Aktuální číslo:

2018/9

Téma měsíce:

Zde domov můj

Bylo křídové vymírání opravdu tak dramatické?

 |  5. 7. 1997
 |  Vesmír 76, 415, 1997/7

Takřka každá učebnice biologie se zmiňuje o hrůzyplném úbytku pevninských obratlovců, který na konci druhohor dokonale vyčistil prostor pro ptáky a savce a mohl tak začít nový věk. Obrázky v knihách to sugestivně dokumentují hořícími dinosaury nebo jejich zasněženými kostrami, mezi kterými vykukují drobní savci. V paleontologických kruzích však rozhodně nepanuje shoda v tom, jak k tomu došlo, kdo tehdy vlastně vymřel a kdo ne, a jestli vůbec k něčemu došlo. Jedni přinášejí nové doklady o pádech meteoritů, které učinily spoušť po celé Zemi, jiní zase poukazují na to, že dinosauři zvolna vymírali po celé druhohory, na hranici křídy a paleocénu tak skončilo asi sedm dinosauřích rodů, ale někteří dinosauři na některých místech přežili dost hluboko do třetihor.

A. Cooper a D. Penny se rozhodli do celé problematiky vrazit s molekulární metodikou. Vybrali si ptáky a soustředili se na 16 ptačích řádů, ze kterých jsou dostupné raně třetihorní fosilie. Dále použili 42 sekvencí po 390 bázích z 12S mitochondriální ribozomální RNA a 16 sekvencí po 600 bázích z jaderného c-mos protoonkogenu. Z těchto sekvencí rozmanitými statistickými postupy vytvořili molekulární hodiny a s pomocí fosilií odhadli dobu, před kterou došlo k rozlišení jednotlivých linií ptáků.

Výsledky ukazují, že moderní ptačí řády se začaly odlišovat v rané křídě a hranici křídy a paleocénu překračovalo nejméně 22 linií moderních ptáků. Data u jiných skupin obratlovců vykazují obdobné výsledky. Autoři dospívají k závěru, že neblahý předěl druhohor a třetihor překročilo nejméně 100 linií moderních obratlovců, což příliš nesvědčí pro mohutné rozvětvování obratlovců moderního typu na počátku třetihor. Spíše to naznačuje průběžné rozrůzňování obratlovců během křídy a o něco méně drsný konce mezozoika. (Science 275, 1068 a 1109, 1997)

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Paleontologie
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Stanislav Mihulka

RNDr. Stanislav Mihulka, Ph.D., (*1973) je šéfredaktorem popularizačního webu Osel.cz. Vystudovaný biolog, kterému učarovala popularizace vědy, taje astrofyziky a magie výchovy tří nespoutaných potomků. Ve službách Slezské univerzity v Opavě popularizuje vědu.
Mihulka Stanislav

Doporučujeme

Člověk býložravcem

Člověk býložravcem uzamčeno

František Vyskočil  |  3. 9. 2018
Z dvaceti aminokyselin, které naše tělo potřebuje k vytváření životně důležitých bílkovin, si asi osm neumí vyprodukovat samo. Ještě pár vitaminů...
„Archetyp“ pražské kavárny

„Archetyp“ pražské kavárny

Pavel Janoušek  |  3. 9. 2018
Krásnou literaturu lze číst z mnoha důvodů: ze školní povinnosti, pro zábavu i z potřeby vstoupit při četbě do dialogu s někým, kdo mi může...
Století Československa

Století Československa uzamčeno

Jitka Rychtaříková  |  3. 9. 2018
První světová válka za sebou nechala celosvětovou spoušť, v níž vyhasly miliony životů. Ačkoliv přímé vojenské ztráty v Českých zemích (Čechách,...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné