KREVNÍ BARVIVO, HEMOGLOBIN, NEPŘENÁŠÍ JENOM KYSLÍK

Každý ví, že krevní barvivo, hemoglobin, je tím hlavním přenašečem kyslíku z plic do tkání; tam oxidovaný hemoglobin odevzdává kyslík pro tkáňové dýchání a nabírá produkt, oxid uhličitý, který zase v plicích odevzdává do vydechovaného vzduchu. Už dlouho je ovšem známo, že hemoglobin ještě raději než kyslík váže oxid uhelnatý, a jsou zajímavé hypotézy o fyziologickém významu této schopnosti: oxid uhelnatý, CO, přítomný ve svítiplynu (ale ne v zemním plynu) je snad v těle působkem účastnícím se např. mozkové činnosti (Vesmír 75, 508, 1996/9). Nyní se proteovsky proměnné funkce hemoglobinu ještě prohlubují: váže též plyn oxid dusnatý, NO, který je v těle také významným působkem: rozšiřuje cévy (Vesmír 75, 116, 1996/2). Hemoglobin váže NO na nitrózohemoglobin a NO pak odevzdává na místech, kde je zapotřebí více kyslíku (když se cévy rozšíří, více kyslíku se dostává do tkání). Takže studie „Regulace krevního průtoku nitrózohemoglobinem ve fyziologickém přenosu kyslíku“ (Science 276, 2034, 1997) trochu osvětluje, proč někdo dostane infarkt myokardu (z nedostatku kyslíku v tkáni srdce) a jiný nikoliv. Jsou to jen reflexe té staré zvěsti, že nitorglycerin (dodávající NO tkáním) chrání srdce před anginou pectoris i infarktem myokardu – ostatně i objevitel nitroglycerinu Alfred Nobel (Nobelova nadace pro Nobelovy ceny je založena na ziscích z dynamitu, což je infuziorová hlinka napuštěná nitorglycerinem) musel na sklonku svého života pro anginu pectoris užívat nitroglycerin. Mně se zdá, že se zase jeden bludný kruh uzavřel.