Aktuální číslo:

2017/12

Téma měsíce:

Kontakty

ROBIN BAKER: Válka spermií

Překlad Ivory Rodriguez, vydalo nakladatelství JOTA (1996)
 |  5. 2. 1997
 |  Vesmír 76, 69, 1997/2

V posledním roce se u nás objevilo několik reprezentantů rozsáhlé a na Západě populární literatury o sociobiologické podstatě lidského chování; jsou různě seriózní, různě (inverzně) zajímavé, vesměs rozžvaněné až k otravnosti, někdy víceméně mizerně přeložené. Knížka Robina Bakera je čímsi pozoruhodná.

Především – lidská sociobiologie celkem jasně ukazuje, aspoň tomu, kdo má sílu nechat si ukazovat něco tak hrozného, že naše chování, mravy a mravnost, láska k dětem a k rodičűm, rodičovské nabádání, aby si děti rozdělily čokoládového Mikuláše rovným dílem, i nechuť sourozenců něco takového učinit, jsou prostě výsledkem vnitropohlavních, mezipohlavních i mezigeneračních konfliktů poháněných diferenciálním sdílením či nesdílením soutěžících sobeckých genů. Tuto interpretaci nelze přijímat jako evoluční hypotézu alternativní ke klasickému darwinizmu, který předpokládá soutěžení sobeckých jedinců; ono je to totéž, ale zaostření pohledu na soupeření genů prostě umožňuje jednoduše vysvětlit některé mezní příklady, kvůli kterým musí obvyklý organizmocentrizmus vymýšlet složité ad hoc hypotézy (skupinový výběr, příbuzenský výběr, vzbouřené ultrasobecké geny šířící se na úkor svých nositelů, meiotický tah, sobecká DNA). Základní konflikt mezi pohlavími je jednoduchý (viz J. Flegr, Vesmír 74, 268, 1995/5): Samice vyrábí velká a nákladná vajíčka, vyrábí jich málo, a proto si musí vybírat partnera, s nímž zplodí potomstvo (a pošle své geny dál). Samec vyrábí strašně moc levných spermií, takže se mu vyplatí spíš slepá promiskuita (však ono to někde vyjde) než nákladná investice do volby partnerky. Však to každý vidíme na sobě.

A Baker pokračuje tak hluboko do našich, jak se dříve říkalo, loží, do všech těch orgazmů a masturbací a nevěrových strategií a orgií a podobných nemravností, až se slušný člověk (asi) červená.

Jako ne-gynekolog toho o vlastním námětu knihy moc nepovím; jako evoluční biolog mám při čtení neodbytný pocit jakéhosi „panselekcionizmu“ tak asi ze 60. let: všechno má smysl, všechno má funkci, a všechno, co dneska funguje, vzniklo selekcí preferující tuto současnou funkci (všimněte si, jak důmyslně obcházím užití spojky „aby“, aby mi zase nevynadali). Máte-li orgazmus, má to jasný adaptivní smysl, nemáte-li ho, má to jiný jasný adaptivní smysl; opakem funkce je jiná funkce. Žádný náhodný vznik vedlejší zplodiny během selekce čehosi jiného, žádná neutrální evoluce, žádný constraint ani preadaptace, nic; jenom úplně pustý a dokonale fungující svět, něco jako orloj. Já tomu nevěřím, už proto, že evoluce, která musí každou blbůstku všelijak složitě smontovávat selekčními tlaky, je příliš, a zbytečně, komplikovaná. Myslím si zkrátka, že autor svoji adaptivně-explanační mánii dostatečně neukočíroval, a stal se tak trochu svou vlastní (naší?) karikaturou.

Co zbývá, je styl této knížky; a to styl dosti pokleslý. Všechny sexuální strategie jsou názorně a barvitě líčeny pomocí pornografoidních scének popisujících, jak kdo s kým a co si při tom myslí a čemu se při tom diví nebo nediví (a měl by) a o čem se nikdy nedozví, jelikož si jeho tělo dělá, co chce; a pak jsou tyto etudy zevrubně vysvětovány. Stojí za pokus přečíst si jednou jenom scény a pak jenom interpretaci; zjistíte, že i nemravné děje, i učenost mohou fungovat autonomně. Tato kniha by mohla být napsána i bez nemravností, ale kdo by si to pak koupil? (Čtenáři Vesmíru jistě ano, to jsou seriózní občané, ale kolik je dneska takových?)

Chcete-li se tedy něco dozvědět o tom, o co jde, když si myslíte, že jenom utrácíte volný čas; chcete-li si přečíst, jak vypadá úplně tvrdý darwinista, byť přeložený do dawkinsovského jazyka; a chcete-li se konečně nenápadně vzdělávat pod záminkou, že si jen tak normálně čtete porno, kupte si Válku spermií. Ale nadávejte pak sami sobě.

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Různé
RUBRIKA: Nad knihou

O autorovi

Jan Zrzavý

Prof. RNDr. Jan Zrzavý, CSc., (*1964) vystudoval Přírodovědeckou fakultu UK v Praze. Na Přírodovědecké fakultě Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích se zabývá morfologií a evolucí živočichů, přednáší evoluční biologii a zoologii. Je autorem či spoluautorem knih Jak se dělá evoluce (Paseka, Praha 2004), Proč se lidé zabíjejí (Triton, Praha 2004) a Fylogeneze živočišné říše (Scientia, Praha 2006).
Zrzavý Jan

Doporučujeme

Přemýšlej, než začneš kreslit

Přemýšlej, než začneš kreslit

Ondřej Vrtiška  |  4. 12. 2017
Nástup počítačů, geografických informačních systémů a velkých dat proměnil tvorbu map k nepoznání. Přesto stále platí, že bez znalosti základů...
Tajemná „Boží země“ Punt

Tajemná „Boží země“ Punt uzamčeno

Břetislav Vachala  |  4. 12. 2017
Mnoho vzácného zboží starověkého Egypta pocházelo z tajemného Puntu, kam Egypťané pořádali časté obchodní výpravy. Odkud jejich expedice...
Hmyz jako dokonalý létací stroj

Hmyz jako dokonalý létací stroj

Rudolf Dvořák  |  4. 12. 2017
Hmyz patří k nejdokonalejším a nejstarším letcům naší planety. Jeho letové schopnosti se vyvíjely přes 300 milionů let a předčí dovednosti všech...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné