Aktuální číslo:

2019/11

Téma měsíce:

Ceny Neuron

Stvořila Měsíc gigantická kolize?

 |  5. 9. 1997
 |  Vesmír 76, 537, 1997/9

Od r. 1969, kdy se planetologům dostaly do rukou první vzorky měsíčních hornin, bylo jasné, že Měsíc toho má se Zemí společného víc, než si do té doby připouštěli. Chemická a geologická data mluvila ve prospěch hypotéz společného původu. Mezi tyto hypotézy patří také představa, že Měsíc vznikl kolizí Země s jiným tělesem v rané fázi vývoje Země. Oživila ji na zasedání sekce planetárních věd Americké astronomické společnosti planetoložka Robin Canupová z Coloradské univerzity v Boulderu. Zakládá svou hypotézu na analýze měsíčních hornin z projektu Apollo. Podle Canupové se Země ještě v roztaveném stadiu střetla s masivním tělesem, které kolem Země vytvořilo prstenec podobný prstenci planety Saturn. Hypotéza sama není nová: zabývali se jí již v 80. letech harvardští planetologové. Předpokládali, že se Země srazila s tělesem velikosti Marsu. Canupová simulováním procesu na počítači ukázala, že těleso muselo být nejméně třikrát tak veliké, neboť z hmoty vymrštěné do prostoru se na vytvoření Měsíce mohlo podílet něco mezi 15 a 50 %, zbytek spadl zpět na Zemi. Zůstal však jeden problém: impakt této velikosti by musel významně zvýšit rotaci Země. Co rotaci Země zpomalilo? Argument, že to byl další impakt, který působil v opačném směru, se zdá býti příliš svévolným. (Forida Today, 29. 7. 1997)

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Astronomie a kosmologie
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Ivan Boháček

Mgr. Ivan Boháček (*1946) absolvoval Matematicko-fyzikální fakultu UK v Praze. Do roku 1977 se zabýval v Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského molekulovou spektroskopií, do roku 1985 detektory ionizujících částic v pevné fázi v Ústavu pro výzkum, výrobu a využití radioizotopů. Spolu s Z. Pincem a F. Běhounkem je autorem knihy o fyzice a fyzicích Newton by se divil (Albatros, Praha 1975), a se Z. Pincem pak napsali ještě knihu o chemii Elixíry života a smrti (Albatros, Praha 1976). Ve Vesmíru působí od r. 1985.
Boháček Ivan

Doporučujeme

Sekvenační data pomáhají odhalit globální rozšíření hub

Sekvenační data pomáhají odhalit globální rozšíření hub

Petr Baldrian  |  14. 11. 2019
Pokud vezmeme v úvahu, kolik dat získaných sekvenačními metodami (tzv. high-throughput-sequencing) je v současné době k dispozici, je možné se...
Probouzení nesmrtelnosti

Probouzení nesmrtelnosti

Marek Janáč  |  11. 11. 2019
Nesmrtelnost – věčná touha a hybatelka dějin života na planetě Zemi. V biologickém slova smyslu žene k plození potomstva, ve smyslu duchovním k...
Zabití ekonomikou

Zabití ekonomikou

Lucie Kalousová  |  11. 11. 2019
„Silná ekonomika vám může zlomit srdce,“ napsal v roce 2007 americký ekonom Christopher Ruhm. [1] Narážel tím na dobře zdokumentovaný paradox...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné