Aktuální číslo:

2017/12

Téma měsíce:

Kontakty

VOSÍ HNÍZDA A STÁŘÍ JESKYNNÍCH MALEB

 |  5. 11. 1997
 |  Vesmír 76, 656, 1997/11

Vosí hnízda na stěnách jeskyní obsahují nejen pyl a spory, ale i fytolity, polymerovaná křemičitá krystalická tělíska z trav a jiných, i nekvetoucích rostlin. Vosy [Sceliphron laetum (Smith), S. formosum (Smith) a Abispa spp.] je pro stavbu hnízd přinášejí s bahnem a pískem z okolních potoků a rybníků. Při rychlém stavění hnízda se část krystalků ocitne v trvalé tmě uvnitř vrstev hnízda. Křemičité krystalky v temných jeskyních „uchovávají“ informaci o fotonech z někdejšího ozáření. Čím déle jsou krystalky v trvalé tmě, tím více elektronů. Množství elektronů, které je úměrné době od posledního vystavení krystalků slunečnímu záření, tedy se pak optickou nebo tepelnou stimulací z krystalků uvolní, určuje stáří dané vrstvy zkamenělého vosího hnízda. Srovnání opticky stimulované luminescence z různých vrstev vosích hnízd pod vrstvou malby a nad ní pak dovolí určit největší a nejmenší možné stáří malby.

Zatím [R. Roberts et al., Nature 387, 6634, 696, 1997] australští a dánští vědci prostudovali sedm hnízd u maleb v jeskyních severní oblasti Kimberley v západní Austrálii. Studovali jen hnízda nad vrstvou malby a podle nejstarších z nich určili stáří maleb na nejméně 17 000 let, tedy před poslední dobou ledovou. Předchozí odhady z podobných evropských nalezišť byly na více než 30 000 let. Složitostí pro tyto odhady, stejně jako pro pylové analýzy nebo určování pomocí uhlíku 14C v biologických materiálech, je nejednotnost stáří jednotlivých vrstev hnízd: mnohé vosy stavěly na zbytcích hnízd starých.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Různé
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Zdeněk Šesták

RNDr. Zdeněk Šesták, DrSc., (*1932) vystudoval Přírodovědeckou fakultu UK v Praze. V Ústavu experimentální botaniky AV ČR se zabývá fyziologií fotosyntézy. Šéfredaktor časopisu Photosynthetica. (e-mail: sestak@ueb.cas.cz)

Doporučujeme

Jak si delfíni ucpávají uši

Jak si delfíni ucpávají uši audio

Jaroslav Petr  |  17. 12. 2017
Hluk v mořích a oceánech produkovaný člověkem ohrožuje kytovce. Může je dočasně ohlušit nebo jim trvale poškodit sluch. Nově objevený fenomén by...
Tajemná sůva šumavská

Tajemná sůva šumavská

Jan Andreska  |  17. 12. 2017
Byl vyhuben a vrátil se. Na Šumavu lidskou snahou a do Beskyd vlastním přičiněním. Puštík bělavý teď žije opět s námi, ale ohrožení trvá.
Hmyz jako dokonalý létací stroj

Hmyz jako dokonalý létací stroj

Rudolf Dvořák  |  4. 12. 2017
Hmyz patří k nejdokonalejším a nejstarším letcům naší planety. Jeho letové schopnosti se vyvíjely přes 300 milionů let a předčí dovednosti všech...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné