Multilicence2025 ChemieMultilicence2025 ChemieMultilicence2025 ChemieMultilicence2025 ChemieMultilicence2025 ChemieMultilicence2025 Chemie

Aktuální číslo:

2025/4

Téma měsíce:

Prázdno

Obálka čísla

Bakterie vysílají zvukové signály regulující jejich růst

 |  5. 12. 1997
 |  Vesmír 76, 716, 1997/12

Bakterie, které normálně nerostou na živných půdách obsahujících vysoké koncentrace solí, rostou v přítomnosti grafitu nebo aktivního uhlí. Byly dokonce izolovány bakterie, které pro svůj růst přítomnost grafitu striktně vyžadují. Jde o aerobní, gram-pozitivní organizmy, prozatímně nazvané Bacillus carbophilus Kasumi, které nefermentují cukry a vytvářejí spory. Jestliže jejich spory byly přeneseny na misky obsahující vysokou koncentraci solí a na polovině misky byl v agaru rozptýlený grafit, přes noc se vytvořily kolonie v okolí grafitových zrn. Při prodloužené kultivaci kolonie prorostly i do druhé poloviny misky, kde grafit nebyl. Podobně vyvolaly buňky rostoucí na misce s grafitem tvorbu kolonií na další misce obsahující agar s vysokou koncentrací solí bez grafitu inokulované sporami v případě, když misky ležely na sobě (obě byly uzavřeny víčky). Podobné experimenty byly provedeny i s B. subtilis se stejnými výsledky. To naznačovalo, že růst buněk je řízen fyzikálními signály procházejícími plastikem či sklem. Za použití citlivé aparatury byly zachyceny zvukové vlny v rozmezí od 7 do 43 kHz s maximy intenzity při 9, 19, 29 a 37 kHz vydávané B. subtilis. Obráceně, zvukové vlny produkované generátorem při frekvencích 612, 1822 a 2640 kHz stimulovaly růst B. carbophilus a také E. coli. Tato měření naznačují, že mezi zvukovými signály vydávanými bakteriemi a jejich působením na dělení buněk existuje těsný vztah. Autoři předpokládají, že zvukové signály by mohly být produkovány při funkci iontových kanálů a přijímány analogickými mechanizmy, jaké pozorujeme u vyšších organizmů. (FASEB J. Vol. 11, No 9, 1997, A983)

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Bakteriologie
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Jiří Wilhelm

Doc. RNDr. Jiří Wilhelm (*1950) vystudoval Přírodovědeckou fakultu Univerzity Karlovy. V Ústavu lékařské chemie a biochemie II. Lékařské fakulty Univerzity Karlovy se zabývá volnými radikály.

Doporučujeme

Rostliny vyprávějí o lidech

Rostliny vyprávějí o lidech

Ondřej Vrtiška  |  31. 3. 2025
V Súdánu už dva roky zuří krvavá občanská válka. Statisíce lidí zahynuly, miliony jich musely opustit domov. Etnobotanička a archeobotanička Ikram...
O prázdnech v nás

O prázdnech v nás uzamčenovideo

Jan Černý  |  31. 3. 2025
Naše tělo je plné dutin, trubic a kanálků. Malých i velkých. Některé jsou zaplněné, jiné prázdné, další jak kdy. V některých proudí tekutina, v...
Nejúspěšnější gen v evoluci

Nejúspěšnější gen v evoluci

Eduard Kejnovský  |  31. 3. 2025
Dávno před vznikem moderních forem života sváděly boj o přežití jednodušší protoorganismy, z počátku nejspíše „nahé“ replikující se molekuly...