2025/5

Pohlaví

(M. Barchánek a Z. Vašků, Vesmír 76, 551, 1997/10)

| 5. 1. 1998

| Vesmír 77, 4, 1998/1

Je nabíledni otázka: byly povodně na Moravě důsledkem zesíleného vlivu skleníkového efektu na klima (tzv. globálního oteplování) způsobeného lidmi, tj. zejména spalováním fosilních paliv? Myslím si, že neexistuje způsob, jak to dokázat. Z. Vašků cituje „Národní zprávu o změně klimatu…“ ve smyslu, že naši klimatologové očekávají zvýšení průměrné teploty a snížení srážek s němou výčitkou „je to jinak“. Ale měl by zmínit i druhou půlku: mimo výsledky globálních cirkulačních modelů, které toto skutečně predikují, existuje názor, že projevem „globálního oteplování“ může být větší frekvence extrémních projevů počasí (sucha, záplav, smrští). A mezi ně lze zahrnout (nikoli jimi dokázat) povodeň na Moravě.

„Vlivem kinetické energie dopadajících dešťových kapek se záhy rozplaví povrchové půdní agregáty, póry se zatěsní jemnými částicemi a povrch půdy se utuží. Důsledkem je de facto přerušení hydrologické komunikace v půdním prostředí ve vertikálním směru a téměř bezprostřední vznik povrchového odtoku.“ Toto je doslovná citace z článku říkající, že „po delším dešti půda přestane sáknout a voda odtéká“, jev každému známý a při troše představivosti je zřejmý i jeho mechanizmus popsaný v citaci. Není mi jasné, proč byla zvolena „odborná“ formulace. Napadají mě tři možné důvody:

Autor si myslí, že by se shodil, kdyby se vyjádřil srozumitelně i třeba v populárním časopise.

Autor si není tvrzením jist, a proto vypouští „vědeckou mlhu“.

Vesmír dobře platí, a proto každý řádek navíc znamená přilepšení.

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Klimatologie