Aktuální číslo:

Ve zkratce

Ivan Boháček

| 5. 1. 1998

| Vesmír 77, 54, 1998/1

Díky kometě Hjakutake dnes astronomové vědí, že existují nejméně dva různé druhy komet. jedny vznikají při teplotě pod 20 k a jsou bohaté na metanol, druhé obsahují převážně etan a k jejich vzniku je třeba vyšší teploty.

(Science 272, 1310, 1997)

Kenneth Suslick z Illinoiské univerzity vyvinuli chemický postup, který napodobuje proces fotosyntézy. předpokládá, že v budoucnu jeho práce povede k vývoji fotočlánků podstatně účinnějších, než jsou ty dnešní, anorganické.

(New Scientist no. 2033, 18, 1997)

V Lawrencově národní laboratoři v Kalifornii překročili hranici výkonu jednoho petawattu (1015 w), když uskutečnili 1,3petawattový záblesk laseru trvající 0,5 pikosekundy.

(New Scientist no. 2033, 18, 1997)

Vědci ve Filadelfii zaznamenali, že vápník a cytokiny mohou způsobit přeměnu monocytů na dendritické buňky, které organizmus může využívat k likvidaci buněk nádorových. Části jejich proteinů prezentují na svém buněčném povrchu a „nabízejí“ je tak dalším buňkám imunitního systému.

(New Scientist no. 2105, 27, 1997)

Čím je proteinový řetězec delší, tím větší změnu terciální struktury obvykle způsobí záměna jedné aminokyseliny. bílkovinné řetězce delší než 200 aminokyselin jsou již tak náchylné k mutacím, že se v přírodě téměř nevyskytují. potřeba velkých proteinů je řešena skládáním více řetězců do proteinových komplexů.

(New Scientist no. 2105, 27, 1997)

Chemici syntetizovali látku složenou z opakujících se jednotek fenylacetylenu, která tvarem, strukturou i vlastnostmi napodobuje proteinové molekuly.

(Science 277, 1764 a 1793, 1997)

Změny arktického klimatu za posledních 400 let ukazují, že je stále tepleji. oteplení po roce 1920 můžeme jen částečně přičítat skleníkovým plynům, nástup oteplování však musel mít jiné příčiny, např. zvýšenou sluneční iradianci, sníženou činnost vulkánů a vnitřní zpětné vazby klimatického systému.

(Science 278, 1251, 1997)

Mezinárodní středisko pro teoretickou fyziku (ICTP) v Terstu bylo přejmenováno po svém zakladateli na Abdulus Salam International Centre for Theoretical Physics.

(Nature 390, 436, 1997)

„Zázračný strom tropů“ neem se patrně stane prvním široce užívaným rostlinným antikoncepčním prostředkem.

Science 278, 1233, 1997

Ke stažení

Článek ve formátu PDF [138,1 kB]

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Různé

RUBRIKA: Ve zkratce

O autorovi

Ivan Boháček

Mgr. Ivan Boháček (*1946) absolvoval Matematicko-fyzikální fakultu UK v Praze. Do roku 1977 se zabýval v Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského molekulovou spektroskopií, do roku 1985 detektory ionizujících částic v pevné fázi v Ústavu pro výzkum, výrobu a využití radioizotopů. Spolu s Z. Pincem a F. Běhounkem je autorem knihy o fyzice a fyzicích Newton by se divil (Albatros, Praha 1975), a se Z. Pincem pak napsali ještě knihu o chemii Elixíry života a smrti (Albatros, Praha 1976). Ve Vesmíru působí od r. 1985.

články autora