol opravdu lék proti stárnutí?

Je resveratrol opravdu lék proti stárnutí?

O resveratrolu jsme léta slýchali ve spojitosti s příznivými účinky pití červeného vína či s tzv. francouzským paradoxem. Pak se objevily zprávy,...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné