Aktuální číslo:

2017/12

Téma měsíce:

Kontakty

Jak jsme neobjevili nový živočišný kmen na Třeboňsku ani na Vodňansku

 |  5. 10. 1997
 |  Vesmír 76, 573, 1997/10

Objevit nový živočišný kmen jsme se vydali, vyzbrojeni cedníkem, v druhé polovině srpna 1996, jednou v pátek z Českých Budějovic autobusem do Třeboně a kolem rybníků do Chlumu, a následující sobotu vlakem z Českých Budějovic do Vodňan a dále na jih, až do Netolic. Jak si jistě vzpomínáte, to léto nebylo nic moc, ale tyhle dva dny byly velmi pěkné, sluníčko svítilo, tedy počasí na objevování nových živočišných kmenů jako dělané, snad jen těch komárů mohlo být méně, zvláště k večeru.

Zvíře, kvůli kterému jsme doufali objevit nový kmen, se jmenuje Buddenbrockia plumatellae, objevil a popsal ho O. Schröder r. 1910. Je to takové dlouhé tenké, až tří milimetrů délky dosahující zvířátko, žijící v tělní dutině sladkovodních mechovek (Bryozoa). Protože o buddenbrockii od dob Schröderových celkem nikdo nikdy nic kloudného nenapsal, a když, tak japonsky (Shuzito Oda: Zoological Magazine 81, 173 – 183, 1972), nic se o ní neví. Zdá se, že postrádá jak ústní otvor, tak řitní otvor a trávicí soustavu vůbec, že nemá kompaktní pohlavní žlázy ani pářicí orgány, že nemá nervovou soutavu, že naopak má podélné svaly uspořádané do čtyř pásů a kutikulu pokrývající neobrvenou pokožku. O ontogenezi se moc neví, ale vypadá to tak, že embryonální vývoj není přesně determinován co do počtu a diferenciace buněk.

Tvor byl původně popsán jako příslušník skupiny Mesozoa, seskupení velmi jednoduše stavěných parazitů různých mořských zvířat. Mesozoa mají těla složená z nevelkého počtu obrvených buněk, žádnou nervovou soustavu, velmi redukované svaly, žádné střevo a bizarní vývojové cykly. Ačkoliv jejich fylogenetické postavení zůstává diskutabilní, jde nesporně o relativně „primitivní“ skupinu mnohobuněčných živočichů, do značné míry druhotně zjednodušenou; zda je to skupina monofyletická, se přinejmenším neví jistě (ale možné to je, mně to tak vychází). Byla-li by buddenbrockie příslušníkem této skupiny, byl by to příslušník hodně divný. Mnohé znaky (konkrétně tvar těla, uspořádání svalstva a chybějící obrvení) naznačují, že by mohlo jít o hodně aberantní hlístici (Nematoda), tedy o něco takového, jako je škrkavka, roup nebo háďátko, nebo o aberantního strunovce (Nematomorpha čili Gordiacea). Jako hlístice by ovšem měla mít nervovou soustavu, pohlavní žlázy a determinovanou embryogenezi, přinejmenším; což (asi) nemá.

Takže nevíme; když jsem tyto mlhavé znaky převedl do analyzovatelné podoby a sjel buddenbrockii ve fylogenetické analýze všech skupin živočichů, vyšla velmi nejistě spíše kamsi do okolí hlístic. No dejme tomu – v každém případě by bylo třeba mít ji v rukou, rozkrájet ji na plátky a strčit pod elektronový mikroskop a vytahat z ní geny a osekven(c)ovat je, nebo tak něco. Jenže my jsme ji bohužel neobjevili.

Měla by tu žít, popsána je z Německa a hlášena skoro z celého světa, s frekvencí asi tak jednou za 30 let. V našich rybnících se zkrátka skrývá sněžný muž. V každém případě, na rozdíl od jiných sněžných mužů, buddenbrockie (zřejmě) existuje a určitě představuje něco hodně divného. Objeví-li kdo kdy sněžného muže, překvapeně zjistí, že objevil nový druh, nebo rod nebo tak něco. Buddenbrockie vydá – no dejme tomu nejmíň na řád, pokud je to opravdu aberantní hlístice, ale já bych se pořád nevzdával myšlenky na kmen. (Já vím, že tyhle hierarchické kategorie nic konkrétního neznamenají, ale jakousi hrubou, spíše metaforickou představu přece jenom dávají.) Všichni rozumní kryptozoologové by se tedy měli vrhnout na objevování buddenbrockie a takové pitominky, jako je sněžný muž, lochneska, mokele mbembe a podobně si nechat, až budou v penzi. V každém případě vyzývám všechny ty, kdož se hodně máčejí v rybnících a občas vidí kolonii mechovek a mají doma nebo v práci zvětšovadlo, aby mi v případě, že na buddenbrockii narazí a nejsou schopni udělat s ní něco ultrastrukturního nebo molekulárně biologického, dali vědět. V článku popisujícím nový kmen (tedy v iniciálním stadiu plánovaného Projektu BUDDO) je zmíníme velmi dlouhou a velmi ozdobnou větou.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Zoologie

O autorovi

Jan Zrzavý

Prof. RNDr. Jan Zrzavý, CSc., (*1964) vystudoval Přírodovědeckou fakultu UK v Praze. Na Přírodovědecké fakultě Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích se zabývá morfologií a evolucí živočichů, přednáší evoluční biologii a zoologii. Je autorem či spoluautorem knih Jak se dělá evoluce (Paseka, Praha 2004), Proč se lidé zabíjejí (Triton, Praha 2004) a Fylogeneze živočišné říše (Scientia, Praha 2006).
Zrzavý Jan

Doporučujeme

Jak si delfíni ucpávají uši

Jak si delfíni ucpávají uši audio

Jaroslav Petr  |  17. 12. 2017
Hluk v mořích a oceánech produkovaný člověkem ohrožuje kytovce. Může je dočasně ohlušit nebo jim trvale poškodit sluch. Nově objevený fenomén by...
Tajemná sůva šumavská

Tajemná sůva šumavská

Jan Andreska  |  17. 12. 2017
Byl vyhuben a vrátil se. Na Šumavu lidskou snahou a do Beskyd vlastním přičiněním. Puštík bělavý teď žije opět s námi, ale ohrožení trvá.
Hmyz jako dokonalý létací stroj

Hmyz jako dokonalý létací stroj

Rudolf Dvořák  |  4. 12. 2017
Hmyz patří k nejdokonalejším a nejstarším letcům naší planety. Jeho letové schopnosti se vyvíjely přes 300 milionů let a předčí dovednosti všech...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné