Aktuální číslo:

2024/11

Téma měsíce:

Strach

Obálka čísla

Zlato, kyanidy, …

(viz Vesmír 76, 55, 1997/1)
 |  5. 10. 1997
 |  Vesmír 76, 556, 1997/10

[…] Máte pravdu v tom, že se firma TVX Bohemia důlní netají svými záměry. Naposledy s nimi veřejnost seznámila na tiskové konferenci 22. ledna. Na této tiskové konferenci byl veřejnosti předveden informační multimediální interaktivní videodisk, který je umístěn v Kašperských Horách v samoobsluze na náměstí a který tak již více než měsíc umožňuje veřejnosti seznámit se s ekonomickými a ekologickými aspekty projektu firmy v Kašperských Horách.

Pokud se ptáte, pane Cílku, na varianty úpravárenského procesu, jsou to technologie, které se pro úpravu zlatých rud používají v celém světě ve vyspělých, v rozvojových i v rozvíjejících se zemích. Jsou všeobecně známé, jsou např. předmětem studia úpravárenství na příslušných odborných fakultách univerzit. Jsou technologie úpravy zlaté rudy, které používají kyanidové loužení, existují však také technologie nekyanidové. Mezi ně patří například flotačně-gravitační technologie. Je také všeobecně známo, jaké procento roční produkce zlata z rud je vyrobeno nekyanidovým způsobem. Na zmíněné tiskové konferenci firma oznámila, že na základě prováděných technologických zkoušek je flotačně-gravitační technologie technicky schůdnou alternativou.

Nevím, zda máte, pane Cílku, ponětí o zákonu 244/92 Sb., kterým se ukládá povinnost všem investorům připravovaných staveb a nositelům technologií v tomto zákoně vyjmenovaných, aby provedli vyhodnocení dosahu na životní prostředí. V přílohách 1 a 2 zákon dokonce určuje, kterých aktivit se předepsaný postup týká, a dále je rozděluje na ty problémovější, jež ponechává v kompetenci ministerstva, a na ty méně problémové, jež přísluší okresním úřadům. Pro ilustraci: do první kategorie patří aktivity těžebního průmyslu, ale také zásahy uplatňované v zemědělství a lesnictví. To vše, pane Cílku, nezačíná být u nás běžný postup, jak píšete, ale praxe od r. 1992. Podceňujete čtenáře Vesmíru, když takto de facto srovnáváte Českou republiku s Guayanou.

Ke skutečné výměně názorů, vedoucí k vyjasnění využití přírodního bohatství v České republice se zřetelem k problematice zlata Vás, pane Cílku, upřímně zvu. Tato diskuse již probíhá. Probíhá veřejně, na seminářích, na tiskových konferencích a besedách na vysokých školách a odborných pracovištích. Od Vás vyžaduje pouze uvědomit si, že nelze chápat, aniž pochopit chcete.1)

Poznámky

1) Pozn. red.: Na témata volně související s těžbou zlata byly kromě článku V. Cílka ve Vesmíru publikovány tyto statě: Produkce arzenu při těžbě drahých kovů (M. Holub, Vesmír 76, 389, 1997/7), Problém důlních odpadů (Ondřej Šráček, Vesmír 76, 190, 1997/4), Nechte je žrát kyanidy (M. Holub, Vesmír 76, 188, 1997/4; V. Cílek, Vesmír 76, 189, 1997/4; V. Cílek, Vesmír 76, 55, 1997/1; V. Cílek Vesmír 76, 204, 1996/4), Koloběh arzenu v přírodním prostředí (P. Skřivan, Vesmír 76, 247, 1996/5).

K diskusi: Je pozoruhodné, jak obtížné je udržet diskusi u věci samotné. Nejběžnějším zlozvykem bývá změna tématu, znevažování partnera (nejrůznějšími způsoby: zpochybněním jeho znalostí anebo zpochybněním jeho morálky; před necelou desítkou let k vyjádření despektu patřilo i oslovení „pane“). Pak ovšem argumentů netřeba.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Technické vědy

O autorovi

Konstantin Martínek

Ing. Konstantin Martínek (*1950) absolvoval r. 1974 Fakultu chemické technologie VŠCHT v Praze, kde r. 1986 dokončil postgraduální studium. Do r. 1990 pracoval v Čs. uranovém průmyslu. Zabývá se hydrometalurgickým zpracováním rud základních a drahých kovů. V letech 1991–93 pracoval v Rustenburgu v Jihoafrické republice jako hlavní technolog rafinérie základních kovů. V letech 1994–95 pracoval jako konzultant na problematiku tlakového loužení rud v Kazachstánu při uvádění demonstračního závodu Bakyrchik Joint Venture na zpracování arzenopyritových zlatých rud do zkušebního provozu. Nyní pracuje jako koordinátor projektu TVX Bohemia důlní, a.s., na podrobném geologickém průzkumu ložiska zlaté rudy v Kašperských Horách.

Doporučujeme

Se štírem na štíru

Se štírem na štíru

Daniel Frynta, Iveta Štolhoferová  |  4. 11. 2024
Člověk každý rok zabije kolem 80 milionů žraloků. Za stejnou dobu žraloci napadnou 80 lidí. Z tohoto srovnání je zřejmé, kdo by se měl koho bát,...
Ustrašená společnost

Ustrašená společnost uzamčeno

Jan Červenka  |  4. 11. 2024
Strach je přirozeným, evolucí vybroušeným obranným sebezáchovným mechanismem. Reagujeme jím na bezprostřední ohrožení, které nás připravuje buď na...
Mláďata na cizí účet

Mláďata na cizí účet uzamčeno

Martin Reichard  |  4. 11. 2024
Parazitismus je mezi živočichy jednou z hlavních strategií získávání zdrojů. Obvyklá představa parazitů jako malých organismů cizopasících na...