Aktuální číslo:

2019/10

Téma měsíce:

Sesuvy

Ozon a sluneční aktivita

 |  5. 1. 1997
 |  Vesmír 76, 55, 1997/1

Na mezinárodním sympoziu o vztazích Slunce-Země v říjnu 1996 v čínském Pekingu byla prezentována práce M. Storini z Říma a M. A. Shea a D. F. Smarta z Geofyzikálního ústředí amerického letectva v Bedfordu. Zabývají se v ní obsahem atmosférického ozonu v průběhu posledního slunečního cyklu. Množství ozonu ve vyšších zeměpisných šířkách, zvláště nad Arktidou a Antarktidou, klesalo při výskytech velké sluneční aktivity a při vysokorychlostních proudech slunečního větru. Tento poznatek naznačovaly již i výzkumy z krátkodobějších intervalů na počátku sedmdesátých let. Zdá se to logické, neboť fotochemické reakce v ozonosféře jsou řízeny kolísavými částicovými a fotonovými emisemi slunečního původu. Na ozonsoféru působí ovšem i další faktory.

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Atmosféra
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Ladislav Křivský

RNDr. Ladislav Křivský (*1925) vystudoval kosmickou fyziku a meteorologii na Přírodovědecké fakultě UK. V Astronomickém ústavu AV ČR se zabýval výzkumem sluneční aktivity a efekty v meziplanetárním prostoru.

Doporučujeme

Zhasněte světla!

Zhasněte světla!

Pavel Pecháček  |  7. 10. 2019
V důsledku technologického pokroku i rostoucí lidské populace stále přibývá míst, která jsou v noci vystavena umělému osvětlení (někdy...
Negativní dopady sesuvů

Negativní dopady sesuvů

Jan Klimeš  |  7. 10. 2019
Hlavním důvodem studia sesuvů jsou působené škody na majetku a v extrémních případech i ztráty na životech lidí. Přesto jsou objektivní a...
Odkrytá skrytá tvář Měsíce

Odkrytá skrytá tvář Měsíce uzamčeno

Pavel Gabzdyl  |  7. 10. 2019
Po celou dobu existence lidstva nám Měsíc ukazoval jen přivrácenou polokouli. Pouhých 60 let (od října 1959) známe díky ruské sondě Luna 3 i...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné