Aktuální číslo:

2025/7

Téma měsíce:

Umění

Obálka čísla

KAREL SKLENÁŘ: Tanec obrů – Není jen Stonehenge

236 stran, asi 100 obr. a fotografií. Náklad neuveden. Cena 145 Kč, Academia, Praha 1997
 |  5. 5. 1997
 |  Vesmír 76, 278, 1997/5

Archeologie je tak atraktivní věda, a přesto má u nás tak málo popularizátorů schopných poskytnout čtivou a přitom důvěryhodnou knihu. Soustavně se psaní o archeologii věnuje snad jen Karel Sklenář. Napsal asi 14 knih a většinu z nich mám, a dokonce už několik let čekám na vydání rukopisu knihy o knězi-starožitníku a obrozenci Václavu Krolmusovi. Díky Karlu Sklenářovi má však česká archeologie také svoji historii pracně posbíranou v archivech a knihovně Národního muzea. Bohatství prehistorických památek pak popsal společně s E. Kazdovou a J. Vignatiovou v jedné ze svých nejlepších knih „Archeologické památky – Čechy, Morava a Slezsko“ (Opava 1993), což je vlastně turistický průvodce po nejméně dvou stovkách nejdůležitějších archeologických památek na území ČR. I u nás totiž začínáme pozorovat jev dobře známý ze západní Evropy – je jím prehistorická turistika. Počet návštěvníků Stonehenge je dnes 30krát vyšší, než byl před 25 lety. A zatímco se dřív putovalo po hradech a kostelech, dnes začínáme obcházet archeologické lokality, vztyčené kameny, význačná hradiště a mohylová pole. Snad to souvisí s citem pro kořeny a mýtus, snad s ekologií a pohanstvím, ale v každém případě nás to obohacuje. Prostřednictvím ciziny, a to zvláště oněch velkolepých megalitických památek, začínáme objevovat, co máme doma. Stěží kdy zapomenu na návštěvu Stonehenge, ale skutečně zaražen jsem byl až doma: při pohledu od jeskyně Krtoly k mohylovníku na skalách Hynšty v Českém ráji, u vztyčeného kamene v Drahomyšli, v zářezu prehistorické cesty na Kazín. Nastává doba objevování prehistorických památek a šťastni jsou její průkopníci, kteří po století pozapomnění mohou po obrozencích objevovat dávno známá hradiště a mít při tom pocit Boba Hurikána pronikajícího na horní tok Kocáby: tento kraj je nutné objevit především pro sebe.

Kniha "Tanec obrů", což je tradiční označení Stonehenge, představuje čtivé a výstižné popsání megalitických památek Evropy. Pojednává o dlouhých hrobech (a hledá k nim analogie v dlouhých domech středního neolitu), dolmenech, skříňových hrobech, megalitických sochách a ornamentech. Zabývá se jejich historií a významem i možnými astronomickými významy. Megality jsou však zároveň právem považovány za první vlnu monumentální architektury (jsou starší než egyptské pyramidy) a je škoda, že souběžnou - megaxylickou (tj. postavenou z velkých klád) a obehnanou příkopy vykopanými v půdě) architekturu zatím pořádně neznáme. Právě na našem území jako na periferii podunajského neolitického a eneolitického okruhu totiž nalézáme objekty typu "henge" (henge zhruba řečeno znamená kruh) podobného půdorysu a rozmětu, jako jsou kamenné henge západní Evropy.

Moravské a české henge v okolí Znojma, Kutné Hory a v západních Čechách jsou dokonce starší než anglické megalitické kruhy. Megality nejsou výsledkem jedné kultury či rasy, ale spíš sblíženého pohledu na svět.

V 60. a 70. letech, v dobách sci-fi knih, letů Apolla a palubních počítačů, jsme byli náchylní považovat kamenné kruhy za astronomické observatoře nebo kamenné počítače. Dnes, když nad sci-fi zvítězila phantasy a počítače jsou důvěrně známé a důvěrně porklínané zejména operátory, kteří si pletou tlačítka "save" a "delete", se na megality díváme spíš jako na projev kultu a náboženství a v jejich astronomických orientacích spíš vidíme pokus o pozemské zachycení kosmického řádu. Ani těmto otázkám se Sklenářova kniha nevyhýbá - a přestože mám podezření, že ze všeho nejraději by s B. Jelínkem hrabal v Tetínské rokli nebo s páterem Krolmusem sbíral starožitné bůžky - tak se od romatizmu minulého století zcela distancuje. Je to dobrá kniha, vyšla s podporou fondu AV ČR /takže stojí méně, než jsou výrobní náklady), stojí za to ji číst a mít doma a také může být užitečným pomocníkem při cestách megalitickou Evropou.1)

Obrázky

Poznámky

1) Všechny snímky k tomuto článku dodala Hana Rysová.

Je známá spíš svými záběry hudebníků a zpěváků, sobě pro radost však fotografuje megalitické památky západní Evropy. Angličané po dvou českých výstavách chtějí její fotografie vidět v Anglii na výstavě "Anglické megality českýma očima".

Popisky k snímkům PhDr. Karel Sklenář, DrSc.

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Archeologie
RUBRIKA: Nad knihou

O autorovi

Václav Cílek

RNDr. Václav Cílek (*1955) vystudoval geologii na Přírodovědecké fakultě UK. V Geologickém ústavu AV ČR, v. v. i., v Praze se zabývá zejména geologií kenozoika. Je autorem nebo spoluautorem četných úspěšných knih. Z posledních let např. Co se děje se světem (2016), Evropa, náš domov (2018), Krajiny srdce (2016), Podzemní Čechy (2015), Poutník časem chaosu (2017), V síti paměti uvízl, slunce se ptal (2016), Nové počasí (2014) a mnohé další.
Cílek Václav

Doporučujeme

Najít své těžiště kontroly

Najít své těžiště kontroly uzamčeno

„Svobodu, nebo smrt je návod, jak vyhrát bitvu, ale zároveň recept na rozchod,“ říká bývalý hlavní armádní psychiatr Jan Vevera. Faktory, které...
Věstonická superstar

Věstonická superstar video

Soška tělnaté ženy z ústředního tábořiště lovců mamutů u dnešních Dolních Věstonic pod Pálavou je jistě nejznámějším archeologickým nálezem...
K čemu je umění?

K čemu je umění? uzamčeno

Petr Tureček  |  7. 7. 2025
Výstižná teorie lidské evoluce by měla nabídnout vysvětlení, proč trávíme tolik času zdánlivě zbytečnými činnostmi. Proč, jako například lvi,...