Aktuální číslo:

2021/5

Téma měsíce:

150 let Vesmíru

Voda životodárná a živelní

(Vesmír 76, 477, 1997/8)
 |  5. 10. 1997
 |  Vesmír 76, 544, 1997/10

Vtipná glosa pro dobu povodňovou... Leč etymologie je věc ošidná [...] Slovo vydra asi nemá, alespoň v uváděných souvislostech, s vodou nic společného. Podle Machka jde zřejmě o slovo praevropské, srov. baskické udagara téhož významu, pouze později k indoevropskému názvu vody připodobněno. Latinské lutra, evidentně příbuzné, nemá s vodou nic společného.

S místními a pomístními jmény to také není tak prosté. Etymologie „blanie“ (vlhká louka) platí bez výhrad snad pro různé Blanice, ale pro vrch Blaník je spíše nelogická. Vzhledem k řadě dalších jmen keltského a předkletského původu v Čechách je třeba uvážit i ten fakt, že různých „Blaníků“ je na území kdysi keltském celá řada, [...] vrch [poblíž Paříže] se nazývá Bligny a tyčí se (tedy opět vrch, nikoli vlhká louka!) [následují údaje z knihy A. Bauerové: Keltové v Čechách]. I při psaní vtipných glos je třeba mnohé si ověřit [...]

Lubor Mojdl


Odpověď autorky: Všechny údaje si samozřejmě ověřuji. Snažím se však poukazovat spíš na souvislosti s jazyky, k nimž má čtenář Vesmíru blíže, než na etymologické výklady vztahující se k prapůvodu slova. Tvrzení, že vydra SOUVISÍ s ř. hydra a s voda, je v pořádku. Není v rozporu ani s údaji Machkovými (viz „...bylo již v prajazyku přeměněno v udrá-, jako by bylo odvozeno od názvu vody“), čtenář si však údaj snadněji ověří ve Stručném etymologickém slovníku jazyka českého (J. Holub, S. Lyer, 1978), kde jsou vybrány jen souvislosti určené širšímu okruhu zájemců o jazyk.

Při pohledu na mapu je vidět, že jména Blaníku a Blanice (přítoku Sázavy) ani nemohou být odlišného původu. Blaník si nelze představovat jako vlhkou louku, nýbrž jako „blanný vrch“ (blanie-blanný-blaník). Není nic divného na tom, že tyčící se vrch má „vlhké“ jméno (viz např. vrchy Blatný či Blatenský). Se slovy blaniebrnie u nás souvisí nejen dost dalších pomístních jmen, ale i některá jména místní (Blansko, Brno). Podrobnosti najdete v publikacích předních odborníků v onomastice: L. Olivová-Nezbedová ad.: Pomístní jména v Čechách (1995), viz recenzi ve Vesmíru 75, 216, 1996/4; I. Lutterer, M. Majtán, R. Šrámek: Zeměpisná jména Československa (1982). V oddělení onomastiky ÚJČ AVČR mi potvrdili, že neexistují žádné (ani dosud nepublikované) seriózní doklady svědčící o keltském původu jména Blaník.

Pavla Loucká

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Lingvistika

O autorech

Pavla Loucká

Lubor Mojdl

Doporučujeme

Jaké to je být fanouškem

Jaké to je být fanouškem

Dan Bárta  |  3. 5. 2021
Jsem ročník 1969. Poprvé jsem uviděl Vesmír na stole v kuchyni u svého spolužáka z gymplu v půlce osmdesátek. Na mou nejapnou otázku, jestli „jede...
Složitá jednoduchost virů

Složitá jednoduchost virů uzamčeno

Ivan Hirsch, Pavel Plevka  |  3. 5. 2021
Místo tradičního redakčního rozhovoru tentokrát nabízíme dialog virologů dvou generací a odlišných specializací, Ivana Hirsche a Pavla Plevky.
Časy Vesmíru

Časy Vesmíru

Tomáš Hermann  |  3. 5. 2021
První číslo Vesmíru vyšlo 3. května 1871, časopis tedy letošním květnovým číslem slaví 150. narozeniny. Při cestě do jeho historie můžeme za...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné