Aktuální číslo:

2021/5

Téma měsíce:

150 let Vesmíru

Zlato v pomístních jménech

 |  5. 4. 1997
 |  Vesmír 76, 235, 1997/4

Ať už vinou Mokrska, nebo díky Mokrsku (nejsem kompetentní ten spor posuzovat) se v poslední době dost mluvilo o těžbě zlata. Podívejme se proto, jak tento vzácný kov ovlivnil naše předky při pojmenovávání záchytných bodů v krajině.

V pomístních jménech se odráží za prvé rýžování zlatonosných náplavů, jak je patrné např. ze jmen Zlatý potok (na Netolicku), Zlatnice (okres Nová Paka), Zlatník (o. Nasavrky i Železný Brod ad.). Za druhé jde o pozemky, kde se prý „zlato kopalo“ (dobývala se ruda): například U zlatnic a Na zlatech (Nová Paka), Zlatný dola (Křivoklát), Zlatodůl (Blatná).

Tak jedoduché to ale není. „Zlatá“ jména se u nás vyskytují i v souvisosti s nazlátlou barvou jílu či výskytem blýskavé slídy v půdě, anebo s mimořádnou úrodností. Ostatně, nebyl by to ani český sedlák, kdyby si nevymyslel mimo jiné i ironické pojmenování „Zlaté“ pole pro nejstrašlivější kamenitý flák země, jaký kdy měl. A ještě ke všemu se do toho plete lidová etymologie, přinášející historky o nálezech pokladů, slibech zlaťáku za splněné přání, barvě obilí připomínající zlato apod. Extrémem je nově vzniklé jméno Zlatá banka, které se vztahuje k převelice statnému trsu vřesu poblíž jedné chatové osady Pražáků. Jaksi se tam (u piva) rozšířila pověra, že čím vyšší vřes, tím víc zlata ukrývají jeho kořeny. Z toho všeho je vidět, že pomístní jména poskytují svědectví o výskytu zlata jen tam, kde je doplněno archeologickým či geologickým průzkumem nebo písemným dokladem.

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Různé
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Pavla Loucká

Mgr. Pavla Loucká (*1950) vystudovala obor čeština-jugoslavistika na Filozofické fakultě UK v Praze. V redakci Vesmíru se zabývá jazykovou úpravou textů a popularizací češtiny. Deset let (1996–2006) psala pro Vesmír jazykové koutky. Je autorkou dvou knih o češtině: „Zahrada ochočených slov“ (Dokořán 2007) a „Dech, duch a duše češtiny“ (Albatros 2008).

Doporučujeme

Jaké to je být fanouškem

Jaké to je být fanouškem

Dan Bárta  |  3. 5. 2021
Jsem ročník 1969. Poprvé jsem uviděl Vesmír na stole v kuchyni u svého spolužáka z gymplu v půlce osmdesátek. Na mou nejapnou otázku, jestli „jede...
Složitá jednoduchost virů

Složitá jednoduchost virů uzamčeno

Ivan Hirsch, Pavel Plevka  |  3. 5. 2021
Místo tradičního redakčního rozhovoru tentokrát nabízíme dialog virologů dvou generací a odlišných specializací, Ivana Hirsche a Pavla Plevky.
Časy Vesmíru

Časy Vesmíru

Tomáš Hermann  |  3. 5. 2021
První číslo Vesmíru vyšlo 3. května 1871, časopis tedy letošním květnovým číslem slaví 150. narozeniny. Při cestě do jeho historie můžeme za...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné