Aktuální číslo:

2019/7

Téma měsíce:

Zpětná vazba

KAREL SKLENÁŘ: Tanec obrů – Není jen Stonehenge

236 stran, asi 100 obr. a fotografií. Náklad neuveden. Cena 145 Kč, Academia, Praha 1997
 |  5. 5. 1997
 |  Vesmír 76, 278, 1997/5

Archeologie je tak atraktivní věda, a přesto má u nás tak málo popularizátorů schopných poskytnout čtivou a přitom důvěryhodnou knihu. Soustavně se psaní o archeologii věnuje snad jen Karel Sklenář. Napsal asi 14 knih a většinu z nich mám, a dokonce už několik let čekám na vydání rukopisu knihy o knězi-starožitníku a obrozenci Václavu Krolmusovi. Díky Karlu Sklenářovi má však česká archeologie také svoji historii pracně posbíranou v archivech a knihovně Národního muzea. Bohatství prehistorických památek pak popsal společně s E. Kazdovou a J. Vignatiovou v jedné ze svých nejlepších knih „Archeologické památky – Čechy, Morava a Slezsko“ (Opava 1993), což je vlastně turistický průvodce po nejméně dvou stovkách nejdůležitějších archeologických památek na území ČR. I u nás totiž začínáme pozorovat jev dobře známý ze západní Evropy – je jím prehistorická turistika. Počet návštěvníků Stonehenge je dnes 30krát vyšší, než byl před 25 lety. A zatímco se dřív putovalo po hradech a kostelech, dnes začínáme obcházet archeologické lokality, vztyčené kameny, význačná hradiště a mohylová pole. Snad to souvisí s citem pro kořeny a mýtus, snad s ekologií a pohanstvím, ale v každém případě nás to obohacuje. Prostřednictvím ciziny, a to zvláště oněch velkolepých megalitických památek, začínáme objevovat, co máme doma. Stěží kdy zapomenu na návštěvu Stonehenge, ale skutečně zaražen jsem byl až doma: při pohledu od jeskyně Krtoly k mohylovníku na skalách Hynšty v Českém ráji, u vztyčeného kamene v Drahomyšli, v zářezu prehistorické cesty na Kazín. Nastává doba objevování prehistorických památek a šťastni jsou její průkopníci, kteří po století pozapomnění mohou po obrozencích objevovat dávno známá hradiště a mít při tom pocit Boba Hurikána pronikajícího na horní tok Kocáby: tento kraj je nutné objevit především pro sebe.

Kniha "Tanec obrů", což je tradiční označení Stonehenge, představuje čtivé a výstižné popsání megalitických památek Evropy. Pojednává o dlouhých hrobech (a hledá k nim analogie v dlouhých domech středního neolitu), dolmenech, skříňových hrobech, megalitických sochách a ornamentech. Zabývá se jejich historií a významem i možnými astronomickými významy. Megality jsou však zároveň právem považovány za první vlnu monumentální architektury (jsou starší než egyptské pyramidy) a je škoda, že souběžnou - megaxylickou (tj. postavenou z velkých klád) a obehnanou příkopy vykopanými v půdě) architekturu zatím pořádně neznáme. Právě na našem území jako na periferii podunajského neolitického a eneolitického okruhu totiž nalézáme objekty typu "henge" (henge zhruba řečeno znamená kruh) podobného půdorysu a rozmětu, jako jsou kamenné henge západní Evropy.

Moravské a české henge v okolí Znojma, Kutné Hory a v západních Čechách jsou dokonce starší než anglické megalitické kruhy. Megality nejsou výsledkem jedné kultury či rasy, ale spíš sblíženého pohledu na svět.

V 60. a 70. letech, v dobách sci-fi knih, letů Apolla a palubních počítačů, jsme byli náchylní považovat kamenné kruhy za astronomické observatoře nebo kamenné počítače. Dnes, když nad sci-fi zvítězila phantasy a počítače jsou důvěrně známé a důvěrně porklínané zejména operátory, kteří si pletou tlačítka "save" a "delete", se na megality díváme spíš jako na projev kultu a náboženství a v jejich astronomických orientacích spíš vidíme pokus o pozemské zachycení kosmického řádu. Ani těmto otázkám se Sklenářova kniha nevyhýbá - a přestože mám podezření, že ze všeho nejraději by s B. Jelínkem hrabal v Tetínské rokli nebo s páterem Krolmusem sbíral starožitné bůžky - tak se od romatizmu minulého století zcela distancuje. Je to dobrá kniha, vyšla s podporou fondu AV ČR /takže stojí méně, než jsou výrobní náklady), stojí za to ji číst a mít doma a také může být užitečným pomocníkem při cestách megalitickou Evropou.1)

Obrázky

Poznámky

1) Všechny snímky k tomuto článku dodala Hana Rysová.

Je známá spíš svými záběry hudebníků a zpěváků, sobě pro radost však fotografuje megalitické památky západní Evropy. Angličané po dvou českých výstavách chtějí její fotografie vidět v Anglii na výstavě "Anglické megality českýma očima".

Popisky k snímkům PhDr. Karel Sklenář, DrSc.

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Archeologie
RUBRIKA: Nad knihou

O autorovi

Václav Cílek

RNDr. Václav Cílek (*1955) vystudoval geologii na Přírodovědecké fakultě UK. V Geologickém ústavu AV ČR, v. v. i., v Praze se zabývá zejména geologií kenozoika. Je autorem nebo spoluautorem četných úspěšných knih. Z posledních let např. Co se děje se světem (2016), Evropa, náš domov (2018), Krajiny srdce (2016), Podzemní Čechy (2015), Poutník časem chaosu (2017), V síti paměti uvízl, slunce se ptal (2016), Nové počasí (2014) a mnohé další.
Cílek Václav

Doporučujeme

Kip Thorne a gravitační vlny

Kip Thorne a gravitační vlny

Jana Olivová, Martin Uhlíř  |  8. 7. 2019
Co nového o vzniku a vývoji vesmíru mohou prozradit gravitační vlny? Jak se bude vyvíjet budoucnost jejich měření? Pomohou zodpovědět zatím...
Puška, pyžamo a sbírka básní

Puška, pyžamo a sbírka básní

Petr Květina, Jan Rendek  |  8. 7. 2019
Ostrov Nová Guinea byl na konci 19. století politicky rozdělen mezi tři evropské velmoci. O východní část se přetahovalo Německo s Velkou...
Megalodon versus supernova

Megalodon versus supernova uzamčeno

Tomáš Petrásek  |  8. 7. 2019
Katastrofa, která ukončila druhohory a s nimi existenci všech větších zvířat (přes 25 kg) i řady těch menších, je nejznámější z velké pětky...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné