Aktuální číslo:

2023/11

Téma měsíce:

Zapomínání

Obálka čísla

Bakterie vysílají zvukové signály regulující jejich růst

 |  5. 12. 1997
 |  Vesmír 76, 716, 1997/12

Bakterie, které normálně nerostou na živných půdách obsahujících vysoké koncentrace solí, rostou v přítomnosti grafitu nebo aktivního uhlí. Byly dokonce izolovány bakterie, které pro svůj růst přítomnost grafitu striktně vyžadují. Jde o aerobní, gram-pozitivní organizmy, prozatímně nazvané Bacillus carbophilus Kasumi, které nefermentují cukry a vytvářejí spory. Jestliže jejich spory byly přeneseny na misky obsahující vysokou koncentraci solí a na polovině misky byl v agaru rozptýlený grafit, přes noc se vytvořily kolonie v okolí grafitových zrn. Při prodloužené kultivaci kolonie prorostly i do druhé poloviny misky, kde grafit nebyl. Podobně vyvolaly buňky rostoucí na misce s grafitem tvorbu kolonií na další misce obsahující agar s vysokou koncentrací solí bez grafitu inokulované sporami v případě, když misky ležely na sobě (obě byly uzavřeny víčky). Podobné experimenty byly provedeny i s B. subtilis se stejnými výsledky. To naznačovalo, že růst buněk je řízen fyzikálními signály procházejícími plastikem či sklem. Za použití citlivé aparatury byly zachyceny zvukové vlny v rozmezí od 7 do 43 kHz s maximy intenzity při 9, 19, 29 a 37 kHz vydávané B. subtilis. Obráceně, zvukové vlny produkované generátorem při frekvencích 612, 1822 a 2640 kHz stimulovaly růst B. carbophilus a také E. coli. Tato měření naznačují, že mezi zvukovými signály vydávanými bakteriemi a jejich působením na dělení buněk existuje těsný vztah. Autoři předpokládají, že zvukové signály by mohly být produkovány při funkci iontových kanálů a přijímány analogickými mechanizmy, jaké pozorujeme u vyšších organizmů. (FASEB J. Vol. 11, No 9, 1997, A983)

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Bakteriologie
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Jiří Wilhelm

Doc. RNDr. Jiří Wilhelm (*1950) vystudoval Přírodovědeckou fakultu Univerzity Karlovy. V Ústavu lékařské chemie a biochemie II. Lékařské fakulty Univerzity Karlovy se zabývá volnými radikály.

Doporučujeme

Toto jsme my

Toto jsme my

Ondřej Vrtiška  |  30. 10. 2023
Z kolika buněk je tvořeno lidské tělo? A jaký je podíl jednotlivých buněčných typů? Odpovědět na tyto otázky není z řady důvodů snadné a jakákoli...
Jak si  pamatovat  10 000 fotek

Jak si pamatovat 10 000 fotek uzamčeno

Filip Děchtěrenko  |  30. 10. 2023
Ke schopnosti rozlišit pravdu od lži potřebujeme dobře fungující paměť. Podněty z okolního světa do ní ukládáme pro okamžité nebo pozdější...
Proč je  špatná paměť  dobrá

Proč je špatná paměť dobrá

Radkin Honzák  |  30. 10. 2023
Nedávno mi kamarádka poslala článek, v němž jakási profesorka s nádherným křestním jménem Lorraine (příjmení jsem zapomněl) vysvětluje zhoršené...