Nechte je žrát kyanidy

(Vesmír 76, 204, 1996/4; 76, 403, 1995/7)

V několika minulých číslech Vesmíru proběhla diskuse o některých důsledcích těžby zlata, zejména o migraci arzenu uvolňovaného při těžbě a zpracování rud a o kyanizaci. Diskuse se z mé strany opírala o soubor převážně nepublikovaných ložiskových a ekologických studií z let 1990 až 93. Tyto údaje byly – snad částečně právem – označeny za překonané, ale novější údaje nebyly zveřejněny. Firma, která se netají svým záměrem těžit zlato v Kašperských horách, nechce odpovědět na několik základních otázek, jako např. zda vůbec ví, kolik arzenu je v ložisku a co s ním hodlá dělat, jaké jsou varianty úpravárenského postupu, jaká místa připadají v úvahu jako odkaliště a zda bude důležité doprovodné wolframové zrudnění těženo, nebo zda bude vyvezeno na odkaliště. Přitom nejenom ve světě, ale i u nás začíná být běžný postup, že firma, která ohlásila svůj záměr těžit – např. jenom otevřít lom na štěrk – popíše nejen jak bude těžba a zpracování suroviny probíhat, ale také jak bude krajina (lom) vypadat po ukončení těžby. A to se nestalo. Z tohoto důvodu si myslím, že nedůvěra vůči prospekci a těžbě zlata na Šumavě je oprávněná.