Opalování u kladivounů

Vysoká intenzita UV-záření je pro organizmy nepochybně většinou zhoubná. Proti této zhoubě mohou poskytnout ochranu třeba pokožkové pigmenty, jako je melanin. Manželé Loweovi z Havajské univerzity prostřednictvím série důvtipných experimentů zjistili, že obsah melaninu v pokožce mladých kladivounů stoupá přímo úměrně s intenzitou slunečního záření, tedy – řečeno jinými slovy – že se opalují. Opalování bylo dosud známo jen u některých savců žijících na souši, u vodních obratlovců by jej nikdo nečekal. Pokud jde o melanin, v pokožce ho má řada vodních tvorů, ale podle převládajícího názoru je udržován v neměnné koncentraci a podle potřeby rychle mobilizován k přebarvení „maskovacího nátěru“ nebo pro vyjádření nějaké potřeby související s chováním. Opalování by se kladivouňátkům mohlo hodit, když opouštějí kalná dna mělkých příbřežních zátočin a vstupují do průzračných hlubinných vod, kde prožijí zbytek života. Žraločí mechanizmus ochrany před UV-zářením a role melaninu v něm by mohly být elegantně využity v lékařském výzkumu, neboť žraloky kupodivu nesužují melanomy. (Nature 383, 677, 1996)