Ze starších ročníků Vesmíru

Rychlost vzrůstu bambusu. Že mnohé rostliny v tropech rostou rychlostí, jakou u rostlin našeho podnebí znamenati nelze, jest s důstatek známo. Nejnověji byl tento rychlý vzrůst stanoven ciferně na bambusu (Dendrocalamus) prof. Krausem v botanické zahradě v Buitenzorgu na Javě. Pozorování toto trvalo po dva měsíce a seznáno, že rostlině denně o 20 cm na vzrůstu přibylo, tedy asi 1 cm za hodinu. Maximum vzrůstu bylo stanoveno na 0,4 mm za minutu, což jest asi tolik, jako polovina délky, o kterou se posune velká ručička za minutu na hodinách kapesních. V noci rychlost vzrůstu se zdvojnásobňuje.

Vesmír 15. srpna 1896, str. 251

Pilořitka veliká v podlaze. Pan Vrat. Bouček, kadeřník ve Vršovicích, pozoroval v poslední době, že v jeho oficině vylézají z podlahy podivné vosy. Případ ten jej nemálo zajímal, proto při příležitosti ukázal mi jeden exemplář. Určil jsem mu jej ochotně jako pilořitku velikou (Sirex gigas). Stavební material dřevěný pocházel patrně z lesů nákazou pilořitky postižených. Z larev pak, jež několik let žijí ve dřevě, dospělý hmyz prokusuje se teprve nyní na venek. Pan Bouček daruje sběratelům hmyzu, pokud “zásoba″ stačí, po exempláři.

Vesmír 1. července 1896, str. 216

Množství mikroorganismův ve vzduchu Pražském. V Annales de micrographie uvádí Miquel změny, jaké prodělává vzduch pařížský během dne, co se týče počtu mikroorganismů v něm přicházejících. Podobné výsledky shledal jsem u pražského vzduchu, který podrobil jsem bakteriologickému zkoumání v měsících lednu, březnu, dubnu a květnu r. 1889, a o čem uveřejněny jsou zprávy ve Věstníku král. české společnosti nauk. Dle četných názorů shledáno, že v ranních hodinách od 7 do 9 přichází v 1 kub. m. vzduchu 1200 mikroorganismů až po 12. hodinu polední pohybujícího se v hranicích 5–700. V době od 12. hodiny pol. až do 2. hod. odp. vstoupne počet mikroorganismů na 800; mezi 2. –3. hodinou dosáhne čísla 1400; od 3.–6. hod. udržuje se při 1200.

Vesmír 1. července 1896, str. 214

Cysticercus cellulosae u psa získaný od člověka. Railiet signalisoval před nedávnem v ″Société centrale de médecine veterinaire″ případ, který dosud nebyl ještě pozorován. Běželo o fenu, která byla stížena cysticerkem ve tkani podkožní. Zvíře bylo asi 2 leta staré, když tu shledáno u ní hojnosť nádorků pod koží na četných místech, které klouzaly pod prsty a činily dojem, jako by to byly broky ve tkani vpouzdřené. Zjev nebyl provázen žádnými chorobnými příznaky a zvířeti vedlo se napořád dobře. Několik uzlíků takových bylo zvířeti vyříznuto i shledán v nich cysticercus cellulosae. Parasit vnikl do zvířete z člověka. Bylať fena miláčkem muže, jenž po dlouhý čas hostil tasemnici a který se zvířetem rád se zabýval a mazlil. Doposud pozorován vždy jen případ opačný. Od zvířete obdržel nemoc člověk. Pes choval tasemnici, člověk pak stal se nositelem cysticerků, jinými slovy: zvíře bylo notositem, člověk xenositem. (Rev. scient. 1896.)

Vesmír 15. července 1896, str. 228

Informační rybářský kurs pro kočovné učitele, jak žádala jej v březnu let. roku rybářská anketa, byl ministerstvem povolen a dotován. Bude se konati ve dnech 26., 27. a 28. září při radě zemědělské v Praze ve spojení s vycházkami do výzkumné stanice Běchovické, do musea a pod. Vesmír 15. září 1896, str. 273