Aktuální číslo:

2018/10

Téma měsíce:

Navigace

RUDOLF MUSIL a kol.: Stránská skála Hill

Excavation of open-air sediments 1964–1972. Anthropos 26 (N.S.18), 1995, 213 str.
 |  5. 9. 1996
 |  Vesmír 75, 496, 1996/9

Charakteristický útvar Stránské skály u Brna je dnes světoznámou lokalitou, o niž se zajímají geologové, paleontologové i archeologové. Spojuje se s věhlasnými jmény J. Woldřicha, J. Kniese, V. Čapka, K. Schirmeisena, K. Absolona a dalších badatelů. Nejnovější publikace je věnována všestrannému výzkumu, který v letech 1964–972 prováděl prof. R. Musil se spolupracovníky ve svahových sedimentech ze starších fází čtvrtohor při úpatí skály. Multidisciplinární perspektiva je dnes při publikaci moravských kvartérních lokalit už podmínkou. V nové knize ji zaručují specialisté z Přírodovědeckých fakult Masarykovy a Karlovy univerzity, ústavů AV ČR i z Moravského zemského muzea, které výzkum financovalo, a rovněž odborníci zahraniční.

Profil pod Stránskou skálou dokumentuje nejprve akumulační činnost řeky, následnou erozi a pak již plynulé ukládání celého sledu spraší a půd vzniklých v teplém období (cromeru). Již dříve zveřejněná paleomagnetická měření datují spodní vrstvy profilu před 0,9 milionu let a 0,73 milionu let. Z hlediska paleontologie představuje Stránská skála nejbohatší naleziště fosilních ptáků, břichonožců a pecek břestovce, spolu s početnými nálezy savců, hadů a ostrakod. Počínaje slavnou Woldřichovou šelmou Homotherium moravicum (jejíž rekonstrukce v pojetí P. Dvorského zdobí obálku knihy) odtud byla popsána řada nových druhů, zejména ptáků. Nepřerušená sedimentace v rámci dlouhého období umožňuje studovat společenstva fauny v závislosti na změnách prostředí.

Od počátku století, kdy výzkumy na Stránské skále započaly, se zvažovala rovněž otázka přítomnosti člověka, vzhledem k datování jistě jednoho z prvních Evropanů, avšak váha takového názoru se pod vlivem dobové atmosféry měnila.

Když na počátku století opadávala vlna nadšení nad tzv. rolity, „kameny z dob červánků lidstva“, rozšířila se vůči nejstaršímu paleolitu u nás skepse, zejména pod vlivem autority K. Absolona. Avšak nový výzkum R. Musila pod Stránskou skálou už probíhal opět v období oživeného zájmu o starý paleolit a je tedy přirozené, že se této otázce věnovala pozornost.

Zároveň s novou publikací o Stránské skále se objevuje kniha o nejstarším osídlení Evropy (W. Roebroeks a T. van Kolfschotten, eds., The earliest occupation of Europe, Leiden 1995), v jejímž závěru editoři existenci starého paleolitu na Stránské skále odmítli. Souvisí to s poslední vlnou skepse vůči osídlení Evropy staršímu než 0,5 milionu let, která zazněla už r. 1993 na konferenci v Tautavelu (viz Vesmír 74, 597, 1995/10). Autoři publikace o Stránské skále pečlivě skládají mozaiku protiargumentů: ovšem žádný z nich by nebyl zcela přesvědčivý sám o sobě, ale teprve ve společném kontextu. Je nápadné, že lidské stopy, ať již jsou to předměty z kamene a kosti nebo doklady ohně, se soustřeďují v jediné vrstvě (č. 13). Minimální stáří vrstvy odhaduje R. Musil na 0,6 milionu let.

Místo, kde se tok Svitavy zužoval mezi vápencovými útvary Stránské skály a Nové hory, a poté se rozléval do širokého a mělkého koryta, s bohatou zvířenou, výhledem do krajiny, jeskyňkami i zdrojem kamenných surovin, nabízelo člověku ideální stanoviště. Argumenty, které R. Musil, K. Valoch a další spolupracovníci shromáždili, o nejstarším osídlení v těchto místech přesvědčí.

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Geologie
RUBRIKA: Nad knihou

O autorovi

Jiří A. Svoboda

Prof. PhDr. Jiří A. Svoboda, DrSc., (*1953) vystudoval archeologii na Filozofické fakultě UK v Praze. Je profesorem antropologie na Masarykově univerzitě v Brně a současně vedoucí specializovaného pracoviště Archeologického ústavu AV ČR Brno, v. v. i., v Dolních Věstonicích.

Doporučujeme

Vlaštovka extrémista

Vlaštovka extrémista

Jaroslav Cepák, Petr Klvaňa  |  10. 10. 2018
Díky satelitní telemetrii se podařilo odhalit vpravdě neuvěřitelné výkony některých ptačích druhů. Nejznámějším je zřejmě osmidenní nonstop let...
Velké umění astronavigace: Od astrolábu po sextant

Velké umění astronavigace: Od astrolábu po sextant

Petr Scheirich  |  1. 10. 2018
Staří mořeplavci prý určovali polohu své lodi podle hvězd. Tato rozšířená romantická představa je ale nesprávná. Metoda astronavigace nikdy nebyla...
Jak se neztratit na moři

Jak se neztratit na moři

Petr Scheirich  |  1. 10. 2018
Dle znamenitého pozorování Slunce a Měsíce shledávám naši zeměpisnou délku 178° 18' 30" západně od Greenwiche. Zeměpisná délka dle logu je 175°...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné