Kulový blesk jako antropogenní produkt
| 5. 4. 1997V kronikách starších 200 let překvapuje, že se v nich nevyskytují zprávy o kulových blescích, zatím co se tam věnuje velká pozornost bouřím a účinkům normálních blesků. O kulovém blesku se vůbec nezmiňuje H. Le Hon ve své Příručce astronomické, geologické a meteorologické z roku 1845, ale uvádí na str. 167 popis Ohně sv. Eliáše a bludiček (feux follets), „malých světelných koulí, které unikají ze hřbitovů, močálů nebo se vyskytují v blízkosti dolů a sopek. Pronásledují a děsí lidí, kteří před nimi prchají a někdy zapalují hořlavé látky jako je stoh slámy ap. Jinak jsou neškodné.“ V roce 1706 a 1725 prý se vyskytovaly ve velkém množství v Itálii.
Zprávy o kulovém blesku se vyskytují častěji od té doby, co byla provedena elektrifikace měst a vesnic, přibližně od roku 1930. Zdá se, že výskyt kulových blesků je stále častější v posledních desítiletích a také se chovají kulové blesky agresivněji než dříve. Sám jsem byl svědkem kulového blesku za bouřky, kdy se objevil několikrát na drátech vysokého napětí jako koule o průměru 3 metrů. Jednou jsem viděl, jak velká světelná koule se objevila pokaždé, když blesk uhodil do železného sloupu s vedením vysokého napětí. Tyto okolnosti mne přivedly na myšlenku, že výskyt kulových blesků souvisí s mohutnou sítí elektrického a telefonního vedení, která hustě obklopuje celou zeměkouli. K tomu ještě přistupuje hustá síť železničních spojů. Atmosférická elektřina a její časté výboje za bouřky nutně indukují v husté kovové síti, obklopující celou Zemi, vysoké napětí, které se hromadí a vybíjí do okolí v podobě světelných koulí zpravidla na koncích vedení, ve vypínačích, telefonních sluchátkách ap. Zdá se, že se jedná o jakýsi výboj klidnější, než je výboj v podobě jiskry. Dalo by se to přirovnat k mýdlové bublině, která se naplňuje vzduchem až praskne. Podobně se elektrony hromadí na konci vodičů až začnou svítit a vytvoří kulový blesk, který vybuchne, když nahromadění elektronů dosáhne krajní meze. Pro takové vysvětlení ovšem chybí to nejdůležitější: experimentální důkaz, že se mohou elektrony nahromadit za jistých podmínek na konci vodiče.