Aktuální číslo:

2020/11

Téma měsíce:

Skladování energie

Stvořila Měsíc gigantická kolize?

 |  5. 9. 1997
 |  Vesmír 76, 537, 1997/9

Od r. 1969, kdy se planetologům dostaly do rukou první vzorky měsíčních hornin, bylo jasné, že Měsíc toho má se Zemí společného víc, než si do té doby připouštěli. Chemická a geologická data mluvila ve prospěch hypotéz společného původu. Mezi tyto hypotézy patří také představa, že Měsíc vznikl kolizí Země s jiným tělesem v rané fázi vývoje Země. Oživila ji na zasedání sekce planetárních věd Americké astronomické společnosti planetoložka Robin Canupová z Coloradské univerzity v Boulderu. Zakládá svou hypotézu na analýze měsíčních hornin z projektu Apollo. Podle Canupové se Země ještě v roztaveném stadiu střetla s masivním tělesem, které kolem Země vytvořilo prstenec podobný prstenci planety Saturn. Hypotéza sama není nová: zabývali se jí již v 80. letech harvardští planetologové. Předpokládali, že se Země srazila s tělesem velikosti Marsu. Canupová simulováním procesu na počítači ukázala, že těleso muselo být nejméně třikrát tak veliké, neboť z hmoty vymrštěné do prostoru se na vytvoření Měsíce mohlo podílet něco mezi 15 a 50 %, zbytek spadl zpět na Zemi. Zůstal však jeden problém: impakt této velikosti by musel významně zvýšit rotaci Země. Co rotaci Země zpomalilo? Argument, že to byl další impakt, který působil v opačném směru, se zdá býti příliš svévolným. (Forida Today, 29. 7. 1997)

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Astronomie a kosmologie
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Ivan Boháček

Mgr. Ivan Boháček (*1946) absolvoval Matematicko-fyzikální fakultu UK v Praze. Do roku 1977 se zabýval v Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského molekulovou spektroskopií, do roku 1985 detektory ionizujících částic v pevné fázi v Ústavu pro výzkum, výrobu a využití radioizotopů. Spolu s Z. Pincem a F. Běhounkem je autorem knihy o fyzice a fyzicích Newton by se divil (Albatros, Praha 1975), a se Z. Pincem pak napsali ještě knihu o chemii Elixíry života a smrti (Albatros, Praha 1976). Ve Vesmíru působí od r. 1985.
Boháček Ivan

Doporučujeme

Mládě z umělé dělohy

Mládě z umělé dělohy audio

Jaroslav Petr  |  16. 11. 2020
Průlomový počin v oboru tkáňového inženýrství se podařil týmu Anthonyho Ataly z amerického Wake Forest Institute for Regenerative Medicine. V...
Lithium, dar Země modernímu člověku

Lithium, dar Země modernímu člověku

Jan Rohovec, Tomáš Navrátil  |  2. 11. 2020
Nepozorovaně jsme přijali za své lehké notebooky, tenké mobilní telefony, drobnou elektroniku. Přestala nás udivovat možnost opakovaně nabíjet a...
Největší pískovcová skalní oblast Evropy

Největší pískovcová skalní oblast Evropy

Handrij Härtel  |  2. 11. 2020
V českém kontextu je České Švýcarsko jen jedno z několika skalních měst. V Evropě je to unikát. Ve světovém měřítku ho „zastiňují“ jiné oblasti....

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné