Vesmírná školaVesmírná školaVesmírná školaVesmírná školaVesmírná školaVesmírná škola

Aktuální číslo:

2024/12

Téma měsíce:

Expedice

Obálka čísla

Voda životodárná a živelní

(Vesmír 76, 477, 1997/8)
 |  5. 10. 1997
 |  Vesmír 76, 544, 1997/10

Vtipná glosa pro dobu povodňovou... Leč etymologie je věc ošidná [...] Slovo vydra asi nemá, alespoň v uváděných souvislostech, s vodou nic společného. Podle Machka jde zřejmě o slovo praevropské, srov. baskické udagara téhož významu, pouze později k indoevropskému názvu vody připodobněno. Latinské lutra, evidentně příbuzné, nemá s vodou nic společného.

S místními a pomístními jmény to také není tak prosté. Etymologie „blanie“ (vlhká louka) platí bez výhrad snad pro různé Blanice, ale pro vrch Blaník je spíše nelogická. Vzhledem k řadě dalších jmen keltského a předkletského původu v Čechách je třeba uvážit i ten fakt, že různých „Blaníků“ je na území kdysi keltském celá řada, [...] vrch [poblíž Paříže] se nazývá Bligny a tyčí se (tedy opět vrch, nikoli vlhká louka!) [následují údaje z knihy A. Bauerové: Keltové v Čechách]. I při psaní vtipných glos je třeba mnohé si ověřit [...]

Lubor Mojdl


Odpověď autorky: Všechny údaje si samozřejmě ověřuji. Snažím se však poukazovat spíš na souvislosti s jazyky, k nimž má čtenář Vesmíru blíže, než na etymologické výklady vztahující se k prapůvodu slova. Tvrzení, že vydra SOUVISÍ s ř. hydra a s voda, je v pořádku. Není v rozporu ani s údaji Machkovými (viz „...bylo již v prajazyku přeměněno v udrá-, jako by bylo odvozeno od názvu vody“), čtenář si však údaj snadněji ověří ve Stručném etymologickém slovníku jazyka českého (J. Holub, S. Lyer, 1978), kde jsou vybrány jen souvislosti určené širšímu okruhu zájemců o jazyk.

Při pohledu na mapu je vidět, že jména Blaníku a Blanice (přítoku Sázavy) ani nemohou být odlišného původu. Blaník si nelze představovat jako vlhkou louku, nýbrž jako „blanný vrch“ (blanie-blanný-blaník). Není nic divného na tom, že tyčící se vrch má „vlhké“ jméno (viz např. vrchy Blatný či Blatenský). Se slovy blaniebrnie u nás souvisí nejen dost dalších pomístních jmen, ale i některá jména místní (Blansko, Brno). Podrobnosti najdete v publikacích předních odborníků v onomastice: L. Olivová-Nezbedová ad.: Pomístní jména v Čechách (1995), viz recenzi ve Vesmíru 75, 216, 1996/4; I. Lutterer, M. Majtán, R. Šrámek: Zeměpisná jména Československa (1982). V oddělení onomastiky ÚJČ AVČR mi potvrdili, že neexistují žádné (ani dosud nepublikované) seriózní doklady svědčící o keltském původu jména Blaník.

Pavla Loucká

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Lingvistika

O autorech

Pavla Loucká

Lubor Mojdl

Doporučujeme

Pěkná fotka, nebo jen fotka pěkného zvířete?

Pěkná fotka, nebo jen fotka pěkného zvířete?

Jiří Hrubý  |  8. 12. 2024
Takto Tomáš Grim nazval úvahu nad svou fotografií ledňáčka a z textové i fotografické části jeho knihy Ptačí svět očima fotografa a také ze...
Do srdce temnoty

Do srdce temnoty uzamčeno

Ladislav Varadzin, Petr Pokorný  |  2. 12. 2024
Archeologické expedice do severní Afriky tradičně směřovaly k bývalým či stávajícím řekám a jezerům, což téměř dokonale odvádělo pozornost od...
Vzhůru na tropický ostrov

Vzhůru na tropický ostrov

Vojtěch Novotný  |  2. 12. 2024
Výpravy na Novou Guineu mohou mít velmi rozličnou podobu. Někdo zakládá osadu nahých milovníků slunce, jiný slibuje nový ráj na Zemi, objevuje...