Aktuální číslo:

2018/10

Téma měsíce:

Navigace

VOSÍ HNÍZDA A STÁŘÍ JESKYNNÍCH MALEB

 |  5. 11. 1997
 |  Vesmír 76, 656, 1997/11

Vosí hnízda na stěnách jeskyní obsahují nejen pyl a spory, ale i fytolity, polymerovaná křemičitá krystalická tělíska z trav a jiných, i nekvetoucích rostlin. Vosy [Sceliphron laetum (Smith), S. formosum (Smith) a Abispa spp.] je pro stavbu hnízd přinášejí s bahnem a pískem z okolních potoků a rybníků. Při rychlém stavění hnízda se část krystalků ocitne v trvalé tmě uvnitř vrstev hnízda. Křemičité krystalky v temných jeskyních „uchovávají“ informaci o fotonech z někdejšího ozáření. Čím déle jsou krystalky v trvalé tmě, tím více elektronů. Množství elektronů, které je úměrné době od posledního vystavení krystalků slunečnímu záření, tedy se pak optickou nebo tepelnou stimulací z krystalků uvolní, určuje stáří dané vrstvy zkamenělého vosího hnízda. Srovnání opticky stimulované luminescence z různých vrstev vosích hnízd pod vrstvou malby a nad ní pak dovolí určit největší a nejmenší možné stáří malby.

Zatím [R. Roberts et al., Nature 387, 6634, 696, 1997] australští a dánští vědci prostudovali sedm hnízd u maleb v jeskyních severní oblasti Kimberley v západní Austrálii. Studovali jen hnízda nad vrstvou malby a podle nejstarších z nich určili stáří maleb na nejméně 17 000 let, tedy před poslední dobou ledovou. Předchozí odhady z podobných evropských nalezišť byly na více než 30 000 let. Složitostí pro tyto odhady, stejně jako pro pylové analýzy nebo určování pomocí uhlíku 14C v biologických materiálech, je nejednotnost stáří jednotlivých vrstev hnízd: mnohé vosy stavěly na zbytcích hnízd starých.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Různé
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Zdeněk Šesták

RNDr. Zdeněk Šesták, DrSc., (*1932) vystudoval Přírodovědeckou fakultu UK v Praze. V Ústavu experimentální botaniky AV ČR se zabývá fyziologií fotosyntézy. Šéfredaktor časopisu Photosynthetica. (e-mail: sestak@ueb.cas.cz)

Doporučujeme

Vlaštovka extrémista

Vlaštovka extrémista

Jaroslav Cepák, Petr Klvaňa  |  10. 10. 2018
Díky satelitní telemetrii se podařilo odhalit vpravdě neuvěřitelné výkony některých ptačích druhů. Nejznámějším je zřejmě osmidenní nonstop let...
Velké umění astronavigace: Od astrolábu po sextant

Velké umění astronavigace: Od astrolábu po sextant

Petr Scheirich  |  1. 10. 2018
Staří mořeplavci prý určovali polohu své lodi podle hvězd. Tato rozšířená romantická představa je ale nesprávná. Metoda astronavigace nikdy nebyla...
Jak se neztratit na moři

Jak se neztratit na moři

Petr Scheirich  |  1. 10. 2018
Dle znamenitého pozorování Slunce a Měsíce shledávám naši zeměpisnou délku 178° 18' 30" západně od Greenwiche. Zeměpisná délka dle logu je 175°...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné