Aktuální číslo:

2020/7

Téma měsíce:

Klimatické změny

Marvin Minsky: Konštrukcia mysle

(Vesmír 76, 44, 1997/1)
 |  5. 4. 1997
 |  Vesmír 76, 184, 1997/4

V recenzii K. Pstružiny ma zaujalo niekoľko momentov. Napríklad: „...celý systém chemických správ pravdepodobne poskytuje informačnú kapacitu najviac niekoľkých stovák bitov za sekundu (17). Proto nepřikládá biochemické aktivitě centrální nervové soustavy přílišnou důležitost.“ Takýto názor pripomína lineárne myslenie, keď viac a rýchlejšie je lepšie. Takisto záverečné vety: „...previesť sa do strojov, ktoré žijú dlhšie, pracujú rýchlejšie...“ pripomínajú dávnejšie špekulácie odstrániť ľuďom tráviaci trakt a živiť ich sofistikovanými tabletkami ako efektívne riešenie. Lineárne myslenie priviedlo ekonomiku a ekológiu zemského systému jeho nerešpektovaním na hranu vyčerpania zdrojov. Trvale udržateľný rozvoj by mohol byť teda pojmom aj v oblasti vedy o inteligencii, kde rozvoj inteligencie sa pravdepodobne opiera o zdroje tvorené ideami. Čo keď superinteligentné mozgy budú trpieť na noogennú neurózu Viktora Frankla a stratia zmysel života? Bude sa dať nájsť prostredníctvom ešte rýchlejšieho a dokonalejšieho spracovania informácie? V článku je k tomu veta: „Prečo ľudia tak vyhľadávaju zábavu?

.... Možno preto, že naše mozgy sa v priebehu evolúcie stali príliš komplikované na to, aby im stačil svet taký aký je (21). Minsky z toho vyvozuje, že to je důvodem, proč se lidé tak často upírají k virtuální realitě.“ Možno k tomu pristupovať tak, že neudržateľný rast inteligencie vyčerpal ideu života v reálnom svete a na svoju dalšiu existenciu si hľadá náhradné zdroje, síce virtuálne a neznečisťujúce svet, ale ktovie... A navyše je tu nerovnováha typu: ľudia, poznanie a technológia pribúdajú, ale inteligencia civilizácie zostáva konštantná, prípadne občas poklesne. Trvalo udržateľný rozvoj inteligencie celého nášho antroposystému asi nezachráni lineárna paradigma hľadaním konštrukcie ešte dokonalejšieho mozgu, než máme k dispozícii. Potom by bol hodný grantových agentúr skôr výskum otázky, ako zvýšiť inteligenciu davu.

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Různé

O autorovi

Juraj Stefánovič

Ing. Juraj Stefánovič, PhD., (*1964) vystudoval elektroniku a aplikovanú informatiku na STU Bratislava. Na Fakulte informatiky a informačných technológií vyučuje operačné systémy, databázové systémy, zaoberá sa nedeterministickými optimalizačnými algoritmami a obohatenou realitou (augmented reality).

Doporučujeme

O mariánském sloupu, který se nevrátil na Staroměstské náměstí

O mariánském sloupu, který se nevrátil na Staroměstské náměstí

Eliška Fulínová  |  18. 7. 2020
Instalace neúplné kopie mariánského sloupu na pražské Staroměstské náměstí přišla ironií osudu ve zjitřené době, kdy se na různých místech po...
Na staré zkušenosti nezapomínejme

Na staré zkušenosti nezapomínejme

Eva Bobůrková  |  13. 7. 2020
Vladimír Vonka je uznávaný virolog v Česku i ve světě. Ač brzy oslaví devadesáté narozeniny, stále se věnuje vědě, konkrétně vývoji...
Komu se nelení…

Komu se nelení…

Petr Pokorný  |  13. 7. 2020
Jsou-li nějaké změny příliš pomalé, lidé je v subjektivním čase svých životů skoro nevnímají. Stačí se ale podívat na staré krajinomalby či...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné